Česko si připomnělo Den památky obětí holokaustu. Mezi obětmi byly i tisíce českých Romů

K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Z původních 6 500 českých Romů a Sintů vrátilo po válce domů necelých 600. „Romský holocaust byl v minulosti často přehlížený nejen v literatuře, učebnicích a médiích, ale i v samotných romských rodinách. Přitom u nás snad neexistuje romská rodina, které by se nějakým způsobem nedotknul," řekla dnes ve svém projevu v senátu vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

„S koncem druhé světové války však nepřišel konec pronásledování a perzekucí. A nebyl to také konec traumatu, které se přenášelo a přenáší na další generace. Ti, kdo přežili, nebo i jejich potomci často trpěli psychickými problémy, které se neřešily. O svém traumatu nehovořili ani se svými nejbližšími, natož veřejně," pokračovala Fuková. „Díky práci řady přeživších, občanských aktivistů a aktivistek, akademiků a akademiček a také politiků a političek se ale daří dostávat romskou historii, kulturu i témata soužití s menšinami do
vzdělávacích materiálů. Vychází romská literatura, loni jsme na Úřadu vlády uspořádali s Ústavem pro soudobé dějiny unikátní třídenní česko-německou konferenci o Dědictví holocaustu z pohledu potomků přeživších."

Fuková zároveň připomněla, že se v roce 2024 podařilo v rámci Senátu, Poslanecké sněmovny i Vlády ČR prosadit definici anticiganismu Šlo o významný posun ve vnímání nebezpečnosti protiromských postojů a jejich vlivu na každodenní životy stovek tisíc lidí. "Nyní je potřeba napnout všechny síly, abychom se naučili s touto definicí pracovat v praxi. Musíme důrazně odsuzovat všechny projevy nenávisti, rasismu a xenofobie," dodala Fuková.

Předseda Senátu vyzval k dodržování pravidel, která omezí riziko konfliktů

Holokaust vedl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) k budování světa založeného na dodržování pravidel, která snižují riziko dalších válek a genocidy - riziko, že silnější bude napadat slabšího. Je odpovědností každého přispět k tomu, aby tato pravidla platila i v současném světě, uvedl dnes Vystrčil na vzpomínkovém setkání v horní komoře ke Dni památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Podobně prezident Petr Pavel označil na sociální síti Den památky obětí holocaustu za výzvu k zamyšlení nad minulostí i odpovědností, kterou má společnost, ale především jednotlivci. "Bohužel i dnes se totiž najdou lidé, kteří nenávistnou nacistickou ideologii bagatelizují, nebo s ní dokonce sympatizují," uvedl. Podle hlavy státu je nutné odkaz ubývajících pamětníků holokaustu a příbuzných jeho obětí předávat dalším generacím a na jména a příběhy obětí nikdy nezapomínat.

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma poukázal na narůstající projevy antisemitismu v Česku, které nejsou jen dílem "nevzdělaných primitivů", ale i děním na vysokých školách. Připomenul loňské vyvěšení palestinských vlajek k výročí teroristického útoku Hamásu, při kterém bylo v Izraeli povražděno asi 1200 lidí a přes 250 bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Podle Klímy i holokaust začínal verbálními útoky. Klíma varoval před zkreslováním faktů maskovaném za svobodu slova. "Nejde o ochranu jedné minority, jde o ochranu a zdraví celé společnosti," dodal.