Bulharský venkov vymírá

18. duben 2011
Zblízka

Demografická křivka v Bulharsku padá téměř volným pádem. Za poslední desetiletí se tamější populace scvrkla o více než jeden milión obyvatel. Nejvíc se vylidňuje venkov. Není tam práce a tím pádem ani žádná perspektiva. Už dnes jsou v Bulharsku stovky opuštěných vesnic. A další přibývají.

Vesnice Odrinci leží na jihu Bulharska, kousek od řeckých hranic. Mezi domy se pasou ovce. Nikdo si nestěžuje, že se jim prohánějí po zahradách. Nikdo tu totiž nežije.

Padesát, šedesát domů stojí ve vesnici Odrinci, některé z nich jsou zchátralé, rozpadlé, rozbitými okny je možné podívat se do vybydlených místností. Tady žilo před dvaceti lety na tři sta lidí. Dnes jich tu bydlí jenom sedm.

„Třikrát do týdne sem přijede auto z nedalekého města, z Ivailogradu. Vozí nám všechno potřebné: potraviny, chleba, sýry… Zkrátka všechno, co tady potřebujeme,“ vypravuje stará žena, která stojí na zápraží svého jednopatrového domku, se šátkem na hlavě svázaným pod bradou.

Jmenuje se Ruska Dimitrova a patří mezi těch sedm posledních obyvatel, kteří ještě z Odrinci neodešli. Tahle téměř osmdesátiletá žena se tu narodila, v malém domku žije spolu se svým mužem.

„Dříve tu v každém domě žili mladí a staří pohromadě. Ale to už je dávno. Všechno se změnilo, zpustlo,“ říká.

Práce v zemědělském družstvu

Paní Dimitrova ráda vzpomíná na dobu před rokem 1989. V Odrinci bylo jednotné zemědělské družstvo, tím pádem i práce a zaměstnání.

„Celá vesnice, na to si vzpomínám, protože jsem sama pracovala v družstvu,“ vypravuje Ruska Dimitrova, „celá vesnice se živila pěstováním tabáku a vinné révy a také chovem bource morušového. Ale teď, teď tu nic není. Zbyla jenom ta pole, na kterých nic neroste.“

Zemědělské družstvo pád komunismu nepřežilo. Zmizela práce, zmizeli lidé. Na zahrádce před domkem ryje záhon Ivan, vnuk paní Dimitrovy. O víkendu sem občas přijede pomoci babičce a dědečkovi. A jestli by tu chtěl bydlet? „Ani náhodou bych tady nechtěl žít, tady není život, tady se nedá normálně žít,“ říká.

Ruska Dimitrova se tomu nediví. „Proč by tady lidé zůstávali?“ ptá se. „Ve městě můžou dát dětem vzdělání, ve městě je práce, je to lepší životní perspektiva.“

Paní Dimitrova už žádnou životní perspektivu nehledá. Sama se rozhodla, že v Odrinci dožije. Narodila se tu a má k tomuhle místu vztah. A tak je její domek jedním z posledních v Odrinci, kde za vraty štěká pes a kde se kolem domu procházejí slepice a kozy. U ostatních domů, které jsou prázdné, bývají na vratech přibitá úmrtní oznámení, stará i několik let. Asi nejnázornější a nejpůsobivější doklad toho, jak bulharský venkov zaniká.


Zvětšit mapu: Odrinci na jihu Bulharska

autor: ppo
Spustit audio