Češi si na stáří spoří, ale často špatně. Největší problém? „Poplatky a nevýkonné fondy,“ říká sociolog

Penzijní spoření může být klíčovým zdrojem prostředků ve stáří, v Česku ale není funkční. Podle sociologa Daniela Prokopa jsou problémy čtyři: „Lidé tam vstupují pozdě, jsou tam vysoké poplatky, které zničí velkou část úspor, lidé jsou často ve fondech, které nemají dobré výnosy, a potom si také vybírají penze jednorázově.“

Čtěte také

Problém není v poplatcích. Češi začínají na penzi spořit pozdě a jsou příliš konzervativní, tvrdí prezident Asociace penzijních společností

Produkt, který stát podporuje 18 miliardami korun, tak ve srovnání se zahraničím nefunguje dostatečně k tomu, aby si lidé přilepšili k důchodu.

Výzkum PAQ Research pak ukazuje, jak Češi využívají státem neefektivně nastavený systém – až 45 procent aktivní české populace nemá efektivní investice, které by jim doplnily penzi ze státního prvního pilíře.

„Nižší příjmové skupiny by zachránil příspěvek zaměstnavatele. Ti totiž na penzijko dávají vysokoškolákům nad 40 let nejvíc. Česko potřebuje, aby to dostávala široká škála zaměstnanců od raného věku,“ dodává sociolog. 

V souvislosti se spořením také Daniel Prokop poukazuje na to, že řada lidí se bojí investování a spousta úspor proto leží na běžných a spořicích účtech, kde jsou výnosy  minimální.

Příspěvky od zaměstnavatelů 

Stát tak podle Prokopa musí udělat regulovaný produkt, do kterého lidé vstupují automaticky a nemusí si vybírat, do které firmy investuje. „To samozřejmě běžný člověk nedokáže,“ dodává.

Čtěte také

Kam s úsporami? Nejlepší je investiční mix, české penzijní spoření zatěžují poplatky, shodují se Klímová a Prokop

Problém je také podle něj to, že hodně peněz je v nevýkonných, transformovaných a konzervativních fondech, které mají ziskovost jedno až dvě procenta. Rizikový profil těch, kteří chtějí investovat, přitom odpovídá spíše dynamickým fondům.

„To jsou fondy, které investují více do akcií, mají větší výkyvy, ale dlouhodobě mnohem vyšší zisk,“ říká s tím, že lidé mimo jiné podceňují rozdíly ve výnosech fondů. „Neznalost je obrovský faktor i u poplatků.“

Efektivní systém?

Má tedy stát nějaké nástroje, jak systém zefektivnit? Především podle Prokopa musí snížit poplatky bank, protože ty podle studií IDEA v některých fondech seberou až 50 procent budoucího majetku.

Čtěte také

Asi čtvrtina domácností platí za bydlení přes 40 % příjmů. Jak si poradit v době rostoucích nákladů?

„90 procent lidí poplatky nezná nebo podceňuje, nefunguje tam konkurence a trh to za 13 let stlačil minimálně,“ poznamenává Daniel Prokop.

Kromě snížení poplatků bank je také podle sociologa potřeba více podpořit mladé lidi, kteří teprve s penzijním spořením začínají nebo o něm uvažují. „Podpořit firmy nějakým daňovým zvýhodněním, aby dávaly příspěvky mladým lidem ze všech sociálních tříd. Aby to nebyl jenom nástroj udržení si těch jakoby kvalifikovaných zaměstnanců, ale aby proudil všem lidem do 35 let,“ navrhuje zakladatel společnosti PAQ Research.

Jak se vyvíjí ekonomika domácností? A proč se rodiče naštvali na testování žáků 5. a 9. tříd? Poslechněte si celý rozhovor.