„Byl to návrat k přírodě, přinesl mi nadhled.“ Mladá cestovatelka prošla jednu z nejtěžších tras na světě
Chodíte rádi? A jak moc? Monika Benešová prošla Pacifickou hřebenovku, jednu z nejtěžších pěších tras na světě. „Prošlapala jsem během té doby čtvery boty a roztáhly se mi o čtyři čísla nohy,“ směje se žena, která náročných 4000 kilometrů ušla za pět měsíců.
Cesta ji prý v mnohém vytrénovala. Ať už fyzicky – na místo prý nejela dokonale připravená – ale i psychicky. „Věřila jsem, že to zvládnu. První měsíc byl ale hodně těžký. Zdravotní problémy se ještě přidaly. Každý den jsem skoro proplakala bolestí a steskem. Chtěla jsem to vzdát,“ vzpomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou Monika Benešová na to, jak se u ní během cesty opět ke slovu přihlásily vážné zdravotní problémy se střevy.
Za pět měsíců přešla z Mexika do Kanady. „Vyhodila jsem řasenku a zdálo se mi o utopencích“

Měla zdravotní a psychické problémy, které se rozhodla vyřešit trackem. Na trase dlouhé přes 4000 km potkala pumu, pila z louže a prý našla samu sebe.
Nikdy to ale nevzdala. Prý i díky tomu, že začala poslouchat sama sebe. „Věděla jsem, že tam mám být, že ještě není čas skončit.“
Pacifická hřebenovka je o lidech
Na Pacifickou hřebenovku vyrážejí každoročně stovky lidí. Málokdo ale cestu dokončí. „Je to hodně o fyzičce na začátku. Pak ale přijde psychická bolest, kdy jde člověk každý den sám, a to je mnohem horší než fyzická bolest. Někteří lidé to neustojí,“ popisuje cestovatelka.
Strach z divočiny a hor je podle ní během putování Pacifickou hřebenovkou namístě. Přehánět se prý ale nemá. „Je to návrat k přírodě. A rizika jsou dnes všude, kam se člověk vydá,“ říká Marie Benešová.
Stála jsem tváří v tvář pumě. Blížila se a já věděla, že nesmím utíkat. Věděla jsem, že je to buď, a nebo.
Monika Benešová
A dodává: „Pacifická hřebenovka je o lidech. Potkala jsem spoustu lidí, kteří měli mnohem trnitější osud než já. Díky tomu jsem získala nadhled.“
O své cestě 28letá Monika Benešová napsala i knihu. Jmenuje se Moje pacifická hřebenovka a popisuje, jak se během cesty postavila nemoci, poušti, omrzlinám, medvědům i pumám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.