Budou nás sledovat nanosatelity? Slovenský start-up skládá satelity jako kostky lega

15. srpen 2020

V roce 2017 Slovensko vypustilo do vesmíru svoji vůbec první družici skCube. Byl to nanosatelit, který necelé dva roky snímkoval Zemi a zaznamenával výskyt blesků v ionosféře. Jakub Kapuš, jeden ze členů týmu, který družici vyvinul, věří, že právě nanosatelity jsou budoucností vesmírných družic. Založil proto start-up Spacemanic, který tato zařízení konstruuje a posílá je do vesmíru. A dostal se mezi top 10 finalistů soutěže Vodafone Nápad roku.

„Naším zákazníkem může být univerzita nebo komerční firma, která má senzor nebo zařízení, které potřebuje dostat do vesmíru. Zároveň se jí ale nechce řešit vše okolo – jaký tam bude palubní počítač, kolik je potřeba energie…“ vysvětluje zakladatel slovenského start-upu Spacemanic Jakub Kapuš. 

Se svými kolegy dokáže pro dané zařízení navrhnout malý satelit, následně ho otestuje a vyrobí. Pro tyto účely si Spacemanic vyvinuli vlastní moduly, které upraví dané zakázce na míru. „Je to jednoduché jako skládání lega. Vezmete hotové komponenty a dokážete je snadno seskládat, abyste získali satelit.“

Levně a jednoduše

Těmto nanosatelitům se říká také cubesaty. Jsou totiž složené z malých kostek o délce hrany 10 centimetrů, každá z nich váží většinou jen něco málo přes kilogram. 

Slovenský start-up vyvíjí unikátní nanosatelity

Výhoda takových nanosatelitů je, že díky své velikosti jich může do vesmíru letět více najednou. Najít raketu, která je tam vynese, je proto výrazně jednodušší a levnější než u klasických družic. Spacemanic tak zvládnou poslat daný satelit do kosmu většinou už do jednoho roku od počátku vývoje. 

„Máme uzavřené smlouvy se SpaceX nebo s Číňany, ale náš satelit letos poletí i na ruském nosiči Sojuz,“ vypočítává Jakub Kapuš.

Síla nanosatelitů je v množství

Čtěte také

Klienty Spacemanic můžou být například univerzitní týmy, které ve vesmíru chtějí provádět výzkum, nebo společnosti, které vyrábějí součástky pro kosmická zařízení a potřebují si je otestovat v reálných podmínkách. Do budoucna by ale nanosatelity mohly sloužit i k jiným účelům, pokračuje Jakub Kapuš. 

„Jejich síla je v množství. Dokážeme jich udělat hodně, levně a rychle. Vznikají takzvané konstelace malých satelitů – například konstelace na orbitu, které snímkují Zemi. Do budoucna vidím jako typického zákazníka investora, který má nápad a hledá někoho, kdo mu postaví flotilu stejných satelitů.“

V tomto případě navíc platí, že v množství je skutečná síla. „Nad jedním místem neproletíme jednou za tři dny, ale jednou za tři hodiny! Díky tomu, že je satelitů takové množství, dokážeme zákazníkovi poskytnout úplně jinou službu,“ zakončuje Jakub Kapuš.

autoři: Vojtěch Koval , als
Spustit audio

Související