Byla chyba, že jsem v létě neprosadil roušky. Prymula chtěl postupovat podle semaforu, říká exministr Vojtěch

9. říjen 2020

Koronavirus se v Česku šíří nejrychleji v celé Evropě a vláda na mimořádném čtvrtečním zasedání přikročila k razantnímu zpřísnění opatření. Trvat by měly 14 dní. „To nedokáže nikdo říci, jestli zaberou. Přestože se už udělala některá opatření, tak se nezdá, že by měla výrazný efekt,“ říká poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle něj nyní nelze vyloučit, že opatření budou prodloužena, ani že vláda nakonec nepřistoupí k plošnému omezení pohybu. „Vypadá to, že Česko je na tom podle čísel nejhůř, ale epidemická situace se zhoršuje prakticky ve všech evropských zemích,“ upozorňuje exministr.

Čtěte také

První vlnu na jaře ale Česko zvládlo poměrně dobře. „Co byla možná i moje chyba, měl jsem trvat na zavedení povinnosti nosit roušky ve vnitřních prostorech od 1. září, jak jsem to navrhl 17. srpna. Nechci z toho vinit jen pana premiéra, ale tehdy nebyla shoda ani mezi odbornou veřejností,“ připomíná v pořadu Interview Plus Vojtěch.

„Názor, že se ta opatření mají zavést, jsem měl prakticky pouze já a možná Rastislav Maďar. Tehdy i opozice říkala, že zavádění roušek je tupé řešení situace,“ dodává s tím, že roušky prosazoval jako preventivní opatření.

Jeho nástupce ve funkci Roman Prymula (za ANO) tehdy prý chtěl zavádět roušky v závislosti na takzvaném semaforu. „Problém se semaforem byl v tom, že ukazoval aktuální situaci na základě dat z předchozího týdne. Ale ne to, jaká situace nastane,“ poznamenává Vojtěch.

Na jaře prý byla situace o něco snadnější. O nemoci covid-19 jsme toho sice příliš nevěděli, ale možná právě proto byla přijata razantní opatření, která akceptovala široká i odborná veřejnost, připouští Vojtěch.

„Je nesporné, že je třeba přijímat opatření – vychází to i z té jarní zkušenosti, kdy to bylo efektivní. V celkovém souhrnu jsou opatření správná,“ myslí si Vojtěch.

Čtěte také

Když se následně epidemická situace zlepšila, ocitla se vláda pod tlakem veřejnosti i opozice, že je třeba rozvolňovat rychle. „Když se podíváte na mé tehdejší výroky, tak já byl spíš opatrný, ale ten tlak byl výrazný. Chtěli jsme odlehčit lidem a ekonomice. Cílem bylo, aby se život v České republice navrátil do starých kolejí,“ uvádí Vojtěch.

Proč ale vláda nezareagovala, když se situace v létě začala zhoršovat? „Postupovali jsme podle semaforu a není pravda, že by se nic nedělo. V jednotlivých regionech byla situace různá, v Moravskoslezském kraji jsme ji vyřešili, ale nebyla špatná plošně,“ reaguje.

Bylo toho na mě moc

Vojtěch přiznává, že se rozhodl rezignovat mimo jiné kvůli tlaku, který na něj byl vyvíjen ze všech stran: „Média, opozice, stálé okopávání. Dávali mi za vinu, že je vše špatně – já myslím, že tomu tak nebylo, ale člověk se dokáže bránit jen do určitého okamžiku.“

Čtěte také

„Hlavní důvod byl v tom, že jsem chtěl dát prostor pro zlepšení situace, pokud zde byla představa, že já to nedokážu,“ vysvětluje poslanec hnutí ANO. „A jedním z důvodů bylo i to, že jsem nemohl řešit jiné věci než koronavirus. Šel jsem na ministerstvo s vizí rozvoje zdravotnictví, na které jsme přes dva roky pracovali.“

Na své rezignaci se prý s premiérem Andrejem Babišem (ANO) domluvil. „Po první vlně jsem zůstal ve funkci, abych dodělal další věci. Pak přišla druhá vlna a řekl jsem si, že toho už je na mě poměrně hodně – i z hlediska osobního života a zdraví. A že k řešení těch dalších věcí už do konce volebního období nebude moc prostor,“ doplňuje.

Jak vzpomíná na spolupráci s Andrejem Babišem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Související