Černá perla Stockholmu budí úžas i po čtyřech stoletích. Královská loď Vasa čekala na své obdivovatele 333 let pod hladinou

11. říjen 2017
Loď Vasa ležela na mořském dně víc než tři století

Dva silné poryvy větru potopily před téměř 400 lety švédskou královskou loď jménem Vasa. Potápěči ji v 60. letech minulého století objevili u stockholmských břehů a dnes má dřevěný válečný koráb ve švédské metropoli vlastní muzeum, kde ho ve skvělé kondici udržuje tma, zima a látka z balzámů na rty.

Ve stockholmském přístavu Strandvägen fouká ostrý severský vítr, ať už je léto, nebo zima. Stěžně několika kotvících loděk se ve větru naklánějí sem a tam. Právě z těchto míst vyplula před téměř čtyřmi stoletími královská válečná loď Vasa.

Čtěte také

Tehdy ale foukalo tolik, že do lodi otevřenými střílnami začala téct voda a pýcha královského námořnictva šla hned při první plavbě ke dnu. Dnes ji však můžete vidět kousek odsud znovu. Na přilehlém ostrově Djurgården má totiž vlastní muzeum.

Když budete mít štěstí, provede vás po něm Martina Siegrist Larssonová, velká znalkyně švédské historie. Hned jak se potkáváme u dveří, vypráví mi, jak loď u stockholmských břehů objevil badatel Andres Franzén. První části lodě se nad vodní hladinu dostaly 24. dubna 1961 krátce po deváté ráno.

Loď Vasa ztroskotala krátce po vyplutí

Černá perla Stockholmu

Na dně v hloubce třicet metrů ležela tato majestátní královská loď 333 let. Nedivím se, že za tu dobu barvu na soškách smyla voda, ale překvapuje mě, že dřevěný trup lodi je zbarvený do černa. Jako kdyby ji loďaři stloukli z drahocenného ebenu.

„Vasa je vyrobena převážně z dubového dřeva a to zčerná, pokud je dlouho ve vodě. Stojíme teď velmi blízko lodi, můžeme se jí skoro dotknout, a tak si můžete všimnout, že se dřevo místy leskne. Je to kvůli konzervační tekutině.“

Vědci zjistili, že by nasáklou vodu mohli nahradit polyethylenglykolem, tedy látkou, kterou najdete v různých mastích nebo třeba v balzámu na rty. Nastříkali ji na dubové dřevo, tekutina se do něj vpila a teď ho udržuje vláčné. Trup lodi by proto už neměl kvůli vysychání popraskat.

Umění starých loďařů budí úžas

Proti stárnutí lodi bojují v muzeu teď hlavně klimaticky. Udržují kolem vraku stálou vlhkost, tmu a poměrně nízkou teplotu. V bundě tu proto jsem nejen jmá, ale také turista Jurij z Ruska. „Je to obrovská, nádherná loď. Nemůžu uvěřit, že lidé v 17. století něco takového postavili,“ žasne.

Tři stěžně z lodi Vasa se nedochovaly. Jejich kopie zdobí střechu muzea na ostrově

Pohled na Vasu si vychutnává z nejvyššího patra v muzeu, odkud je velmi dobře vidět na všechny stěžně, ráhna a rozlehlou palubu. Danyho z Barcelony naopak potkávám dole u kýlu. Pro toho je největší zážitek procházet se podél lodi. „Tady teprve poznáte, jak je loď obrovská,“ říká.

Čtěte také

Vasa měřila původně 52,5 metru na výšku, ale protože se stěžně nedochovaly celé, trčí ze střechy budovy muzea tři stěžně umělé, aby si každý mohl už na dálku udělat představu o tom, jak velká tahle královská válečná loď kdysi byla.

Spustit audio
autor:Matěj Skalický
  • Cestování
  • Reportáž