Česko má rozpočet na příští rok, Novu ovládne CME, Turecko se dohodlo na podmínkách vstupu do EU, Sparta vyměnila trenéra

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Česko má rozpočet na příští rok. Výdaje budou vyšší, než příjmy, plánovaný schodek činí 83 miliard 600 milionů korun.

Televizi Nova ovládne americká společnost CME podnikatele Ronalda Laudera. Za většinový podíl zaplatí skupině PPF víc než 15 miliard korun. CME měla v televizi podíl už v devadesátých letech.

Turecko se dohodlo s Evropskou unií na podmínkách vstupu. Jednání by měla začít příští rok v říjnu, Ankara slíbila, že uzná Kypr.

Fotbalová Sparta má za sebou bleskovou výměnu trenérů. Františka Straku vystřídal Jaroslav Hřebík. Proti jsou někteří fanoušci, kteří ve čtvrtek a včera bouřlivě protestovali.

To jsou některé události tohoto týdne. Podrobně o nich teď víc. Dobrý poslech přeje Barbora Kroužková

Duel

Barbora Kroužková: Poslanecká sněmovna schválila rozpočet na příští rok. Bude schodkový. Plánované výdaje jsou 908 miliard a 400 milionů, příjmy 824 miliard a 800 milionů, schodek se plánuje 83 miliard, 600 milionů korun. Rozpočet prošel jen nejtěsnější možnou většinou, pro zákon se vyslovilo 101 koaličních poslanců. Ti se ale hádali, a to kvůli zemědělcům. Lidovci a ODS jim chtěli připsat víc miliard, neprošlo to ale přes sociální demokracii a komunisty. O rozpočtu je taky následující debata. Ve studiu vítám ministra financí Bohuslava Sobotku, dobrý den.

Host (Bohuslav Sobotka): Hezký den.

Barbora Kroužková: A také šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého. Dobrý den i vám.

Host (Vlastimil Tlustý): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Pane ministře, premiér Gross řekl, že rozpočet odpovídá konvergenčnímu programu. Jaké jsou nejbližší body tohoto programu?

Host (Bohuslav Sobotka): Ten program je založen na postupné snižování deficitu veřejných rozpočtů, v letošním roce předpokládáme deficit veřejných rozpočtů ve výši 5,3 procenta a pro příští rok by se měl snížit na 4,7 procenta. Rozpočet zajišťuje pokles deficitu.

Barbora Kroužková: Nicméně Česko zůstává zadlužené, pane poslanče, jak by ODS zatočila se schodkem státních financí?

Host (Vlastimil Tlustý): ODS to přesně popisuje v takzvané modré šanci, kde dokonce je tabulka pravděpodobného vývoje hospodaření státu po zavedení reforem tak, jak je ODS navrhuje, to znamená známé rovné daně, ale i reforem ve sféře sociálních výdajů, důchodů, zdravotnictví, školství a tak dále. Zatočit se schodkem se dá samozřejmě jedině těmi reformami a i při jejich okamžitém zavedení je tam určitá reakční doba, protože zvrátit zvyk českého státu hospodařit se 100 nebo 150 miliardami dluhu každý rok, to není snadné a má to určité přizpůsobovací období, to znamená po zavedení těch našich reforem z modré šance to bude trvat několik let, než se Česká republika přiblíží k normálnímu stavu, to znamená k vyrovnanému hospodaření.

Barbora Kroužková: Pan ministr Sobotka k modré šanci promluvil v Právu. Řekl je skutečně o něčem jiném, než o úsporách státních výdajů. Modrá šance je nebezpečný experiment, který by mohl dostat skutečně lidi do daleko větších problémů, než jsou dnes. Pane ministře, co nám hrozí?

Host (Bohuslav Sobotka): No já především musím říci, že docela vítám změnu postoje ODS. ODS donedávna tvrdila, že lze ten stomiliardový deficit zrušit mávnutím kouzelného proutku z roku na rok. Nyní vidím, že ODS postupně mění své původní stanovisko a nyní začíná hovořit o tom, že pro snižování schodku bude potřeba několik let. To my jsme říkali od začátku a náš plán počítá s tím, že by se deficity měly snížit o 3 procenta v roce 2008. ale pokud jde o to riziko modré šance, ona je především postavená na předpokladu, že pokud snížíme daně, nesnížíme žádné výdaje, takže růstem ekonomiky budeme schopni vyrovnat deficit veřejných rozpočtů. Každý ekonom v této zemi vám řekne, že takovýto předpoklad je mylný a že budeme muset volit nějakou formu škrtů a snižování výdajů tam, kde to bude nezbytné a tam, kde stát v tuto chvíli není efektivní.

Barbora Kroužková: Přesto se zeptám, podrobně jste měl na mysli, co pro lidi znamená modrá šance, když jste mluvil v Právu o tom, že je může dostat do daleko větších problémů?

Host (Bohuslav Sobotka): Modrá šance především počítá s tím, že se některým skupinám obyvatel, to znamená těm s nejvyššími příjmy sníží daně, naopak všem ostatním se zvýší daně v oblasti daně z přidané hodnoty, zejména se jedná o zdražení potravin a některých dalších komodit, které jsou dneska ve snížení pětiprocentní sazbě DPH. V celkovém rozsahu by se daně pro většinu obyvatel v této zemi zvedly. Současně ODS navrhuje zrušení celé řady výdajů, které v tuto chvíli slouží k tomu, aby vyrovnávaly sociální situaci lidí ve chvíli, kdy se například stanou nezaměstnanými nebo nemocnými. Mám na mysli návrh ODS na zrušení podpory v nezaměstnanosti nebo návrh na to, aby nemocenské pojištění nebylo povinným.

