Česko snižuje závislost na ropě a uhlí i bez antifosilního zákona, ubezpečuje Richard Brabec

Antifosilní zákon vychází z britského vzoru, který je velmi deklaratorní – nemá v sobě žádné povinnosti, žádné sankce, je spíše výzvou. V britské společnosti se navíc pro zákon získal souhlas všech politických sil, taková podporA ale v Česku není.

Čtěte také

„Odpor byl především kvůli tomu, aby si Česká republika na sebe psala zákon, který začne plnit svoji roli až po roce 2030,“ říká s tím, že právě do té doby je Česko vázáno evropskými závazky v rámci takzvaného klimatického balíčku. Podle něj musí být v Česku nižší emise CO2 oproti roku 1990 minimálně o 40 %.

Antifosilní zákon souvisí se smogovou situací velmi málo. RICHARD BRABEC

„Přesná čísla ještě nemáme, ale očekáváme, že snížení v loňském roce bude už kolem 39 %,“ dodává. Česko tak podle něj i bez tohoto zákona úspěšně snižuje svou závislost na fosilních palivech, a dělá to dokonce i v předstihu.

Jaké jsou nástroje proti smogu?

Města a obce dostatečně nevyužívají mechanismů, které mají proti smogu, jako jsou regulační řády a zavedení nízkoemisních zón. Právě na tom se shoduje s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Politici nemají po ruce přesné scénáře, které mohou používat v době smogové situace|foto: ČTK, Michal Krumphanzl,ČTK

„Smogová situace v jiných krajích než Moravskoslezském nebyla dlouho, významná smogová situace postihla Česko v roce 2010. Města a obce zapomněly, že mají od roku 2012 v rámci zákona o ochraně ovzduší nástroje na to, jak se v této situaci chovat,“ říká.

K těmto nástrojům patří právě regulační řády nebe nízkoemisní zóny.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.