Britové chtějí ekonomiku oživit bonusy pro zaměstnance, ne pro podnikatele, píše The Daily Telegraph

9. červenec 2020

Britskou ekonomiku mají oživit bonusy pro zaměstnavatele nebo slevy na jídlo v restauracích. Novou sérii pobídek platných do konce letošního roku představil britský ministr zahraničí Rishi Sunak.

List The Daily Telegraph se zamýšlí, kdo na nových opatřeních nejvíc vydělá. Mezi vítěze prý patří zaměstnanci. Podniky totiž budou dostávat příspěvky na platy lidí, kteří kvůli koronaviru dostali dočasnou výpověď. Firmy taky dostanou prostředky za pracovní místa pro mladé lidi mezi 16 a 24 lety. Státní podpory se v Británii dočkají taky placené stáže nebo podniky, které vychovávají učně.

Čtěte také

Nová pracovní místa mají zajistit taky velké projekty ve prospěch dopravy nebo zelené energetiky. Snižují se taky daně za převod nemovitosti nebo DPH za teplá jídla nebo pobyt v hotelích, vstupné do zoologické zahrady nebo do kina. V rámci akce s názvem „Najezte se a pomozte“ dostanou Britové slevy do restaurací, které budou platit každý týden od pondělí do středy. Registrované podniky budou hostům poskytovat až desetilibrovou slevu.

Daily Telegraph mezi poražené naopak řadí podnikatele, kteří nižší DPH nedostali – například majitele obchodů nebo holiče. V důsledku pak opatření zaplatí budoucí daňoví poplatníci. Jak se píše ve stejném listu v komentáři – krize obvykle přinášejí státní zásahy do hospodářství. Klíčové je, jak rychle vzniknou miliony trvalých pracovních smluv, které se obejdou bez státních dotací.

Graffiti je jako protestsong

New York znovu zažívá boom posprejovaných zdí a vagonů metra, věnuje se tomu deník The New York Times. Při jarní karanténě a následných protestech proti rasismu se z graffiti stal opět symbol politického odporu. A dnešní doba tak může v řadě věcí připomínat New York 70. let. Tehdy se totiž ve městě graffiti rozmohly poprvé, bylo to v časech vysoké kriminality a prázdných kapes. Tentokrát má hlavní slovo zvýšená nezávislost v důsledku pandemie, strach z budoucnosti nebo reakce na smrt George Floyda.

Čtěte také

Graffiti samozřejmě z města nikdy nezmizely. Newyorským úřadům se ale v 80. letech povedlo zkrotit autory nápisů tím, že jim poskytly vyhrazený prostor a místo v galeriích. Dnes naopak získává sprejování po zdech znovu punc ilegality, výtržnictví a politického protestu. Stejně jako v 70. letech platí, že příležitost dělá zloděje. Tehdy se sprejeři dostali snadno k zaparkovaným vozům metra, které nejezdily kvůli sněhové kalamitě.

Letos jim práci zjednodušil slabý provoz podzemní dráhy, díky němu spousta vozů stála v depu. Před všudypřítomnými kamerami se autoři graffiti brání taky pomocí roušek. A list New York Times dodává: Je dobré dávat pozor, na co mladí sprejeři reagují.

Írán, Afghánistán a migranti

Íránská vláda se usilovně připravuje na chystaný odchod Američanů z Afghánistánu. Ve své analýze si toho všímá časopis Foreign Affairs. Prezident Donald Trump by rád začal s postupným snižováním stavů na misi co nejdřív a na to vláda v Teheránu čeká.

Čtěte také

Na svém území totiž Írán hostí desítky tisíc afghánských uprchlíků. Pouze stabilita v Afghánistánu může migraci zastavit. Íránci se proto postupně snaží navazovat vztahy s organizací Tálibán. Taková spolupráce by mohla oslabit ještě extrémnější organizaci s názvem Islámský stát provincie Chorásán, který podniká útoky proti šíitským muslimům. Právě Írán se považuje za centrum a hlavního ochránce šíitského islámu.

Když by se po odchodu Američanů nepovedlo nastolit stabilní vládu v Afghánistánu demokratickou cestou, může nasadit Teherán osvědčenou zbraň. Stejně jako v případě Jemenu nebo Sýrie můžou Íránci poslat zástupné bojovníky, kteří nebudou mít s íránskou armádou oficiálně nic společného.

Málo se to ví, ale zájmy Íránu v Jemenu a Sýrii hájí až 15 tisíc bojovníků původem z Afghánistán, upozorňuje časopis Foreign Affairs. Íránci každopádně bedlivě sledují, kam se mírová vyjednávání s Tálibánem u jejich východního souseda ubírají.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související