Barbora Kroužková: Pane poslanče, hrozí nám to, když budete ve vládě?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak já asi nestihnu do konce tohohle pořadu vyvrátit všechny nepravdy, které tady stačil pan ministr říct. Tak za prvé, rozpočet na příští rok fiktivně odpovídá onomu konvergenčnímu programu. Když si ke schválenému deficitu 83 miliard připočtete 19 miliard, které byly zaplaceny jakousi zadní cestou v rámci dluhopisů, vydaných na ztrátu konsolidační agentury, když se podíváte na rozpočet fondu národního majetku, na to, že 27 miliard půjde do fondu takzvaného rozvoje dopravní infrastruktury, 3 miliardy je fond rozvoje bydlení, dalších 16 miliard, to všechno jsou peníze z privatizace, když si to nasčítáte, tak zjistíte, že skutečný deficit se blíží 150 miliardám. To v žádném případě není méně než v loňském roce. Každý rok vláda jenom předstírá, že chce někam konvergovat, ale určitě se příští rok ukáže, že ta realita je jiná. Jinými slovy, není pravda, že plní konvergenční program. To je první věc, kterou jsem chtěl ...

Host (Bohuslav Sobotka): Což si myslí ODS, nemyslí si to přirozeně Evropská komise, která předpokládá, že Česká republika v letošním roce dodrží kritéria konvergenčního programu a vyplývá to ...

Host (Vlastimil Tlustý): Věří vám to, to je správné slovo.

Host (Bohuslav Sobotka): Vyplývá to i ze všech stanovisek, které zatím Česká republika obdržela, takže ten názor ODS je v rozporu s tím, co si o České republice myslí Evropská komise.

Barbora Kroužková: Ano, pojďme teď k tomu, co čeká lidi.

Host (Vlastimil Tlustý): Slibuje ODS, ano, co čeká lidi. Já mám tady v tašce s sebou, škoda, že to nemůžu citovat, reakci na ten článek, který vy uvádíte. To je, pane ministře, docela nestydatá manipulace. Vy tam srovnáváte efektivní zdanění podle současného systému daně z příjmu s patnáctiprocentní sazbou a vyvozujete, že někdo bude platit po zavedení rovné daně více. To samozřejmě není pravda a je to snadno dokazatelné. Pan ministr záměrně v těch výpočtech nepoužívá odpočitatelné položky, rovná šance, rovná daň uje odpočitatelné položky. Na příkladech dokážeme, že se mýlíte a jeden konkrétní ...

Barbora Kroužková: ... konkrétně dokázat, protože já uvedu hned Slovensko, které se často uvádí a v podstatě se ukazuje, že se příjmy a výdaje u jednotlivých vrstev obyvatel nakonec rozrůzňují, takto řečeno.

Host (Vlastimil Tlustý): Já budu trpělivě vyvracet ty nepravdy. Pan ministr říkal, že my měníme názor, že teď přiznáváme, že deficit 100 nebo 150 miliard se nedá mávnutím kouzelného proutku odstranit. Ano, pane ministře, ale my neměníme názor. Před dvěma roky byla vydaná první takzvaná modrá šance, tam byla tabulka, která uváděla, jak postupně budou snižovány deficity po zavedení rovné daně. Už tehdy tam bylo to období přizpůsobování a když ...

Host (Bohuslav Sobotka): Ale zavedení rovné daně přece způsobí velký výpadek příjmů státního rozpočtu.

Host (Vlastimil Tlustý): A když jsme, ne, nezpůsobí. To je právě ten základní problém, kterému vy nerozumíte. Když zavedete nízkou daň, pane ministře, tak za prvé je to trvalá stimulace pro zahraniční investice, za druhé je to trvalá podpora aktivity domácích firem a domácích lidí, za třetí je to zastavení vývozu ze zisku ke zdanění do zahraničí, za čtvrté je to odbourání šedé ekonomiky, jinými slovy, zvětší se daňový základ, je to vyzkoušené, počkejte, pane ministře, až přijdou přímý čísla ze Slovenska, uvidíte, že se ukáže, že nižší sazba daně znamená vyšší základ daně a vyšší vybrané peníze.

Host (Bohuslav Sobotka): Ve skutečnosti to tak není. Kdyby to tak bylo, proč by potom na Slovensku po zavedení rovné daně tak dramaticky zvyšovali DPH? Na Slovensku sice snížili přímé daně, zejména těm nejvyšším příjmovým kategoriím, zavedli rovnou daň ve výši 19 procent, ale současně zrušili sníženou sazbu DPH, zvedli DPH všem občanům Slovenské republiky a ty příjmy, které jim vypadli v důsledku zavedení přímé daně, dorovnávají zvýšenými příjmy z oblasti daně z přidané hodnoty. Vy přece víte, že ten výpadek nastal na Slovensku, údajně z fyzických osob a je kompenzován zvýšenou daní z přidané hodnoty. To znamená, že zavedení rovné daně na Slovensku vedlo k výraznému zdražování a vedlo ke zvýšené inflaci v letošním roce.

Barbora Kroužková: Musím se ještě zeptat, pane poslanče promiňte, pokud jde o rovnou daň, abychom se bavili i o konkrétních číslech, protože když mluvíme o Slovensku, tak jsme na výši 19 procent, když se budeme bavit o ODS, tak je to patnáctiprocentní rovná daň, nicméně mnoho expertů o tomto čísle pochybuje, tvrdí, že ta reálná je někde zhruba mezi 15 a 20 procenty. To znamená, že vy to číslo nezměníte.

