Budování větrných elektráren na Vysočině
Obce na Vysočině se bouří proti větrným elektrárnám. Mají totiž z tohoto alternativního zdroje energie strach. Obří stožáry s vrtulemi jsou podle nich hlučné a ničí svým vzhledem také krajinu. Více o tom natáčela redaktorka Věra Sedláčková.
Vadilo by vám, kdybyste měla za zády větrnou elektrárnu?
Výpověď obyvatel: Vadilo, hodně by mi to vadilo. To se mi moc nelíbí.
Vadilo by mi to, protože to narušuje ráz krajiny, kterou tady na Vysočině máme.
Na Vysočině je 10 až 15 lokalit, kde se uvažuje o výstavbě větrných elektráren. Odporem lidí a obcí některé lokality vypadávají, jiné se objevují. Poslední protestní akce se odehrála v Řehořově a ve Věžnici. Lidé z těchto obcí poslali petici na krajský úřad. Vody jsou v současné době rozbouřené také v okolí Počátek na Pelhřimovsku. Tato lokalita se totiž objevila jako nová. Zatím proběhla anketa v obce Vestce a téměř 100 procent lidí je proti. Místostarostka Počátek, Marie Hrnčířová, by to ale zase jako tragédii neviděla.
Marie Hrnčířová: Myslím si, že by to i pro město Počátky mohlo být jistým přínosem turistického ruchu, protože si myslím, že by se spoustu zvědavců na to mohlo dojet podívat. Ani si nemyslím, že nějaký hluk, který vlastně předestírá pověst větrných elektráren, tak si v žádném případě nemyslím, že je nějaký velice rušivý. Myslím si, že 600 metrů od obydlí nemůže být ani slyšet.
Přesně naopak reagoval například Větrný Jeníkov na Jihlavsku. Tady zastupitelé razantně větrné elektrárny odmítli. Zastupitelem je zde i Jan Dvořák.
Jan Dvořák: Já souhlasím s tím, že ty elektrárny jsou dobré, že jsou výhodné, ale měly by být tam, kde tedy není ta krajina tak hustě osídlená. Tady to mělo stát asi 800 metrů za poslední chalupou. Myslím si, že i z toho hlediska krajinotvorného je to špatné. Dál do dneška nikdo nevyvrátil ani nepotvrdil, jaký vliv to má na život lidí. Jsou na internetu dostupné informace třeba z Irska, kde ty elektrárny s velkou slávou postavili, dokonce je i lidi vítali. Po pěti, šesti letech provozu lidi zjistili, že to má nevhodný vliv na jejich organismus. Stěhují se z té krajiny. Mají migrény, mají deprese a podobné věci.
O tom, zda větrné elektrárny na Vysočině porostou, rozhoduje také odbor životního prostředí na Krajském úřadě. Jeho vedoucího, Pavla Hájka, jsme se zeptali, jaká negativa tato zařízení přináší.
Pavel Hájek: Těch větrných elektráren jsou hlavně takové 4 oblasti, které negativně působí na zdraví obyvatel a na okolí. Je to hluk, to posuzuje hygiena. Pak je to tak zvaný diskutovaný stroboskopický efekt, to jsou takové ty kmitavé stíny, kdy při západu slunce se ty vrtule obtiskují na krajinu ve formě stínu a dělá to takové strašidelné obrace, někomu to vadí, někomu ne. Pak se dělá tak zvaný posuzování krajinného rázu a v neposlední řadě pak se sledují, jestli ta větrná elektrárna, ten záměr, není někde tam, kde táhnou ptáci.
Co by bylo určitě pro obce v případě vybudování větrné elektrárny přínosem, jsou peníze, které by obecní kasy několik let dostávaly. Zda ale bude chtít někdo přes odpor lidí něco budovat, je nejisté, a tak větrné obry možná na Vysočině nikdy neuvidíme.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Právní bitva pokračuje i po smrti obžalovaného. Ministerstvo i ČAK řeší spor Rožka a soudkyně Miklové
-
OVĚŘOVNA: Udržovaly radary USA uměle sucho v Íránu? Experti vyvrací tvrzení o ‚klimatické válce‘
-
,Fotogenický socialista‘ Sánchez tmelí levici a kritizuje Trumpa. Jako premiér se snaží ,nejít s davem‘
-
Letošní Eurovizi vůbec poprvé vyhrálo Bulharsko. Soutěž ovládla zpěvačka Dara s písní Bangaranga