„Čágo belo, KSČM“? Tereza Pergnerová svůj originální pozdrav uhájila
V kšiltovce a volné džínové bundě se v něm v roli moderátorky představila tehdy dvacetiletá Tereza Pergnerová, která svým pozdravem „Čágo belo, šílenci“ a originálními oblečky pobláznila celé zástupy teenagerů. Ti posílali hlasy svým oblíbeným hudebním klipům a každou sobotu ráno s napětím sledovali, kdo získá takzvané Červené eso.
Nejúspěšnější hity pak vycházely na CD pojmenovaném jak jinak než Čágo belo, šílenci. CD bylo dohromady přes třicet. Z většiny přebalů se neusmíval nikdy jiný než oblíbená i zatracovaná Tereza Pergnerová. Ta pro své fanoušky založila i klub a 15. duben vyhlásila dnem šílenců.
Od Pergnerové k Marešovi
Pozdrav „Čágo belo, šílenci“ se zalíbil i KSČM, která jej v roce 1996 chtěla použít ve své předvolební kampani. Záměr jí ale nevyšel. Tereza Pergnerová stranu zažalovala, protože na tento slogan měla „ochrannou známku“. Soud žalobě vyhověl a pozdrav dál zůstal poznávacím znamením fanoušků Esa.
Pergnerová Esem provázela pět let. Pak přišla závislost na heroinu a skandál s pornografickými fotografiemi. Eso zatím běželo dál, jen s jinými moderátory. Jako poslední převzal štafetu Leoš Mareš, než pořad v roce 2009 definitivně skončil.
