„Bolí mě kolena, bude pršet.“ Co z nás dělá lidské rosničky a jak počasí ovlivňuje naše zdraví?

Meteosenzitivní jedinci cítí změnu počasí na svém těle. Podle lékařů jsou to většinou lidé, kteří nejsou příliš aktivní a většinu času tráví uvnitř. Naopak aktivní lidi změny počasí příliš neovlivňují. „Jsme designováni přírodou, abychom výkyvy v počasí dobře přestáli,“ říká internista Michal Vrablík ze 3. lékařské fakulty. Zároveň ale upozorňuje na riziko, které přináší třeba horké a mrazivé počasí kardiakům nebo lidem s vysokým tlakem. Koho může počasí ohrozit?

„Tak tři dny před změnou počasí už cítím, že mě bolí záda a kolena, necítím se dobře a většinou dojde ke změně počasí. Podle toho to poznávám, jako rosnička,“ usmívá se paní Helena, která má s vlivem počasí na svůj organismus letité zkušenosti.

Čtěte také

„Pravda je, že k tomu tíhnou víc osoby senzitivnější, citlivější. Podle studií bývají spíš méně fyzicky aktivní, často žijí víceméně uvnitř budov. Mají spoustu času na pozorování účinků atmosférického tlaku a teploty na svoje tělo,“ vysvětluje lékařka Eva Kociánová z 1. interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice v Olomouci.

„Obvykle to nepostihuje velice aktivní osoby, které cvičí, jsou otužilé a tráví třeba celé dny venku. Ty tyto problémy většinou nemívají,“ dodává Eva Kociánová.

Psychické potíže, bolest svalů a kloubů

Meteosenzitivita trápí také lidi, kteří mají více psychických problémů, například mají úzkosti anebo deprese. Projevovat se to u nich může větší únavou, podrážděností nebo bolestmi hlavy. Snad nejčastěji si ale lidé před změnou počasí stěžují na bolesti kloubů.

„Kloubní nebo kostní potíže ty změny teplot spíše předchází, zatímco dopady na kardiovaskulární zdraví se dostavují trošku se zpožděním, třeba jednoho až dvou dnů. Takže by lidi nemělo překvapit, že první den návalu teplot zvládnou dobře a druhý třetí den se začnou ,necítit‘,“ přibližuje procesy v těle v důsledku změny teplot Eva Kociánová.

Zdraví lidé se nemusí bát

Důležité ale je, že lidský organismus se dokáže na změny počasí adaptovat. „Jsme designováni přírodou, abychom výkyvy v počasí dobře přestáli, vyvrací přílišné obavy z důsledků změn počasí profesor Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Je samozřejmě pravda, že  někdo má pocit, že je senzitivní na změny počasí a špatně je snáší. Ale to bychom mohli připomenout třeba diskusi o změně letního a zimního času, kterou někteří necítí vůbec a jiní proti tomu protestují na náměstích.“ 

„Jsou to subjektivní pocity, které nikomu nebereme. Jistě jsou. A na druhé straně u zdravé populace nemají ty výkyvy počasí zásadní význam,“ dodává Michal Vrablík.

Pozor na chronicky nemocné srdce

Jinak je to ale u lidí s chronicky nemocným srdcem, kterým spíše než horko může uškodit mráz. „Typicky se to projevuje tím, že nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční vyjde do mrazivého počasí a zažije bolest na hrudníku. To je dokonce takový učebnicový příklad,“ potvrzuje. 

Čtěte také

„Mrazivá období opravdu jsou spojená s větší kardiovaskulární zátěží. Na druhé straně extrémní letní teploty, které v posledních letech občas nastávají, jsou rozhodně také zátěží,“ dodává s tím, že při horkém počasí, kdy lidé zapomínají pít, bývá více trombotických příhod a plicních embolií.

Škodit může mráz i horko

„Může se to laicky vysvětlit tak, že krev zhoustne, když se málo naředí,“ popisuje lékařka Eva Kociánová, která je zároveň garantkou projektu Srdce v hlavě, zaměřeného na prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

„Naopak třeba při příchodu mrazivé vlny, bývá víc infarktů myokardu. A pacienti s vysokým krevním tlakem, to jsou takové stálice. Ti reagují na výkyv nahoru i dolů, takže jim vadí jak zvýšení krevního tlaku v zimě, tak i jeho pokles v létě. A často musím s terapií v horkém létě něco udělat a trochu ubrat,” přibližuje Kociánová léčbu lidí s vysokým krevním tlakem.

Počasí by ale nemělo být důvodem k úpravě léčby bez porady s lékařem.

autoři: Andrea Skalická , agf
Spustit audio

Související