Bránu nebes můžete spatřit jen pár kilometrů od Brna

25. září 2010
Klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova na Brněnsku

Jeden z nejrozsáhlejších církevních komplexů u nás, klášter Porta coeli neboli Brána nebes, můžete navštívit v obci Překlášteří u Tišnova na Brněnsku. Obývají ho sestry cisterciačky a navštívit v něm můžete nejen nádherný gotický kostel, ale třeba i Podhorácké muzeum.

„Sídlil tady probošt, který měl na starosti hospodářské záležitosti kláštera a duchovní útěchu řádových sester,“ uvítal mě v budově někdejšího proboštství Josef Zacpal, historik a vedoucí Podhoráckého muzea, které tu teď sídlí a nabízí mimo jiné i výstavu o historii kláštera Porta coeli.

„Klášter v roce 1232 založila královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakaru I.,“ pokračuje můj průvodce a dodává, že tak učinila s podporou obou svých synů – českého krále Václava a moravského markraběte Přemysla.

Do kláštera pak pozvala sestry cisterciáckého řádu, který se do širšího povědomí dostal zúrodňováním půdy, vysoušením bažin a obecně velice dobrými znalostmi zemědělství. Ty také v dalších staletích sestry zúročily i v této části moravské země.

„Největší stavební rozmach klášter zaznamenal v období baroka. Celý komplex byl obehnán vysokou barokní zdí, za níž se nacházelo všechno, co klášter potřeboval ke svému životu. Bylo to vlastně takové městečko včetně řemeslnických dílen,“ vysvětluje Josef Zacpal.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší stavbou v celém areálu kláštera Porta coeli

Především se za ní však nachází samotný klášter se třemi kvadraturami, tedy čtvercovými nádvořími, a starobylým klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je nejstarší stavbou v celém areálu. Jeho západní průčelí zdobí gotický portál, díky kterému klášter Porta coeli najdete snad v každé knize o dějinách umění a stavitelství v českých zemích. Je skutečně úchvatný.

„Nahoře nad vstupními dveřmi je jako určitý vrchol sedící Kristus v mandorle, po stranách dva přímluvci – svatý Jan Křtitel a Panna Maria. Dvě postavy klečící u jeho nohou symbolicky předkládají model kláštera. Vpravo je vyobrazena jeho zakladatelka, královna Konstancie, a vlevo osoba královská, pravděpodobně král Václav,“ popisuje historik Josef Zacpal. Výjev doplňuje ještě dvakrát šest apoštolů a dva lvi symbolicky střežící vstup do kostela.

Gotický portál na západním průčelí kostela měl být původně mnohem střízlivější

V letech 2000 až 2002 prošel portál generální rekonstrukcí a během ní došli restaurátoři k zajímavým závěrům, které před námi otevírají vzrušující příběh z poloviny 13. století: „Původně měl být portál určitě střízlivější, což by také více odpovídalo regulím cisterciáckého řádu. Královna se však rozhodla, že zde dožije a nechá se v klášteře také pohřbít. Tím se z kostela stala královská hrobka, což byl pravděpodobně hlavní důvod, proč byl portál změněn a dochoval se v této nádheře.“

V nedělním výletu Po Česku si projdeme historické interiéry kláštera Porta coeli a podíváme se také, jak v něm dnes žijí sestry cisterciačky.


Zobrazit klášter Porta coeli v Předklášteří na Brněnsku na větší mapě