Bytostným zájmem Česka je na Trumpovy kroky reagovat. Každá změna cel firmy zneklidňuje, říká Zajíček

Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti, že se domluvil s šéfem NATO na rámci budoucí dohody o Grónsku a že proto od února nezavede dodatečná cla na osm evropských států, jak hrozilo od soboty. Je to pro české podnikatele velká úleva?

Já mám pocit, že už jsme si na ty zvraty, které se dějí téměř přes noc, nebo z týdne na týden, už tak trochu zvykli, ale jakákoliv změna celních tarifů a podmínek pro podnikání či mezinárodní obchod je samozřejmě zneklidnění pro obchodníky.

Reagují na to trhy, stejně tak na to musí reagovat samozřejmě podnikatelé, obzvláště ti, kteří jsou buď v subdodavatelských řetězcích, anebo jsou přímí exportéři na zahraniční trhy a věnují tomu obrovské množství času a musí se tomu věnovat podstatně víc, než v minulosti, kdy byly vztahy třeba se Spojenými státy americkými, s našimi tradičními obchodními partnery, dlouhodobě stabilní a žádné nepředvídatelné kroky se neděly.

Čtěte také

S Grónskem už Trump přestřelil, soudí ekonom Hnát. Za prezidentova cla zatím platí hlavně Američané

Teď je to prostě jinak a stojí to lidské úsilí, stojí to úplně jiné zdroje, které do toho musíte investovat. Takže to, že se teď objevila opět přes noc na sociální síti Donalda Trumpa zpráva, že došlo k nějaké dohodě a že se žádná další cla mimořádná nebudou zavádět, je samozřejmě dobrá zpráva.

I přes večerní oznámení Donalda Trumpa by se ve čtvrtek večer měl konat summit Evropské unie. Měla by z pohledu českých podnikatelů Evropská unie na to, co se děje v poslední době okolo Grónska, jak přistupuje k různým záležitostem Donald Trump, reagovat?

Já myslím, že nepochybně. Je to v bytostném zájmu Evropy a i České republiky. Je zcela zjevné – myslím si, že to je zjevné už od zahájení války na Ukrajině –, že Evropa se musí umět postavit na svoje vlastní nohy a že se musí v těch nových podmínkách znovu zamyslet nad tím, jaké jsou její skutečné priority.

Bude muset podle mého názoru zásadním způsobem třeba přehodnotit i rychlost některých opatření, které Evropská unie chtěla zavádět hlava nehlava, třeba v oblasti klimatických cílů, a bude muset myslet na to, že na jakoukoliv transformační změnu musíte mít zdroje a peníze. V okamžiku, kdy si podlomíte fungování a zdraví svých vlastních, evropských podniků, které přestanou prosperovat a nebudou konkurenceschopné na celosvětovém trhu, tak žádné změny nebudete mít z čeho financovat.

‚Žádný dramatický dopad‘

Cla na dovoz do Spojených států bez ohledu na aktuální hrozbu byla velkým tématem celého uplynulého roku po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Ovlivnily ty hrozby a výsledná dohoda český vývoz do Spojených států a české firmy?

Myslím si, že to opravdu nebyl žádný dramatický dopad. My jsme odhadovali i to, že když se zavedou tato cla, tak to nepochybně povede k přehodnocení cenové politiky uvnitř obchodních řetězců na straně vývozce, tedy evropských států, evropských konsorcií, které vyvážejí na americký trh, a my jsme součástí takových konsorcií nebo dodavatelských řetězců. Ale zároveň, že leccos bude schopen absorbovat americký trh.

Čtěte také

Grónsko, dodatečná cla a Trumpova „Rada míru“. Jak Česko koordinuje svou zahraniční politiku?

To znamená, že budou ochotni na americkém trhu platit za slušná, dobrá evropská auta nebo za dobré evropské zboží. A vypadá to, že se tak skutečně začalo dít, byť si pořád  v tuto chvíli myslím, že je tady ještě díky předzásobení mnoha dodavatelských řetězců před uvedením cel jakási rezerva ze zbývající ceny zboží a výrobků, které se připravily. To znamená, že tam nějaká flexibilita je.

Jak to skutečně bude v následujících letech a jestli pořád bude platit to, že díl toho zvýšení se může promítnout do nějaké cenové politiky, ceny výrobků, zboží a služeb, které se dovážejí na americký trh a zároveň, že kus toho bude schopen absorbovat americký základní zákazník, to je optimální. V takovém případě si myslím, že to nemusí mít tak dramatický dopad.

Za sebe říkám, že v tuto chvíli nemám žádnou zprávu od naší členské firmy, že by to bylo likvidační, nebo že by se s tím nedokázala vypořádat, ať už je to přímý vývozce, anebo je to dodavatel v rámci subdodavatelského řetězce. Takže to vypadá, že tohle zafungovalo. 

