Bojovnice, ze které se stala první dáma. Před 25 lety zemřela Olga Havlová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Olga Havlová (cca 1995)
0:00
/
0:00

Před 25 lety zemřela první dáma Olga Havlová. Svému muži Václavu Havlovi stála po boku jak za komunismu, tak po sametové revoluci – a to přestože první dámou být nikdy nechtěla…

Když Olga Havlová 27. ledna 1996 zemřela, bylo jí 62 let. „Stačil jsem jen do režie říct: Zemřela Olga. Za pár vteřin jsem tu zprávu oznámil. Začalo jedno z nejtěžších vysílání, jaké jsem kdy v rádiu nebo televizi zažil,“ vzpomíná moderátor Jakub Železný, který v té době pracoval v Českém rozhlase. 

Olga Havlová s manželem Václavem

Jen o pár dnů později, už po Olžině pohřbu, poděkoval prezident Václav Havel lidem nejen za písemné kondolence, ale i za to, že se s první dámou přišli na Pražský hrad naposledy rozloučit. „Přišli, protože jim jejich srdce velelo přijít,“ prohlásil tehdy.

Manželé Havlovi se seznámili v roce 1953. Spojovala je vášeň pro divadlo. Společně pracovali v Divadle Na Zábradlí. Havel nejdřív jako kulisák a později dramaturg, paní Olga coby uvaděčka. Vzali se o jedenáct let později.

Bojovnice od dětství

Po srpnové okupaci v roce 1968 nesměl Václav Havel publikovat. Pronásledovala ho a vyslýchala Státní bezpečnost, Havel několikrát skončil ve vězení. Olga mu vždy byla oporou.

Člověk musí myslet na to, jak pomoct. Plakání si musí odpustit.
Olga Havlová

Sama mluvila o tom, že ji zformovalo i místo, kde vyrůstala – pražský Žižkov. „Já jsem byla taková bojovnice od dětství. Taky jsem měla poměrně tvrdý dětství, takže jsem se naučila sama rozhodovat,“ popsala.

Čtěte také

Výbor dobré vůle

Olga Havlová, už jako první dáma, založila v roce 1990 s přáteli z Charty 1977 Výbor dobré vůle – nadaci, která pomáhá handicapovaným, opuštěným nebo sociálně znevýhodněným lidem. „Člověk musí myslet na to, jak pomoct. Plakání si musí odpustit,“ vysvětlovala tehdy.

Její odkaz dodnes žije ve Výboru dobré vůle. Od roce 2012 se po ní jmenuje i ulice na pražském Žižkově, ke kterému se celý život hlásila.

autoři: Lucie Korcová , als
Spustit audio

Související