Bourání s Matějem Draslarem: Švýcarsko je zlatá klec, ze které se těžko dostává do zahraničí

„Do jisté míry je Švýcarsko skutečně pro architekty skvělou zemí. Z hlediska kvality, se kterou se dá stavět, času na práci nebo respektu, kterého se tomu povolání stále ještě dostává, je to skutečně takový ráj. Má to ale obrovskou nevýhodu a tím je ta zlatá klec, ze které se těžko dostává kamkoliv jinam, do zahraničí,“ říká Matěj Draslar. Dnes vyučuje a přednáší na ETH Curych, kde je také zodpovědný za péči o diplomanty. ETH spadá pod stát, nikoliv pod kanton. Proslavila se například tím, že na ní studoval Albert Einstein. „Studují u nás desítky tisíc studentů, na fakultě architektury asi tři tisíce. V prváku nás vedl Marc Angélil. Prosazoval takový experimentální přístup sérií cvičení, která mají studentům pomoci přiblížit se konceptuálnímu myšlení o prostoru. Studenti začnou zdánlivě náhodným plánem, například elektrickým okruhem, pomocí řezání a překládání toho plánu pak vytvářejí prostory,“ říká Matěj.

Z výstavy Blind Spots / 35 visions of the city of Prague v galerii Kvalitář|foto: Galerie Kvalitář

Matějův vztah k České republice se podle jeho slov zejména po pracovní stránce vyvíjí. Matěj Draslar pracuje pro švýcarský ateliér agps Marca Angélila a snaží se hledat příležitosti spolupráce s českým prostředím. „Asi před třemi lety jsem vedl studio bakalářů. Naše profesura má tradici, že si každý semestr vybírá nové místo, kam se jede a kde se zabývá nějakým tématem, něco navrhuje. Vybrali jsme si tedy Prahu. Vznikla řada prací, které se zabývaly širším centrem Prahy, na základě toho jsme pak udělali výstavu,“ říká Matěj. Letos navíc prezentoval spolu s ostatními kolegy z ateliéru agps svou práci v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Výstava 35 návrhů studentů ETH v Kvalitáři nesla název Blind Spots a projekty byly poměrně razantní, až radikální. „Reakce vlastně nepřišla. Podle galerie to byla dobře navštěvovaná výstava, ale byla navštěvována především architekty,“ říká Matěj. Jejich studio je vedeno v angličtině, protože studenti i profesoři pocházejí z nejrůznějších koutů světa. Do Prahy přijelo asi 50 studentů. „Je těžké zobecnit jejich pohled na Prahu, protože pocházejí z celého světa. Zadáním práce byly především stavby šedesátých a sedmdesátých let, často proto, že byly dlouhodobě zanedbávané, ale leží v centru města a dnes se k nim opět vrací pozornost, například Pragerovy domy. My studentům fixně neříkáme, co přesně mají dělat, mají možnost si projekty přizpůsobit své představě,“ říká Matěj.