Branná výchova jako prevence proti extrémistům. Slovenští žáci si posílí i národní cítění

19. květen 2017
Branná výchova je spojená se seznamováním dětí s plynovými maskami

Do slovenských škol by se mohla vrátit povinná branná výchova. Naposledy se tam učila před sedmadvaceti lety. Slovenské ministerstvo školství ale věří, že by právě tyto hodiny mohly sloužit jako prevence extremismu a mimo jiné ve studentech posílit také národní cítění.

Ideální model hledá slovenské ministerstvo školství společně s ministrem obrany, cílem je podle nich vnuknout žákům vědomosti a praktické dovednosti týkající se ochrany života a životního prostředí, připravit je na nestandardní situace, jako je třeba přírodní katastrofa, situace spojená s násilím nebo terorem.

„Bude záležet názoru slovenských středních škol, které si stěžují, že jsou jejich žáci příliš vytížení a nemají, kam vměstnat všechny povinné předměty,“ vysvětluje slovenská zpravodajka Pavlína Nečásková.


V Česku se branná výchova ze škol vytratila v roce 1991. Rámcové vzdělávací programy sice bezpečnostní témata zahrnují, ale školy přistupují k jejich zapracování do svých vzdělávacích plánů rozdílně. Ministerstvo vnitra považuje výuku za nesystémovou a zejména na středních školách za nedostatečnou.

Návrhem na zavedení branné výchovy také reagovalo ministerstvo školství na nedávný skandál střední školy v Nitře, kde na pozvání tamního ředitele přišla v rámci vyučování radikální skupina Slovenští branci a dětem předváděla například, jak se střílí ze vzduchovky.

„Setkalo se to s poměrně silnou kritikou společnosti a ministerstvo školství poslalo do této školy inspekci,“ dodává Nečásková.

  • Reportáž
  • Slovensko
  • branná výchova