Čekají svět kvantové závody? „Úspěch některého státu může proměnit geopolitickou mapu světa,“ říká expert
Kvantová fyzika umí nabídnout dokonale náhodná čísla i šifrovací klíče, které zaručeně vydrží jen jedno použití. Kvantové zabezpečení šifrovacích klíčů tak trochu připomíná špionský dopis, který se při čtení sám zničí. Komerční kvantově šifrovaná linka už nějaký čas slouží i v Česku. O budoucnosti kvantových technologií si vědecký reportér Martin Srb povídal se Simonem Patkovicem, zástupcem švýcarské dodavatelské firmy IDQuantique.
Jak funguje kvantově šifrovaná linka?
Máte vždycky dvě zařízení: jedno má laser, druhé má detektor. Laser vyšle částici světla, která je nastavená velmi specifickým způsobem, v takzvané superpozici. Pošle ji optickým vláknem a na druhém konci ji zachytí detektor a přečte ji.
Čtěte také
Když takto pošlete dostatečný počet částic, můžete na obou koncích sestavit šifrovací klíč. Jakmile se ale někdo pokusí odposlouchávat tuto komunikaci, tak se tím částice světla zničí. To je jedna z kouzelných věcí na kvantové mechanice.
Trochu mi to připomíná detektivky o špionech. Máte dopis na jedno použití, otevřete obálku a sám se zapálí, sotva ho stihnete přečíst...
Ano, je to úžasné. Nemůžete zachytit takzvanou výměnu klíče – a bez ní se dnes neobejde žádné zabezpečení. Dokonce i běžný telefonní hovor používá výměnu klíče. Dosud se používala metoda takzvaného veřejného klíče, se kterou jste mohli posílat informace na dálku, aniž byste museli někam dopravit ten papír s tajným kódem. Čtyřicet let to fungovalo, ale v budoucnu to nebude stačit. Potřebujeme něco jiného.
Dosud tedy šifrování funguje na principu nějakých výpočtů?
Kouzlo toho protokolu spočívá v tom, že vynásobí dvě supervelká čísla. Kdybyste to chtěli otočit a zjistit, ze kterých dvou čísel takový výsledek vznikl, tak by to současným počítačům trvalo miliony let. Jenže kvantové počítače by to dokázaly velmi snadno, jakmile budou mít dostatečný výpočetní výkon.
Kvantová linka má svoje omezení. Například mezi laserem a detektorem můžete mít vzdálenost nanejvýš asi 150 kilometrů.
Simon Patkovic ze společnosti IDQuantique
Už v roce 1994 pro to Peter Shor navrhl algoritmus. On sám to popisuje takto: Přijdete na koňské dostihy v půlce závodu a podle toho, jak koně běží, odhadnete, kdo bude první a kdo poslední. Ale nepoznáte, kdy a kde dostih začal. A kvantové počítače právě to dokážou.
Nestačilo by tedy navrhnout matematický vzorec, který by i kvantovému počítači trval dlouho, a z něj počítat šifry?
Je pár oblastí matematiky, které jsou dostatečně složité pro kvantové výpočty. Potíž je ale v tom, že v matematice máte vždycky nějakou míru nejistoty. Má to omezenou trvanlivost a nikdo neví, jak dlouho to vydrží. Nejsme si jisti, jaké objevy přinese matematika v budoucnosti. A proto velké finanční a telekomunikační instituce používají i kvantovou komunikaci.
Jaké nevýhody má kvantová linka?
Má svoje omezení, samozřejmě. Například mezi laserem a detektorem můžete mít vzdálenost nanejvýš asi 150 kilometrů. A je to fyzické zařízení, které si nemůžete nainstalovat do telefonu. Ale pořád je to perfektní zabezpečení i do budoucna.
Kvantová fyzika je všude kolem nás. Myslíte si, že se podaří využít i jednodušší věci než precizní lasery a podobně?
Čtěte také
K tomu míří celé odvětví, jak to zmenšit a zlevnit. Do výzkumu kvantových výpočtů a kvantového měření směřují miliardy dolarů, protože to slibuje průlom v mnoha oblastech vědy – včetně biologie, chemie, materiálové vědy.
Kvantové počítače slibují zjednodušit velmi složité simulace molekulárních i jiných reakcí. Představte si, že s tím připravíte mnohem jednodušeji třeba hnojiva nebo levnější a účinnější léky. Celé státy investují do kvantových technologií, aby si zajistily konkurenceschopnost. Může to proměnit geopolitickou mapu světa. Když budete mít kvantový počítač o pět nebo deset let dřív než ostatní, získáte velkou moc.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Sněmovna jedná ohledně vydání Babiše a Okamury. ,O vině rozhoduje soud,‘ zní z opozice
-
Kriminální činnost mohou posoudit jen nezávislé soudy. Ne voliči, říká Rychetský k poslanecké imunitě
-
ONLINE Izrael vyzval statisíce obyvatel předměstí Dahíja v Bejrútu k evakuaci
-
Pro Kurdy je důležité, aby jim Američané a Izraelci nabídli případné nové uspořádání v Íránu, míní Chalil