Host (Vlastimil Tlustý): Ne, my to číslo nezměníme a já se vrátím k tomu Slovensku a hned budu pokračovat. Pane ministře, na Slovensku byla významně horší výchozí situace. Proto zvolili sazbu 19 procent, oni před zavedením rovné daně už měli výrazně vyšší sazby DPH, než které jsou v České republice. A teď k vaší otázce.

Barbora Kroužková: Určitě nás ale zajímá i dopad na lidi, protože pokud jde třeba o ty středně příjmové skupiny, tak tam to podle některých analytiků zatím vypadá, že na tu rovnou daň doplácejí.

Host (Vlastimil Tlustý): No, to právě nedoplácejí a nemohou doplatit, vysvětlím proč. Když se podíváte na všechny sazby daně z příjmu, nejenom fyzických osob, ale i právnických osob, prostě patnáctiprocentní sazba je nejnižší ze všech, které v českém systému najdete, za druhé, odpočitatelná položka, kterou navrhujeme jako jednu univerzální odpočitatelnou položku o 4 tisíce korun měsíčně pro dospělou osobu, u dětí jsme to nespecifikovali, tahle odpočitatelná položka je zase větší, než odpočitatelné položky, které jsou dnes. Když snížíte sazbu a zvýšíte odpočitatelnou položku, nemůže nikdo platit víc. Ale abych jednu věc řekl naprosto otevřeně, ano, součástí rovné daně je také jedna sazba DPH, to je pravda, rovná daň není celá reforma ODS, zrovna tak navrhujeme reformu a sociální výdaje, důchody, zdravotnictví, počítáme samozřejmě i s kompenzacemi.

Host (Bohuslav Sobotka): Jinými slovy pan předseda Tlustý zase neřekl, kde chce ODS tak dramaticky ušetřit. Pokud nás kritizuje, že snižujeme schodek pomalu, měl teď možnost, neřekl, kde chce ODS ušetřit, pouze řekl, že po zavedení rovné daně musí také zavést jednu sazbu daně z přidané hodnoty a to znamená, že se zdraží potraviny, které občané v této zemi kupují každý den.

Barbora Kroužková: To musí platit stát, ale jak se ukazuje, je velmi drahý, pane ministře, kde a v čem je vaše konkrétní reforma, co by mohlo odstranit ty povinné výdaje?

Host (Bohuslav Sobotka): Především musím říci, že souhlasím s tím, že lidem se musí vyplatit pracovat. Ta legislativa v tuto chvíli je na cestě a částečně již schválena. Od příštího roku byl zaveden daňový bonus a daňové úlevy pro pracující rodiny s dětmi, to znamená, že ta rodina, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, bude na tom daleko lépe, než rodina, kde nikdo z rodičů nepracuje a je závislá pouze na sociálních dávkách. Další cestou je i růst minimální mzdy. ODS navrhuje zrušit institut minimální mzdy, my se naopak domníváme, že minimální mzda, která by měla být vyšší, než sociální dávky, napomáhá tomu, aby lidé s nízkými příjmy, s nízkou kvalifikací měli motivaci pracovat a neměli motivaci zůstávat na sociálních dávkách. Za třetí chystáme změnu životního minima, mělo by se konstruovat jinak, než dnes, ta změna bude prosazena doufám v příštím roce a bude také znamenat motivaci pro lidi, kteří jsou ochotni hledat práci, ti budou mít vyšší sociální dávky a lidé, kteří nebudou spolupracovat při snaze najít si zaměstnání, budou mít nižší dávky.

Barbora Kroužková: Velkou bolestí je taky zdravotnictví. Pořád není reforma, pane ministře, nyní jsme ve stavu, kdy tripartita vrátila materiál ministryni zdravotnictví, co bude dál?

Host (Bohuslav Sobotka): Ten materiál je potřeba dopracovat...

Barbora Kroužková: Do kdy, kdy budou na stole konkrétní zákony, které je potřeba přijmout?

Host (Bohuslav Sobotka): My jsme v letošním roce prosadili zákon o stoprocentním přerozdělením mezi zdravotními pojišťovnami, to je první krok k jakékoliv reformě v systému všeobecného zdravotního pojištění, ale paní ministryně ten materiál musí dopracovat tak, aby oval konkrétní scénář snižování deficitu v systému všeobecného zdravotního pojištění. Já myslím, že je to otázka několika týdnů a vláda by se k němu na jaře...

Barbora Kroužková: To znamená této ministryni zdravotnictví už se to povede.

Host (Bohuslav Sobotka): No, myslím si, že je to prvořadý úkol každého ministra zdravotnictví, aby připravil koncepční dokument, který povede ke stabilizaci systému všeobecného zdravotního pojištění u nás.

Barbora Kroužková: Co by mohlo odstranit povinné výdaje, protože se shodneme na tom, že stát je drahý a ty peníze, které ze státního rozpočtu jdou, tak ve velké většině musejí odcházet.

