Brunej pompézně slaví. Tamní sultán vládne ropnému ráji už půl století
Druhá nejmenší země světa sultanát Brunej v pátek velkolepě slaví. Její hlava Hassanal Bolkiah - v jedné osobě rovněž premiér, ministr financí i zahraničí - sedí na trůnu již padesát let, a je tak druhým nejdéle uřadujícím vládcem na světě.
Sultán oděný do zlatem prošívaného brokátu v pátek vjel do brunejské metropole Bandar Seri Begawan v doprovodu své již třetí manželky a dětí na pozlaceném kočáře, který táhlo padesát členů dvora v černých šatech vyšívaných zlatem.
Palác brunejského sultána se veřejnosti otvírá jen tři dny v roce, a to v rámci oslav konce ramadánu a během vladařových narozenin. Během těchto ojedinělých příležitostí zavítá do velkolepého sídla se dvěma tisíci pokojů a dvěstěšedesáti koupelnami až sto tisíc návštěvníků. Na zlatých podnosech se podávají vybrané pokrmy a královská rodina všem hostům osobně potřese rukou.
S obyčejnými lidmi se setkává i sám sultán Hassanal Bolkiah, jeden z nejbohatších lidí světa a zároveň jeden z posledních absolutistických monarchů.
Téměř pětikilometrové procesí vedla vojenská kapela a panovníka přišlo pozdravit na osmdesát tisíc diváků. Někteří z nich čekali na místě od časných ranních hodin, aby si zajistili dobrý výhled. Procesí je součástí měsíčních oslav, které zahrnují i otevření velkého developerského projektu, jímž je první visutý most v brunejské metropoli, slavnostní otevření nového parku a banket v paláci se zlatými kopulemi.
Sultán se u veřejnosti těší velké oblibě. "Zcela zadarmo je školství i zdravotnictví, obyvatelé Bruneje neplatí žádné daně ani daň z přidané hodnoty. Průměrná měsíční mzda činí v přepočtu 66 tisíc korun. Kdo by se však chtěl usadit v tomto naftovém ráji, nebude to mít lehké. Předpokladem získání občanství v Bruneji je především excelentní znalost malajštiny," říká asijský zpravodaj ČRo David Jakš.
Našinci by asi také vadilo, že v zemi se nekonají žádné volby, společnost podléhá přísné kontrole a v roce 2014 sultán zavedl přísné islámské právo. V zemi je zakázán prodej alkoholu a šíření jiných náboženství.
Navíc Brunej nyní zřejmě čekají horší časy. Zásoby ropy se totiž tenčí a ekonomika země postupně zpomaluje. Podle těžařské společnosti BP zásoby ropy a zemního plynu vydrží Bruneji ani ne na čtvrt století.
Lék nabízený Mezinárodním měnovým fondem je radikální – zmrazit růst mezd, omezit dotaci pohonných hmot a zcela opustit investice do velkých developerských projektů. Brunej by se naopak podle ekonomů měla soustředit na zlepšení bídné ekonomické efektivity a nastartovat trh práce.
Brunej je tak zářnou ilustrací potíží, s nimiž se potýkají země, jejichž hospodářství beze zbytku stojí na těžbě ropy. Světové ceny energií za poslední tři roky znatelně klesly a příjmy vlády tím klesly o sedmdesát procent. Právě kvůli tomu se ekonomika země otevřela čínským investicím a na oplátku zachovává mlčení ohledně teritotiálních nároků, jež Peking vznáší v Jihočínském moři.
