Bylo první vejce, nebo slepice? Konečně známe odpověď!
Co bylo dříve? Vejce, nebo slepice? Tuto slavnou filozofickou otázku si už ve čtvrtém století před naším letopočtem položil sám velký Aristoteles.
Zatímco nad Aristetelovým výkladem tohoto logického paradoxu se dodnes přou filozofové, podívejme se, co na to říká dnešní věda.
Za vývoj přírodních druhů jsou podle známých vědeckých teorií zodpovědné změny v genetickém kódu. Aby se začal vyvíjet nový zárodek, musí být samičí vejce oplodněno semenem samce. Zárodek pak nese genetickou informaci nejen biologické matky, ale i otce. Dá se tedy říci, že slepice se vyvinuly ze svých prapředků na základě mutací genetického kódu, který vznikl křížením DNA různých samic a samců.
Můžeme si proto představit, že samička předchůdce slepice mohla naklást vejce, které po oplodnění obsahovalo natolik odlišnou genetickou informaci, že vylíhnuté mládě již bylo možné zařadit do nového druhu. Podle této interpretace bylo první slepičí vejce, zrozené z předchůdce slepice.
Jak to myslel Aristoteles?
První člověk na zemi by musel být zplozen bez matky nebo bez otce, což odporuje přírodním zákonům. Proto nemohlo být první vejce, které dalo vzniknout slepici, a nemohla být první slepice, která snesla první vejce, neboť slepice vzešla z vejce.
Ve skutečnosti i tento výklad není tak jednoduchý, jak se zdá. Vědci nedávno zjistili, že slepičí vajíčko nemůže vzniknout bez speciálního proteinu, který produkují pouze slepice.
Že by přece jen byla první slepice? Odpověď je možná šalamounská. Evoluce šla postupně přes různá stádia vývoje a to jak vejce, tak kuřete.