Brig. gen. Alexander Beer: Ludvíku Svobodovi jsme říkali „náš starý“

Alexander Beer letos dostal od prezidenta Řád Bílého lva. „Nikdy jsem si nemyslel, že dostanu řád za účast ve druhé světové válce,“ zamyslel se ve vysílání. Do armády se přihlásil zcela dobrovolně v Rusku, kam v roce 1939 emigroval.

„S partou několika lidí jsme se rozhodli, že je nejvyšší čas z Československa odejít,“ popisuje okolnosti své emigrace. „Prezident Beneš se tehdy loučil s národem. Ve svém projevu tvrdil, že má plán, ale někteří si z toho dělali legraci. I proto jsme odešli do zahraničí,“ nastiňuje.

Alexander Beer tedy začal pracovat jako textilní inženýr nedaleko Moskvy. Poté se však rozhodl vstoupit do československého armádního sboru, kterému velel Ludvík Svoboda. „Byl to náročný velitel, ale zároveň byl také naším otcem, který ostatní vychovával,“ popisuje. „Mužstvo ho milovalo a dokonce jsme ho mezi sebou ani neoslovovali hodností,“ prozrazuje Alexander Beer.

Vojenský historik Jindřich Marek popsal největší tankovou bitvu druhé světové války|foto: Šárka Ševčíková

Moderátorka Lucie Výborná se bavila také s Jindřichem Markem z Vojenského historického ústavu o ocenění vojenských veteránů. Vojáky druhé světové války prý už ocenit umíme. „Jsme však macešští vůči vojákům, kteří v současné době působí v zahraničních misích,“ zdůrazňuje a připomíná, že 11. listopadu je Den veteránů, jehož symbolem jsou vlčí máky. „V některých zemích se slaví už od roku 1919,“ zmiňuje.

Jaké ponaučení si Alexander Beer odnesl z druhé světové války? A proč dnes lidem chybí vlastenecké cítění? Odpovědi i na tyto otázky si můžete poslechnout v iRadiu.

Záznam celého rozhovoru s Alexandrem Beerem a Jindřichem Markem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.