Host (Vlastimil Tlustý): Rovná daň negativní daň místo složitých sociálních dávek, reforma důchodového systému, ve zdravotnictví vtažení pacienta do posuzování přiměřenosti a výše nákladů na péči, kterou dostává, já už pět let opakuji, první reformní krok ve zdravotnictví je podpis pacienta na účtu odcházejícího ze zdravotnického zařízení, podpis, který říká, viděl jsem účet, který vystavovalo zdravotnické zařízení tomuto pacientovi. Dokud pacient nevidí cenu, nevidí, jakou službu vlastně dostal a kolik ta pojišťovna za něj za tu službu zaplatí, ten pacient nemá zájem moc přemýšlet o tom, kdo mu tu službu poskytne kvalitní, kdo nekvalitní. J8 jsem minulý týden se potkal s jedním známým z Holandska, ten říkal v Holandsku způsobila tato reforma naprosto zásadní obrat. Sami pacienti v té banální zdravotní péči při léčení chřipek, výronů a té běžné zdravotní péče si pak sami hledají zdravotní služby, které jsou úsporné a jsou pro ně dobré. Ale paní ministryně nenavrhuje nic, pane ministře, vy to přece dobře víte, že nenavrhuje nic, jenom hraje o čas.

Barbora Kroužková: Ale jak jsme slyšeli z úst pana ministra, tak teď je ještě nějaký čas na to, aby koncepci dopracovala.

Host (Bohuslav Sobotka): Ne, já myslím, že si nikdo nemůže dneska dovolit hrát o čas, že toho času mnoho není.

Host (Vlastimil Tlustý): No, ona si to dovoluje.

Host (Bohuslav Sobotka): Tlak ze strany vlády na to, aby vláda co nejrychleji projednala příslušnou koncepci je skutečně velký. To, co říkal pan předseda Tlustý o tom, že by pacient měl posoudit zdravotní péči určitě platí u těch skutečně banálních onemocnění, já osobně věřím svému lékaři, že on doporučí lék, který je na moji případnou nemoc, čili já si myslím, že pacient není v pozici, kdy by byl schopen posoudit adekvátnost lékařské péče.

Host (Vlastimil Tlustý): Vidíte, v Holandsku mu to nevěří, můžu být na závěr pozitivní, prosím?

Barbora Kroužková: Prosím.

Host (Vlastimil Tlustý): Pan ministr říkal, že některé kroky, jdoucí podobným směrem, jak jdou reformy ODS, už vláda zavádí. Já jsem na to chtěl pozitivně reagovat, pane ministře, abychom se jenom nehádali, například společné zdanění manželů. Ano, to je přesně ten krok, jdoucí stejným směrem. Má, pane ministře, jednu chybičku. Je to krok pouze pro velmi malou skupinu lidí, protože společné zdanění manželů funguje jenom tam, kde manželé mají velký rozdíl v příjmech, takže když tenhle princip zobecníte, bude se vám líbit rovná daň.

Host (Bohuslav Sobotka): Jenom je škoda, že ODS pro zavedení tohoto principu v Poslanecké sněmovně nehlasovala.

Barbora Kroužková: Pane ministře, mě ještě zajímá jedna skupina, a to jsou zemědělci. Ti se stali předmětem sváru při schvalování státního rozpočtu, chci se zeptat, jestli budou biti, jestli tedy nakonec třeba i s výhledem na fondy Evropské unie dostanou míň.

Host (Bohuslav Sobotka): Víte, já si myslím, že sektor zemědělství je ten, který pocítil nejdříve pozitivní důsledky vstupu do Evropské unie, výrazně se zvýšily přímé dotace, objem dotací v zemědělství, my čerpáme z Evropské unie v příštím roce 8 miliard korun na přímé platby, celkem dostanou zemědělci nově na přímých platbách cca 13 miliard korun, to znamená výrazně se zvýšil objem prostředků, které jdou do zemědělství. Nemyslím si, že by v této oblasti vláda šetřila, myslím si, že zemědělci nemají důvod k nespokojení s podobou zákona o státním rozpočtu.

Barbora Kroužková: Zemědělci velmi zajímají i ODS, protože ta se při schvalování státního rozpočtu připojila k lidovcům a chtěla zvýšit přímé dotace zemědělcům.

Host (Vlastimil Tlustý): My bychom samozřejmě ze všeho nejraději podpořili variantu, která je v případě této vlády pouze snem a hypotézou. Když už se podařilo odložit platnost takzvaného služebního zákona a ušetřilo se ve výdajích státu pro příští rok 8 miliard, přece tou jedinou správnou variantou je těch 8 miliard neutratit, snížit ten deficit a na tomhle příkladu předvést, že to s tou konvergencí, pane ministře, myslíte vážně. A teď bylo na vybranou, nechat ty peníze v rozpočtu ministerstva vnitra, anebo podpořit návrhy, které ty peníze umisťují nějak systematičtěji. A protože Česká republika v tuto chvíli má velmi zvláštní podobu takzvané společné zemědělské politiky, ona totiž není společná a my si ty subvence českým zemědělcům platíme sami, zatímco ve zbytku Evropy je platí rozpočet Evropské unie, a protože se teďko zakládá jakoby základ pro další vývoj v tomhle financování, tak pan předseda Klaus správně navrhl, že když teď se přidají peníze zemědělcům, že v budoucnu je budou muset financovat z rozpočtu Evropské unie.

Barbora Kroužková: A řekněte mi, pánové, co za tím bylo politicky? Co například, pane minstře, sociální demokracie slíbila komunistům, jak o tom právě předseda lidovců hovořil?

Host (Bohuslav Sobotka): Víte, já mám pocit, že o zemědělce příliš nešlo ...

Barbora Kroužková: Jestli vůbec, právě, jestli vůbec šlo o zemědělce v tom hlasování.

Host (Bohuslav Sobotka): ... protože pro zemědělce se nic nemění. Tím, že ty návrhy pana předsedy Kalouska neprošly, tak se pro ně nic nemění, protože ministr Palas poskytne ty zdroje z mimorozpočtových fondů, které má resort zemědělství k dispozici, takže myslím si, že o zemědělce nešlo a já musím říct, že neznám důvod té přestřelky, ke které došlo...