Kdyby to takhle zůstalo a bylo to předvídatelné na dalších 10 let, tak by to bylo skvělé. Najednou můžete s něčím počítat a můžete plánovat, protože mimo jiné do vaší výroby, do vašich zaměstnanců potřebujeme trvale investovat. Ale když nevíte, kolik vás budou stát energie nebo kolik budou cla, tedy vstupní bariéry na jiný trh, tak těžko plánujete a těžko budete investovat nové stroje, budete stavět nové továrny, prostě budete si šetřit ty peníze na takovéto nečekané výkyvy.

Nová vláda

Mluvili jsme spolu v tomto pořadu na konci října, kdy nová koalice hnutí ANO, SPD a motoristů sobě jednala o programu nové vlády. Tehdy jste říkal, že pro vás je sympatické, že si politici napříč politickým spektrem začali uvědomovat, že podpora podnikání a konkurenceschopnosti podnikatelů je něco, čemu se musí opravdu věnovat. Máte z politiků nové koalice stále tento dojem?

Mám ten dojem. Já mám výhodu, že nejen, že jsem se seznámil s programovým prohlášením vlády, které téměř plnohodnotně naplňuje původní představy a sliby jednotlivých politických stran – je to v jiné detailu a podrobnosti, ale ty klíčové věci tam stále jsou – a pro mě je potěšující, že absolvuji teď jako prezident Hospodářské komory kolečko s novými ministry.

Čtěte také

Česká reakce na Grónsko je zbabělá, tvrdí Dvořák. Vondráček: Vláda nemůže zbytečně čeřit vody

Potkáváme se s nimi v jejich úřadech, v nových funkcích. Z jednání vyplývá, že k tomu, co říkali a plánovali, je stále chuť. Pro nás je velmi potěšující, že mnoho z věcí, a to už jsem říkal i v říjnu, jsou naše návrhy, které jsme dávali: jak zvýšit konkurenceschopnost, jak pomoci lépe fungovat našemu státu, jak podpořit podnikání v České republice. Tyto návrhy se začaly objevovat a přetrvává to.

Včera jsem měl jednání s panem Juchelkou, ministrem práce a sociálních věcí: věci týkající se trhu práce, zaměstnávání, zflexibilnění možností zaměstnávání českých občanů, částečných úvazků, plná podpora. Pojďme si povídat o konkrétních paragrafech, pojďme to znovu otevřít a bavit se o tom, jak to můžeme ještě více zpružnit.

Ale zároveň jsme se bavili třeba o zaměstnávání zahraničních pracovníků z bezpečných destinací jako řízený, systematický, dlouhodobý proces který musíme spustit jako dlouhodobý program České republice. Demografie je neúprosná.

Jestli to předržíme, nebudeme si o tom povídat, nevytvoříme ty podmínky, mosty a cesty pro to, aby u nás mohli pracovat ti nejkvalitnější a nejzajímavější lidé ze světa, tak na to z dlouhodobého hlediska doplatíme. Náš důchodový účet a naše veřejné rozpočty se nebudou plnit zdroji z daní zaměstnanců, protože tady ti zaměstnanci prostě nebudou.

Čtěte také

Petr Šabata: Nebezpečný nápad SPD – chránit pracovní trh před cizinci

Když mluvíte o zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, tak předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura před pondělním jednáním koaliční rady mluvil o tom, že nová koalice chystá zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců v Česku. To má vláda i v programovém prohlášení, kde se píše také to, že zreviduje systém zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Máte nějaké detailnější informace, co se v tomto směru chystá? Jestli to povede k tomu, že zahraničních zaměstnanců bude v Česku méně?

Pokud bychom se rozhodli k takovému zpřísnění, že některé zahraniční zaměstnance pustíme zpátky domů... Například pokud se bavíme o pracovnících z Ukrajiny, oznamuji, že v takovém případě možná budeme mít ve všech nemocnicích a poliklinikách v České republice velký problém, protože nebudeme mít pečovatelky, ošetřovatelky, uklízečky a tak dále. Platí to i pro výrobní podniky nebo pro stavebnictví.

Kdyby v se v tuto chvíli pracovníci z Ukrajiny rozhodli a vrátili se domů obnovovat Ukrajinu, nebo jsme je dokonce pustili, nebo bychom řekli, že je tady nechceme, tak nebudeme mít s kým stavět. A my přece stavět musíme. Nemáme žádnou náhradu, protože naši lidé už buď tuhle tu profesi neumějí, nebo ji nechtějí vykonávat.

Uvědomuje si podle Zajíčka vláda význam zahraničních zaměstnanců? Jak vnímá čtvrteční dohodu odborů se zastupiteli vlády o růstu platů pracovníků ve veřejném sektoru? Poslechněte si celých Dvacet minut radiožurnálu.