Česku hrozí postih za to, že umožňuje uhelným elektrárnám překračovat emisní limity, varuje expertka

Přestože ode dneška platí nové přísnější limity Evropské unie pro uhelné elektrárny, některé české elektrárny pokračují v provozu za stávajících podmínek. Selhává Ministerstvo životního prostředí v dohledu nad uhelnými elektrárnami s nevyhovujícím provozem? Nebo je možné dál spalovat uhlí podle dosud platných limitů, protože o jejich změně bude teprve rozhodovat soud? Tomáš Pancíř se ptal specialistky na energetiku z advokátní kanceláře Frank Bold Laury Otýpkové.

Vy jste před chvílí říkala, že z té stovky zařízení, na která se nové limity vztahují, jich osmnáct požádalo o výjimku, dvanáct pak výjimku do této chvíle dostalo. Znamená to, že z vašeho pohledu těch zbývajících šest by dnešním dnem mělo přerušit výrobu elektřiny?

Čtěte také

Je to tak. Pokud by všechno proběhlo v souladu s právními předpisy, tak jak by mělo, tak by tato zařízení nemohla být dál v provozu. Ale ta situace je trochu komplikovanější, protože ta zařízení se musí řídit svým platným povolením a ty nové emisní limity, které vstoupili dnešním dnem v účinnost, nejsou přímo účinné, ale je potřeba, aby krajské úřady tyto limity přepsaly do integrovaných povolení těchto elektráren. To znamená, že ty elektrárny nelze sankcionovat za to, že ty limity neplní, ale je třeba, aby krajské úřady ty limity opravdu uvedly do praxe. Na což ty úřady měly nyní čtyřletou lhůtu, během které se tak mělo stát. Bohužel v případě těch elektráren, které žádaly o výjimku, ty emisní limity, které by měly správně ode dneška plnit, pořád ještě v aktuálním povolení zanesené nejsou.

Jestli to tedy chápu dobře – i těch šest elektráren, které nemají výjimku a nesplňují limity, pokud dnes fungují, nic neporušují?

Přímo ti provozovatelé elektráren de facto nic neporušují, přestože ta zařízení provozují díky nějakému protiprávnímu stavu, který nastal. Konkrétně je ten stav v rozporu s evropskou směrnicí o průmyslových emisích a se zákonem o integrované prevenci. Tohle pochybení jde za krajskými úřady, respektive za Ministerstvem životního prostředí. To jsou teď orgány státu, které se dopouštějí porušení evropského práva, za což hrozí České republice nějaká sankce ze strany Evropské unie. Hrozí, že bude zahájeno řízení o porušení evropské směrnice ze strany Evropské komise a že případně mohou být Česku uloženy pokuty. Tím pádem se v tomto případě odpovědnost za znečišťování životního prostředí přenáší ze soukromých provozovatelů na orgány státu.

Čtěte také

Jak velký by ten postih pro Českou republiku mohl v tomto případě být?

To si netroufám odhadovat. Jsou pro to pravděpodobně limity, záleží ale na konkrétním případě a jak výrazné by to porušení bylo. V tuto chvíli nemůžeme odhadovat ani jak dlouho ta zařízení bez aktuálních limitů budou provozována. Může se ale jednat o miliony eur.

Uvažujete o tom, že byste třeba orgány Evropské unie nebo Evropské komise upozornili na to, že podle vás k tomu porušování dochází?

Zvažujeme to, ale v tuto chvíli se ještě soustředíme na tu nápravu na vnitrostátní úrovni, protože si myslíme, že ze strany krajských úřadů se tohle pochybení dá velmi rychle dohnat a emisní limity je možné formální úpravou těch příslušných povolení velmi rychle uvést do praxe. Doufáme, že Ministerstvo životního prostředí vydá pokyn krajským úřadům k urychlené nápravě tohoto stavu a že vůbec nebude muset dojít na to, že by to řešila Evropská unie.

Co znamenají „závěry o nejlepších dostupných technikách“, podle nichž jsou nové emisní limity konstruované? Má ještě smysl investovat do modernizace uhelných elektráren? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související