Barbora Kroužková: Nebylo to ČSSD proti KDU ČSL, domluvila se s komunisty nebo naopak ODS se domluvila s lidovci . .

Host (Bohuslav Sobotka): Tento střet nám byl spíše vnucen, jako sociální demokracii, ale musím říci, pokud ...

Barbora Kroužková: Byl to zajímavý řez Poslaneckou sněmovnou ...

Host (Bohuslav Sobotka): Střet byl, byl nám vnucen, ale když si vezmeme, že rozpočet má zhruba kolem 900 miliard výdajů a ta debata se vedla skutečně o částce dvou a půl nebo tři a půl miliardy korun pro navýšení pro zemědělce, tak myslím si, že to nebyla podstata debaty o státním rozpočtu.

Barbora Kroužková: Pro vás to spojení s lidovci znamená něco víc nad zemědělství?

Host (Vlastimil Tlustý): No já bych, i když říká pan ministr, že to nebylo tak významné, bych se ho zeptal, a proč tedy jim to stálo za spojení a spolupráci s komunisty, když nešlo dohromady o nic? Pane ministře, vy dobře víte, že pan ministr Palas se tady nevyjadřoval přinejmenším přesně, když říkal, že ty samé peníze uvolní ze svého rozpočtu. On je uvolnit na tenhle účel může, ale musí je samozřejmě sebrat z jiného účelu. Jinými slovy, to, jestli ty peníze z levé kapsy ministerstvo zemědělství přendá do pravé a bude to vypadat, že splnil ten samý cíl, jako měl pozměňovací návrh pana předsedy Kalouska, není to pravda. Protože když je přendá do druhé kapsy, tak je nebude mít na jiné subvencování, na které je původně měl.

Host (Bohuslav Sobotka): Já myslím, že klíčové je, že skutečně snižujeme deficity veřejných rozpočtů, že schodek státního rozpočtu se třetí rok po sobě sníží v příštím roce...

Host (Vlastimil Tlustý): Fiktivně, dodávám.

Host (Bohuslav Sobotka): A to, co je důležité, tak je, že rozpočet myslí nejenom na zemědělce, ale i na výdaje, které jsou určeny do budoucnosti, na výdaje na vysoké školství a vědu a výzkum.

Barbora Kroužková: Říká ministr financí Bohuslav Sobotka a ve studiu s ním byl také šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Pánové, děkuji vám, na shledanou.

Host (Bohuslav Sobotka): Na shledanou.

Host (Vlastimil Tlustý): Na shledanou.

Vstup Turecka do EU

Barbora Kroužková: Turecko má nakročeno do Evropské unie. O svém vstupu má začít vyjednávat příští rok v říjnu. Než Ankara na summitu na nabídku kývla, dlouho se řešil spor kvůli uznání Kypru, ten je rozdělen od invaze turecké armády v roce 1974. Na čem se obě strany dohodly, o tom podrobněji s Věrou Řiháčkovou z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Dobrý podvečer.

Host (Věra Řiháčková): Dobrý podvečer.

Barbora Kroužková: Jak potvrzují zpravodajové a pozorovatelé, kteří se účastnili toho klíčového summitu, tak ta jednání byla velmi těžká a podle některých komentářů je snad nakonec vítězem dokonce Turecko, protože v uvozovkách jen slíbilo uznání Kypru. Jaký je podle vás výsledek, pokud jde o Kypr?

Host (Věra Řiháčková): Tak ta interpretace samozřejmě je velmi taková nejasná, v podstatě jde o to, že Kypr, Turecko se zavázalo, že podepíše dodatek k asociační dohodě, to znamená, že v podstatě uzná rozšíření Evropské unie o 10 nových členských států. Podle mého názoru je toto uznání jakýmsi takzvaným tacitním uznáním Kyperské republiky, tedy Řecko-Kyperské republiky, a tím pádem Turecko v podstatě uzná tuto republiku jako entitu mezinárodních vztahů a bude nuceno zahájit s ní jaksi normální bilaterální vztahy.

Barbora Kroužková: Kdy k tomu úplně konkrétnímu a řekněme i nějakému transparentnímu uznání dojde, protože se samozřejmě premiér Erdogan bránil tomu vysvětlení a té interpretaci, že je tímto summitem, tedy Turecko rozhodlo o uznání Kypru. On bude jistě muset nějakým způsobem oslovit také lidi ve své zemi, co si myslíte, k čemu dojde do toho října, než by měly začít vstupní rozhovory?

Host (Věra Řiháčková): Tak Turecko se v podstatě zavázalo, že podepíše pouze ten protokol k té asociační dohodě, to znamená, že v podstatě uzná toto rozšíření o těch nových 10 členských zemí, jak už jsem říkala. Domnívám se, že i to, jakým způsobem například interpretoval toto rozhodnutí nizozemský premiér Balkenende, to znamená, že jaksi nahrál premiéru Erdoganovi s tou interpretací, že ještě se nejedná o jakési explicitní uznání Kypru, jakožto republiky nebo jakožto entity mezinárodních vztahů, tak je to z toho důvodu, aby jaksi tureckému premiérovi se podařilo prodat tento krok nebo jaksi vysvětlit tento krok tureckému veřejnému mínění, protože Kypr je...

Barbora Kroužková: Spíš jako své vlastní vítězství.

