Boty z kávy, z kokosové kůže i světla z PET lahví. Designéři nové generace upcyklují

20. červenec 2020

Udržitelnost se stává stále intenzivnějším tématem současného světa, včetně světa designu. Je to nutnost, nebo trend? A v čem spočívá odpovědnost designéra? Také o tom je seriál Mozaiky, který představuje pětici mladých autorů z různých odvětví designu.

Návrhářka Iva Burkertová tvořící pod značkou ODIVI poukazuje na to, že jediný možný trend v módě je udržitelnost a jediná opravdu udržitelná kolekce je ta, která neexistuje.

KAVE propojuje zlínskou tradici a využití odpadu z výroby bot

Podle toho, kolik sežene odpadu, tolik bot vyrobí. Design obuvi studovala Eva Klabalová na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, vlastní dílnu má v Holešově. V necelých třiceti letech založila obuvnickou značku KAVE, což nejen, že je její jméno pozpátku, ale také je to cave – anglicky jeskyně. Tedy prostor, který vzniká přírodními vlivy bez přičinění člověka.

Boty Evy Klabalové

„Tak vznikají i moje boty. Míchám odpadní materiály, které se slisovávají dohromady, a já nikdy nevím, jak bude bota na konci vypadat, jak se barvy slijí,“ říká designérka, která k výrobě používá původní baťovské stroje. Její boty vnikají z odpadu z předchozí výroby, ale najdete v nich i další odpadní materiál – kávový lógr. „Míchala jsem ho s přírodním kaučukem. Experimenty nejdřív moc nevycházely, ale postupně jsem vyvinula materiál vhodný pro podešve bot. V jednom páru tenisek je zhruba jeden shot espressa. Lógr nemá jen estetickou funkci, mohu díky němu zčásti eliminovat chemické látky,“ vysvětluje Eva Klabalová.

Michaela Čapková: Design by měl být odrazem doby

Michaela Čapková dokončila pražskou UMPRUM diplomovou prací nazvanou COOLLAGE, která spojuje upcyklaci a dobročinnost. V minulosti na sebe upozornila kolekcí Artefacts, inspirovanou tradičním českým materiálem kanafasem, nebo pláštěnkami Soulmates, pro které našla inspiraci v nafukovacích hračkách Libuše Niklové. V obou případech propojila produktový design s užitým nebo volným uměním. „Baví mě přesah a hledání toho, kam si designér může dovolit zajít,“ říká.

Kolekce Coollage

Ve svém charitativním diplomovém projektu COOLLAGE recykluje oděvy z druhé ruky, hlavně košile a kalhoty. Kolekce má pět patronek, se kterými nejen, že designérka navázala osobní vztah, ale také jejich příběhy a vzpomínky zapracovala do své kolekce. „U každého kusu oděvu je uvedený profil konkrétní klientky a také je tam napsáno, co jí domov může za danou částku pořídit,“ popisuje Michaela Čapková.

Nový smysl pro odpad. NAHAKU upcykluje třeba obří PET lahve

Jsou dva, jsou z Brna a přetvářejí věci, které by jinak skončily v koši. Designéři Jakub Kraus a Josef Rozehnal založili před dvěma lety studio Nahaku, které sídlí v nádražním domku z konce 19. století. Jejich světla z PET lahví nazvaná PETing už visí třeba v budově Butterfly v pražském Karlíně nebo na Manifesto Marketu na Smíchově.

Svítidlo PETing

„Design by měl být schopný produkovat série, takže hledáme materiály, které se opakují. Koukáme se kolem sebe, co lidé ve velkém vyhazují,“ popisuje Josef Rozehnal. Ve svém portfoliu má NAHAKU třeba květináče nebo vázy z vyřazených hasicích přístrojů a novinkou je svítidlo nazvané PETing. „Je vyrobené z dvacetilitrové nádoby na prosecco. Snažíme se natáhnout životní cyklus produktu a z jednorázové PET lahve vytvoříme svítidlo, které může sloužit klidně sto let. Je to PET lahev, ta nás všechny přežije,“ říká designer. „Rádi bychom, aby se lidé zamysleli nad produkcí a zbytečností spotřeby materiálu. Problém je, že lidé kupují krámy, které nepotřebují, a pak se jich zbavují, aby si koupili jiné, které nepotřebují úplně stejně,“ říká Josef Rozhenal.

Textile Mountain: novátorský projekt obchodu s látkami z druhé ruky

Jako „kopa hadrů“ se dá přeložit název second handu s látkami Textile Mountain, který na pražské Letné otevřela módní návrhářka Lenka Vacková. Oceňovaná designérka se dlouhodobě zajímá o udržitelný přístup v módě a smysluplné nakládání se zdroji a materiály. Nápad otevřít second hand s vyřazenými látkami dostala během svého působení v klatovské textilní továrně.

Textile Mountain

„Viděla jsem, kolik tam končí materiálů, které by se daly ještě využít, bylo mi jich líto a říkala jsem si, že je potřeba s tím něco dělat,“ popisuje Lenka Vacková, která přišla s konceptem, který nemá v Česku ani v zahraniční obdoby. Přitom módní průmysl je hned po tom ropném druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Ve svém obchodě nabízí textilní přebytky, které vykupuje od textilních továren. „Jinak by skončily ve spalovnách, na skládkách, v lepším případě na recyklační lince,“ říká. Součástí udržitelného přístupu k módě se stále častěji stávají i nákupy oblečení z druhé ruky. Existují i charitativní, ale i výběrové second handy. Do jaké pozice tento trend staví módní návrháře a jejich, byť třeba udržitelné nebo upcyklované kolekce? „Sama nad tím hodně uvažuji. Jenže do jednoho kusu oděvu investuje designér hodně energie, času a materiálu, takže nemůže stát stejně jako oblečení v second handu. Sama mám většinu věcí z druhé ruky, ale čas od času si pořídím i kus, jehož autora znám a znám příběh té věci,“ dodává Lenka Vacková.

Boty z kokosové kůže Lucie Trejtnarové koupilo londýnské muzeum

Jak mohou vypadat boty vyrobené z bakterií a přírodních vláken, které, když doslouží, jednoduše vyhodíte na kompost? Třeba jako ty, které navrhla designérka Lucie Trejtnarová z bio kompozitu Malai, takzvané kokosové kůže. Malai vynalezla slovenská designérka žijící v Indii Zuzana Gombošová a designéři, včetně Lucie Trejtnarové, se teď snaží přijít na to, jak lze inovativní materiál využít.

Boty z kokosové kůže

„Nejlépe se to zatím daří pro interiérové a galanterní doplňky, obuv je zatím ve fázi experimentu,“ říká Lucie Trejtnarová, která k designování obuvi došla velkou oklikou. Nejprve totiž v Olomouci studovala ruskou filologii a aplikovanou ekonomii. Pak prý ale v Českém rozhlase slyšela, že obuvnické řemeslo vymírá a dozvěděla se o ročním kurzu s možností získání výučního listu. Po jeho absolvování se přihlásila na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, kde letos ukončila studium designu obuvi. A nejen, že za svou diplomovou práci dostala cenu děkanky, ale o jeden z prototypů bot, které vznikly během její stáže ve spolupráci se studiem Malai Biomaterials, projevilo zájem londýnské Victoria and Albert Museum. Koupilo ho a vystavilo na aktuální výstavě nazvané FOOD: Bigger than the Plate.

Spustit audio