Češi dost nevyužívají možnost oddlužení. Problém je v práci na černo, vysvětluje Daniel Hůle

3. červen 2026

Možnost vstoupit do takzvaného oddlužení nevyužívá v Česku tolik lidí, kolik by mohlo. Na konci letošního prvního čtvrtletí ho využívalo 90 tisíc lidí, tedy zhruba 15 procent z těch, kteří mají exekuci. Upozorňuje na to Konsorcium dluhových poraden. Lidé podle něj hlavně neznají podmínky oddlužení, ale taky na něj někteří nedosáhnou. Hostem Ranního interview je vedoucí programu dluhového poradenství v neziskové organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle. 

Proč podle Vás někteří lidé na oddlužení nedosáhnou? V čem pro ně můžou být podmínky složité?

Došlo k více změnám. Jedna věc je to, že došlo ke zkrácení a zároveň odstranění té vyvratitelné domněnky na konci, že člověk je oddlužen, pokud splatí alespoň 30 % dluhů. To je dost důležité.

Čtěte také

Ale zároveň, a to jsme podporovali, došlo k zavedení konceptu adekvátního příjmu, kdy na začátku insolvenční správce a soud posuzují, jestli člověk ve vztahu ke svým vlastním socio-ekonomickým faktorům přináší dostatečně vysokou legální mzdu.

Podmínky jsou nastaveny relativně přísně, takže spousta lidí, kteří jsou v exekuci a pracují za minimální mzdu, tak pokud situaci nezmění, na insolvenci ani nedosáhnou. A to je fér. Ale zároveň, aby si více zlegalizovali plat, znamená, že se jim sníží reálný příjem, se kterým měsíčně hospodaří. Takže vstup do insolvence pro dlužníky většinou znamená poměrně výrazný finanční pokles. 

Existují nějaké skupiny lidí, pro které oddlužení není vhodnou cestou, jak se zbavit exekucí? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Petr Král , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.