Host (Věra Řiháčková): Ano, jaké své vlastní vítězství, interpretovat to jako v podstatě, že došlo k jednání něco za něco a v podstatě Turecko sice udělalo malý ústupek, ale v tom finálním výsledku získalo.

Barbora Kroužková: Proč je to uznání Kypru pořád tak citlivou otázkou, především kvůli tomu, že vlastně došlo k rozšíření Evropské unie a tam ta řecko kyperská část ostrova vstoupila, dochází k poměrně častým kontaktům v této chvíli, které se navazují nově, proč pořád Turecko kvůli Kypru má takové potíže?

Host (Věra Řiháčková): No tak Kypr byl dlouho takovým neuralgickým bodem vztahů v podstatě mezi Tureckem a Řeckem, ten původní plán nebo ta původní dohoda byla, že Kypr vstoupí jako sjednocený ostrov do Evropské unie. Víme, že to referendum, které v podstatě facilitovala spojené národy, že nedopadlo dobře, v podstatě řecká část Kypru odmítla sjednocení ostrova a v podstatě Turecko, které uznává pouze tu severokyperskou republiku, to znamená tu tureckou část ostrova, tak jaksi je to v podstatě něco, co je z hlediska zahraniční politiky Turecka velmi důležité a je to takový národní zájem v podstatě, takže Turecko to bere velmi osobně, můžeme to takto personifikovat.

Barbora Kroužková: Jestli k rozhovorům dojde, na to si musíme počkat, ten výsledek summitu říká, že by se mělo začít jednat 3.října v příštím roce, tedy v roce 2005, ale je otázka, jak dlouho mohou vstupní rozhovory vůbec trvat, to znamená, je vůbec otázka, pokud členství Turecka v unii, tak kdy? Jaký je váš odhad?

Host (Věra Řiháčková): No odhad je takový, že v podstatě to členství Turecka, jako takové, by mohlo být nejprve v roce 2015, a to z toho důvodu, že členské státy musí odsouhlasit novou rozpočtovou perspektivu na dalších 7 let, ta poběží od roku 2014 a měla by zohledňovat právě přistoupení Turecka do Evropské unie, protože je nutné například zohlednit to, že bude muset proběhnout reforma společné zemědělské politiky, regionální politiky a tak dále, veškeré tyto politiky nesou velké náklady s sebou a v podstatě v momentě, kdy vstoupí Turecko jako velká země s nízkým HDP, s vysokou mírou zemědělství nebo zaměstnanosti v zemědělském sektoru, tak to pro unii znamená dodatečné vysoké náklady a bude muset zohlednit v podstatě toto rozšíření.

Barbora Kroužková: A nepůjde jen o politiky, protože půjde v některých členských zemích Evropské unie i o veřejné mínění a o to, jak občané těch jednotlivých zemí rozhodnou v referendech. Myslíte si, že hrozí, já nevím, Francie bude hlasovat, to, že občané Evropské unie zablokují vstup Turecka?

Host (Věra Řiháčková): No, v podstatě to, jestli a kde k těm referendům dojde, to je otázka dalšího vnitropolitického vývoje v členských zemích. Například se může stát, že v případě, kdy se k moci, například v Německu, dostane CDU, tak to bude zase Německo, které nějakým způsobem bude blokovat vstup Turecka do Evropské unie. Je nutné v tomto bodě podotknout, že v podstatě tu přístupovou smlouvu tureckou schvalují, potom ratifikují všechny členské státy, takže to, když ta přístupová smlouva potom v některém členském státě neprojde, tak automaticky znamená, že Turecko do té Evropské unie nevstoupí. Ty výsledky těch referend jsou v podstatě jakýsi politický mandát pro ty vlády, aby v podstatě ta smlouva potom byla ratifikována. Co je trošku zvláštní v tom případě té Francie je, že referendum o rozšíření, jako takové, je v podstatě, je taková francouzská specialita. Víme, že Francouzi hlasovali o vstupu Velké Británie do Evropské unie, ale to, co je specifické v tomto případě je právě, jak ta vaše předchozí otázka směřovala na to, že ty přístupové rozhovory budou dlouhé. Mohou být až 10 let a to referendum, tak, jak to naznačil premiér Chiran, může proběhnout v podstatě v průběhu těchto 10 let, to znamená ještě předtím, než vlastně občané budou vědět, co členské státy s tím Tureckem dohodly. Což je takový jakýsi další nástroj nátlakový na Turecko, aby v podstatě vyhovělo těm požadavkům Evropské unie.

Barbora Kroužková: Pojďme k našemu postoji, jak za vládu řekl například vicepremiér Martin Jahn, tak rozhodnutí o vstupních rozhovorech je správný krok. Je to správný postoj naší vlády?

Host (Věra Řiháčková): No tak, naše vláda deklarovala, že bude-li vlastně splněná ta podmínka, která se týká Kypru, tak česká vláda je v podstatě vítá vstup Turecka do Evropské unie, mohli jsme zaznamenat, že i ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je z KDU-ČSL, tedy strany, která je jaksi v rámci českého politického spektra nejvíce proti vstupu Turecka do Evropské unie, tak zachoval jaksi takový jakoby přístup, že ani příliš nekritizoval to rozhodnutí, takže se domnívám, že Česká republika není tou zemí, kde by tento fenomén byl nějakým velkým problémem, i když ta veřejná debata samozřejmě se ještě otevře a všechna ta pro a proti se budou samozřejmě v České republice také zvažovat.

Barbora Kroužková: Říká Věra Řiháčková z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Díky za návštěvu, na shledanou.

Host (Věra Řiháčková): Na shledanou, děkuji.

