Češi chtějí poprvé vyzkoušet inseminaci u zeber. Oživit chovy zkusí díky divokým zvířatům v Africe

Čtěte také

Co je kroužkování ptáků ví asi každý, ale znáte termín „límcování“? Husy velké dostaly na krk límec

„Teď se nacházíme ve výběhu safari, u rybníka, kterému říkáme Magotí.“ Zoolog Michal Podhrázský se v Safari Parku věnuje ptákům. Uprostřed malého ostrůvku tady můžu vidět zhruba 10 odpočívajících hus velkých. A právě na těchto zvířatech dlouhodobě zdejší odborníci dělají různé výzkumy.

Desítky let sledují třeba migraci ptáků. A také v rámci institutu ochrany genofondů teď i jejich DNA. „Dnes je moderní vše zkoumat geneticky. Konkrétně u hus velkých odebereme ze dvou míst peří, které dáme do papírové obálky a vysušíme. Teď jsme ve stadiu, kdy analyzujeme jejich mitochondriální DNA.“

Čtěte také

Projekt sledování migrace husy velké zjistil, že se zimoviště výrazně posunula na sever

„Potom se to díky genetickým biobankám zkusí srovnat s výzkumy, které už probíhaly v Itálii.“ Díky tomu půjde stanovit, kde přesně jsou hranice výskytu jednotlivých poddruhů husy velké.

Experti ve Dvoře Králové nad Labem ale mají s genetikou o dost smělejší plány.

Po safari parku, který je teď v zimě poloprázdný, jedu za Jaroslavem Haimy Hyjánkem. Je tady zoologický ředitel a zároveň vede už zmíněný Výzkumný institut ochrany genofondů. Spolu s kolegy chce dát nový impuls chovu zeber bezhřívých.

Spolu se teď vydáváme do stájí zeber. „Ano, je to chovné zařízení pro zebry bezhřívé. Ony reagují na cizí osoby, protože na ně nějsou zvyklé. A máme i hříbátko. V podstatě v chovech v lidské péči je velmi malá populace těchto zeber, které jsou izolovanou populací na severu Ugandy.“

Čtěte také

Zázrak v Africe. Česká expedice našla zebru bezhřívou, která byla v Ugandě považována za vyhubenou

„Samozřejmě, protože jde o malý počet jedinců, tak tam dochází k příbuznosti a nedochází k dobré genetické variabilitě, která by byla pro onu populaci zdravá a správná.“

Jak se na tom můžete podílet přímo tady na východě Čech, ve Dvoře Králové nad Labem? „Pro nás je důležité vyvinout metodu, jak by bylo možné odebrat sperma některým hřebcům v přírodě a to přivézt k nám, do chovů zoologických zahrad.“

Jenže to, co se může zdát jako jednoduché, protože to už dlouho funguje třeba u koní, bude u zeber náročnější. „Tady je strašně složité vypozorovat onu říji, páření toho samce. Správný okamžik pro odběr semene, správné provedení, vyčištění spermatu a jeho uchování.“

Čtěte také

„Plemenná kniha“ Safari Parku Dvůr Králové je bohatější o nejmladší mládě zebry bezhřívé Priscillu

„Tohle vše nyní budeme ověřovat spolu i s dalšími partnery, například spolu se ZOO v Liberci.“

První cvičný odběr spermatu od zebry chtějí odborníci udělat do několika týdnů. Ve Dvoře Králové nad Labem kvůli tomu v budoucnu vznikne i speciální kryocentrum.

Co přesně to znamená, doplňuje Jaroslav Haimy Hyjánek. „Tady bude zamrazení. Teď jednáme s některými firmami, které se specializují na tohle vybavení, vyloženě pro kryoprezervaci. Velmi důležitým partnerem je pro nás Veterinární univerzita, která je takovým naším metodickým mentorem.“

Čtěte také

Memorandum o společné ochraně zeber bezhřívých podepsaly Safari Park Dvůr Králové a ZOO Liberec

Odběr bude mít vlastně dva významy. Jednak si to vyzkoušíte před oním odběrem v divoké přírodě v Africe, ale zadruhé také získáte materiál od jedince, který kdyby zemřel, stále s ním budete moci disponovat.

„To je také otázka oné takzvané kryobanky, která jedním z dalších projektů Výzkumného institutu ochrany genofondů. Tedy vytvořit kryobanku pro ohrožené druhy živočichů tak, aby bylo sperma uskladněno z jedinců, kteří jsou významní pro ten chov.“

Co se zeber bezhřívých týče, budou Češi v tomto ohledu patřit mezi světové průkopníky.