Bolívie Eva Moralese. Zemi dodnes rozdělují bouřlivé události roku 2019 a prezidentův konec

Lidovou podporu prezidenta Moralese „EVO PRESIDENTE“ někdo se sprejem přetvořil na „EVO NARCO“. A připsal, že chce Morales vlast prodat Číňanům a název strany MAS upravil na „MÁS CORRUPCIÓN“, tedy „více korupce“|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Bolivijci vybírali v prezidentských volbách 20. října 2019 především mezi socialistickým prezidentem Evem Moralesem, který se ucházel už o čtvrté funkční období, a Carlosem Mesou, středově konzervativním politikem, který už na začátku tisíciletí sloužil jako viceprezident a po rezignaci prezidenta Gonzala Sáncheze de Lozada se na necelé funkční období stal i prezidentem.

V den voleb se v Bolívii zveřejňují předběžné neoficiální výsledky. Když jich bylo sečteno necelých 84 procent, zveřejňování se z neznámých důvodů zastavilo. Morales měl v tu chvíli 45 procent hlasů, Mesa 38 procent.

Čtěte také

Bolivijský soud zastavil stíhání exprezidenta Moralese. Nemohl určit, jestli se volební podvody odehrály

To by pro Moralese znamenalo, že by poprvé o prezidentský mandát musel bojovat v druhém kole. V Bolívii potřebují prezidentští kandidáti ke zvolení v prvním kole voleb buď nadpoloviční většinu hlasů, nebo více než 40 procent za podmínky, že kandidát na druhém místě zaostává o více než 10 procentních bodů.

K takovému náskoku Moralesovi nechybělo tolik. Věřil, že s výsledkem v jeho prospěch ještě pohnou hlasy z venkovských oblastí, kde má tradičně silnou podporu, a právě tyto hlasy se přičítají až jako poslední. Mesa naopak věřil v neprohru a v konání druhého kola voleb.

Juan Evo Morales Ayma

Pochází z chudé farmářské rodiny ajmarského původu, to je jedno z bolivijských indiánských etnik.

Pěstoval koku a dodnes zůstává šéfem odborářů pěstitelů koky.

Stál u založení Hnutí k socialismu (Movimiento al Socialismo, MAS), dodnes je jeho předsedou. Poslancem se stal poprvé roku 1997. 

V roce 2006 se stal prvním bolivijským prezidentem indiánského původu. Hájil především zájmy domorodých obyvatel a pěstitelů koky.

Peníze z exportu zemního plynu používal na rozvojové a industrializační projekty a boj s chudobou, ta za jeho vlády výrazně klesla.

Prezidentem byl až do roku 2019, kdy pod nátlakem armády rezignoval.

Výhra i protesty

Zveřejnění se další předběžné výsledky dočkaly až skoro o 24 hodin později – a Morales už podle nich měl náskok dostatečný na to, aby vyhrál už v prvním kole. Konečné neoficiální (a později i oficiální) výsledky pak jeho těsné vítězství v prvním kole voleb potvrdily – rozdíl mezi kandidáty byl přibližně 10,6 procentního bodu.

Mesa odmítl porážku uznat a pravice i mezinárodní pozorovatelé z Organizace amerických států (OAS) začali mluvit o volebním podvodu. Obvinění dodávala vážnost podezřelá pauza ve zveřejňování předběžných neoficiálních výsledků voleb i fakt, že Morales kandidoval do prezidentské funkce podle mnohých protiústavně a nelegitimně, navzdory tomu, že mu to posvětil ústavní soud. Bolivijci reagovali protesty a nepokoji, na některých místech taky zapálili volební místnosti a urny.

S předběžnou zprávou pak 10. listopadu vystoupila OAS. Ve sčítání hlasů prý objevila nesrovnalosti. Argumentovala statistickou nepravděpodobností toho, že by Morales na konci sčítání nahnal dostatečný náskok, a doporučila Bolívii volby zopakovat.

Morales s tím souhlasil, ale ještě ve stejný den vystoupila s prohlášením armáda. Vyzvala prezidenta, kterému stále nevypršel ani přecházející mandát, aby rezignoval kvůli obnovení míru a zachování stability země. Na politiky MAS už se zároveň odehrávaly útoky. Morales ještě 10. listopadu skutečně rezignoval a odletěl do Mexika, které mu udělilo azyl.

Iberoamerikanista Radek Buben z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy i Bret Gustafson, americký antropolg z Washington University v St. Louis, se shodují v hodnocení postupu armády proti Moralesovi – šlo podle nich o puč.

Důkazy o volebním podvodu ve prospěch Moralese přitom dodnes neexistují. OAS je nepředložila ani v závěrečné zprávě. Argument statistické nepravděpodobnosti socialistova vítězství naopak vyvracejí některé studie včetně jedné z letošního ledna.

Role Jeanine Áñezové

Protože společně s Moralesem odstoupili i další socialističtí ústavní činitelé, prezidentského úřadu se neměl kdo ujmout. Za prezidentku se následně prohlásila druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áñezová, a to přestože v Kongresu pro její jmenování nebyl dostatek zákonodárců.

Jeanine Áñezová|foto:Profimedia

Nesouhlas Moralesových příznivců a domorodých obyvatel s nástupem konzervativní pravice Áñezová vyostřila. Do prezidentského paláce přišla s Biblí nad hlavou se zvoláním, že se „Bible vrací do paláce“.

Podle odborníků Bubna a Gustafsona to nebyla jen reakce na Moralesem prosazený sekulární stát, ale taky útok na domorodé obyvatelstvo, na jejich kulturu, rituály, tradiční náboženství, které konzervativní politička v minulosti označila za satanismus. Ve vládě Áñezové taky nezasedl žádný zástupce domorodé většiny.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Nový prezident Bolívie nastupuje

Situace se tak neuklidnila a protesty a násilnosti pokračovaly. Demonstrace Moralesových příznivců potlačovala armáda i velmi surově. Na sociálních sítích se šířila videa policistů, kteří si z uniforem odřezávají Wiphalu, indiánskou vlajku.

Áñezová silovým složkám zajistila prezidentským dekretem imunitu před stíháním. A mrtvých tak přibývalo. Do konce roku při protestech zemřely téměř čtyři desítky lidí. Z úmrtí přitom vláda vinila Moralese a vydala na něj zatykač. Měl je podněcovat ze sousední Argentiny, kam se statusem uprchlíka přesídlil.

MAS se ale přesto vrátil k moci v opakovaných volbách na podzim 2020. S 55 procenty hlasů je v prvním kole vyhrál Moralesův dlouholetý ministr financí Luis Arce. Pro Moralese to znamenalo, že se mohl vrátit do země. Jeho účast na vládě ale Arce vyloučil.

Jak návrat exprezidenta do Bolívie ovlivnil současnou vnitrostranickou situaci MAS? A co vlastně Moralesova éra ukončená neklidným podzimem 2019 pro Bolívii a její obyvatele znamenala? To se dozvíte v pořadu Za obzorem.