Personální změna ve Spartě Praha

Barbora Kroužková: Pražská Sparta má nového trenéra, Františka Straku překvapivě vystřídal Jaroslav Hřebík. Vlastník klubu šokoval, a to nejen oba trenéry a hráče, ale také fanoušky a nejspíš i některé novináře. Miroslav Bureš je ve studiu, dobrý večer.

Miroslav Bureš: Dobrý den.

Barbora Kroužková: Mirku, byla to překvapivá změna, to už přiznávají i všichni aktéři toho procesu, ale je závažná? Jak se vůbec díváš na změny v klubech a konkrétně ve Spartě?

Miroslav Bureš: Tak těch trenérských změn je skutečně dost v českém fotbale, většinou jsou ale to změny očekávané a většinou jsou nějakým důsledkem špatných výsledků, či výkonů týmů. V tomto případě ovšem je to změna skutečně velmi nečekaná a hlavně proto, že Sparta vede českou ligu v polovině, vlastně už za polovinou po 16.kole o 9 bodů, proto ji většina veřejnosti tuhle změnu nechápala. Ve Spartě konkrétně je to tedy šestá trenérská změna, jestli jsem dobře počítal za posledních 5 let. Nicméně, i když Spartě se v lize dařilo, tak podle mého názoru je tahle trenérská změna na místě. Sparta nehrála dobře, i když se třeba z její kabiny i od trenéra Straky ozývala vysvětlení, jako smůla, individuální chyby a podobně, ale podle mého názoru v lize měla spíš štěstí, i když tedy vede o 9 bodů a to platilo i v Lize mistrů a především v začátku sezóny v Lize mistrů v obou předkolech proti Apolu a Ferencvároszi Budapešť, skutečně tam v těch předkolech nebyla Sparta daleko od vyřazení, což by byla velká tragédie pro klub. No a v lize také určitě vzpomeneme na zápasy, ve kterých Sparťané nehráli dobře a body nakonec získávali i s notnou dávkou štěstí, třeba v Drnovicích, třeba v Blšanech, třeba i doma proti Slovácku, hned v tom úvodním zápase stáhli po remíze s velkým vypětím sil a se štěstím. No a potom v samotné Lize mistrů, kam se tedy probojovali také o prsa, jak se říká, tak tam Sparta tedy štěstí neměla, jenomže tam hrála opravdu velmi špatně, uřízla si ostudu.

Barbora Kroužková: Jenomže právě trenér Straka mluví o tom, co už jsi zmínil, to znamená smůla, individuální chyby, úspěchy v domácí lize, to znamená, že mu chybí nejspíš ten důvod odvolání.

Miroslav Bureš: Ano, je to tak. Samozřejmě trenér Straka se o tohle opírá a on také radí majitelům poté, co byl tedy vyhozen, tak radil majitelům přes noviny, aby se drželi svého byznysu a financí, že fotbal není jenom o počtech, jenomže právě, že noví majitelé Sparty umějí dobře počítat, oni si totiž nechali udělat analýzu od odborníků a nejenom z téhle analýzy vycházeli, ale spočítali si také dobře, že pokud by Sparta zopakovala takové výsledky v Lize mistrů, takže by se její koeficient, ten klubový koeficient výrazně zhoršoval. Už se teď se, v téhle sezóně výrazně zhoršil, no a to by bylo velmi špatné pro klub, protože je to koeficient, abych se k tomu dostal, velmi důležitý pro to, když klub hraje v předkole, aby ten klub v tom předkole byl nasazený, aby tedy v předkole nedostal silného soupeře, jako třeba teď Baník Ostrava.

Barbora Kroužková: A nejspíš se ale počítá s nějakým hájením, s nějakou dobou hájení pro Hřebíka?

Miroslav Bureš: Tak samozřejmě, že sparťanské vedení deklaruje, že trenérovi Hřebíkovi dá prostor, že bude spoléhat na jeho koncepční práci, smlouvu s ním uzavřelo do konce sezóny 2005-2006, tedy na rok a půl s opcí na další dva roky, to znamená, že s ním počítá do budoucna, jenomže takováhle slova jsou slyšet pokaždé, když klub angažuje nového trenéra, nejenom Sparta a slyšel to dokonce samozřejmě i trenér Hřebík před těmi třemi lety, když do Sparty přicházel. Ta slova se nevyplnila, protože prakticky po půl roce se pakoval, byť v Lize mistrů měl vynikající výsledky, teď je slyšel znovu, na přímou otázku, jestli jim věří, odpověděl sice trošku vyhýbavě, ale přece, že jim věří, že to s majiteli probral, že si je vědom toho, že už se jednou ve Spartě spálil v tomhle směru, ale nedá se nic dělat. Pro něj samozřejmě jiné východisko ani není, on nemůže říct, že tomu nevěří.

Barbora Kroužková: Tu atmosféru neovlivňují ale jenom vlastníci klubů, co trenéra Hřebíka čeká? Jak už jsi říkal, bude to mít těžké, protože už ho jednou ze Sparty vyhodili, teď je zpátky, fanouškům se to nelíbí.

Miroslav Bureš: Fanouškům se to nelíbí, ale já bych řekl, že tohleto je skutečně věc, která vůbec nemá žádný vliv, ti fanoušci, kteří protestovali především ve čtvrtek při sparťanské tiskovce před stadionem nebo vlastně uvnitř stadionu, to jsou lidé, kteří vyvolávali právě Hřebíkovo jméno, když byl před necelými třemi lety vyhozen, jsou to lidé, kteří nestojí ani za to, aby je klub, jako fanoušky považoval, protože jsou to fanoušci, kteří se chodí na fotbal především rvát, vyvolávat různá hesla, ať už rasistická, fašistická a jiná protizákonná. Jsou to lidé, kteří prostě nejsou těmi pravými fanoušky a divím se Spartě, že ve čtvrtek proti nim nezasáhla, protože se dostali na její soukromý pozemek a mohla tam odsud ty fanoušky normálně vyhodit za pomocí policie. Neudělala to, její chyba. Potom se tedy demonstrace v pátek opakovala, ale tihle lidé samozřejmě nejsou žádným reprezentativním vzorkem těch opravdových sparťanských fanoušků. Myslím si, že mezi fanoušky je ta změna vnímána tak půl na půl. Někdo ji schvaluje, jiný samozřejmě zase ne. Ale nejenom mezi fanoušky to bude mít Hřebík těžké, jsou tady samozřejmě jiné vazby Sparty a především na vlastní hráče, na takovou tu sparťanskou odbornou veřejnost. Tam to bude mít Hřebík určitě nejtěžší.

Barbora Kroužková: A jakým způsobem si myslíš, že Spartu povede? Hovoří se o systematické práci, jak se může změnit to trénování, co to s hráči může udělat?

Miroslav Bureš: Podle mého názoru bude nejdůležitější pro trenéra Hřebíka, jak se mu povede získat si na svoji stranu právě hráče, protože s tím prý míval v minulých angažmá, nejenom ve Spartě, problémy. Kardinální klíčovou otázkou bude, jak se k tomu postaví třeba kapitán Karel Poborský, protože on je skutečně klíčovou postavou Sparty na hřišti, no a co se týká takových těch vztahů v kabině, tak tam hrají roli i další lidé, třeba v realizačním týmu trenér Hřebík, když odcházel naposled ze Sparty nebo při tom prvním angažmá ze Sparty, tak stranou, ne na veřejnosti, ale stranou řekl, že jeho jednou z největších chyb bylo, že se nezbavil maséra Poustky a dalších lidí v realizačním týmu, jako byli třeba Kustoděj, Šíma a John. On to neudělal, říkal, že tihle lidé nebo i jiní lidé říkali z kabiny Sparty o tom, že právě tihle tři muži podrývali Hřebíkovu autoritu a nabádali hráče proti němu. Teď tihle muži samozřejmě ve Spartě jsou i nadále a bude na Hřebíkovi, co s tím udělá. Dostal i takovou otázku.

Barbora Kroužková: Snad nebude záviset budoucnost Sparty na masérovi.

Miroslav Bureš: Ale vypadalo to tak třeba při těch předchozích angažmá. Hřebík na tuhle otázku při své čtvrteční inauguraci na Spartě neodpověděl, řekl, že nad tím ještě nepřemýšlel, ale myslím si, že to je jeden z těch prvních klíčových kroků, který musí udělat, protože asi těžko si může myslet, že by se nějak vzájemné vztahy jeho a lidí ve Spartě měly změnit.

Barbora Kroužková: Uvidíme, budeme sledovat osudy pražské fotbalové Sparty spolu s Miroslavem Burešem. Díky za informace, na slyšenou.

Miroslav Bureš: Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Závěrem ještě fejeton Jana Pokorného a zůstaneme u fotbalu.

Jan Pokorný: "Minulý týden jsem se na tomto místě dopustil chybné úvahy. Řekl jsem, poté co Slávia zaplatila hráčům dlužné peníze, že nám fotbal po dobu zimní přestávky zmizí z očí. To platilo, ale jenom do čtvrtka, kdy majitelé fotbalové Sparty odvolali trenéra Straku a zaměstnali Jaroslava Hřebíka.

František Straka měl sice úspěchy v naší lize, ale ne v té mistrů, a tak mu ve čtvrtek řekli, aby si přišel poslechnout, že půjde. Je výsostným právem majitele odvolat člověka, který mu nevydělává peníze. Majitel by měl ale zároveň umět vysvětlit fanouškům Sparty, co ho k tomu vedlo, a to se nestalo. Nějaká slova o systému nikoho neukonejší, i když jsou možná pravdivá. Mezi fanoušky to už od čtvrtka hučí jako v úle. Rojí se před stadionem Sparty, protestují a hrozí.

Pokud chtějí mladí sparťanští majitelé vydělávat a zbytečně neutrácet, měli by se rychle mezi ultras vypravit s vlídnými slovy na rtech. Jinak budou možná při zápasech létat petardy, rachejtle a jiná nedovolená pyrotechnika a stadionem se ponese bučení, urážky a nadávky. A za to bývají zvlášť v evropských soutěžích vysoké pokuty, čímž by se zisky z příštích oslnivých výsledků trochu ztenčily.

Vedení Sparty si pochvalovalo, jak se jim s fanoušky a zejména s takzvaným tvrdým jádrem v uplynulých letech dobře spolupracovalo. Teď ale příznivcům vzali idol, sparťanského srdcaře. Pokud nechtějí, aby zaměstnanci Sparty chodili radši domů už kolem oběda, tak jako v pátek, kdy na odpoledne ohlásili svou demonstraci na Letné fanoušci, musejí dokázat, že si Straky váží i po jeho odchodu. Sparťany by možná nadchlo, kdyby se bývalý trenér usídlil například ve Strakově akademii."

Barbora Kroužková: Jan Pokorný uzavírá Týden v tahu. V 6 uslyšíte naši hlavní zpravodajskou relaci. Ozvěny dne připravuje směna Igora Maňoura. Příjemný zbytek víkendu přeje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.