Boj s úpadkem faktů. Vědci z VUT vyvíjejí nástroj pro ověřování tvrzení v internetových diskusích

„Projekt, který řešíme, je nazvaný FactDeMice, protože se jedná o boj s úpadkem faktů na internetu,“ říká Martin Fajčík z Fakulty informačních technologií VUT, zatímco na počítači otevírá program, který má pomocí umělé inteligence ověřovat fakta v online diskusích.

„Bojujeme s dezinformacemi v komentářových sekcích na novinových platformách,“ dodává.

Ověření tvrzení

Software funguje jednoduše. „Nejprve detekuje tvrzení, které má cenu ověřit. Potom hledá důkazy, kterými by tvrzení buď vyvrátil, anebo potvrdil. Následně uživateli prezentuje data, která o daných tvrzení našel. Podle toho si může člověk utvořit svůj názor na daný komentář,“ vysvětluje Lucia Makaiová z FIT VUT.

Čtěte také

Léčivé přípravky, reklamy a breaking news. Podvodníci na internetu využívají i informační pustiny

Jako příklad uvádějí vývojáři článek, který pojednává o požárech na Vysočině. V komentářové sekci pod ním je tento komentář:

„To je zase panika. Na Vysočině prý hoří na třech místech. Ale ve skutečnosti šlo jen o jeden větší požár u Třeště. Hasiči tam poslali třináct jednotek a vrtulník. Ale u Horní Cerekve to bylo prý jen pár metrů trávy…“

Podle Fajčíka systém nejprve vyhledá tvrzení vhodná k ověření. „Komentář zpochybňuje, že hořelo na třech místech. Říká, že došlo jen k jednomu většímu požáru. Systém to však vyvrací a říká, že šlo opravdu o tři požáry.“

Dementuje ale i to, že k zásahu přijelo třináct jednotek hasičů. „Nezasahovalo jich třináct, ale jen osm. Naopak zase schvaluje, že byl nasazen vrtulník. Systém tedy doplní důkazy a zvýrazní, kde v evidenci je informace, kterou jazykový model dále tvrdí,“ vysvětluje Fajčík.

Příkladová infonografika FIT VUT|foto:Marek Hensl, FIT VUT

Doplnění kontextu a důkazů

Software může podle vývojářů čerpat z ověřených zdrojů, například z článků webů hodnocených Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky, ale i z veřejně dostupných online zdrojů.

„Software se může mýlit, odpovědnost za výběr zdrojů ale ponesou jeho provozovatelé,“ doplňuje Fajčík.

Brněnští vědci vyvíjejí nástroj, který bude odhalovat dezinformace v komentářových sekcích na novinových platformách|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

Další článek pojednává o prezidentu Pavlovi, který se vyjádřil k válce na Ukrajině. Komentář pod článkem zní takto:

„Ten je vidět jen, když se jedná o pomoc Ukrajině. Jinak jsem ho moc nezaznamenal.“

„V tomto případě by měl software dohledat, že prezident Pavel reprezentuje Česko v zahraničí a že často vystupuje v online rozhovorech, i že má pravidelné výstupy ve veřejnoprávních médiích,“ říká Fajčík.

Systém k tvrzení doplní kontext. Upozorní například na to, že prezident během svého mandátu opakovaně vystupoval v médiích, reprezentoval Česko v zahraničí nebo navštěvoval regiony.

Technologii chtějí využít i na Tchaj-wanu

„Nesnažíme se označovat komentáře za pravdivé nebo nepravdivé. To ani není naším cílem. Chceme lidem nabídnout relevantní důkazy a souvislosti, aby si mohli udělat vlastní závěr,“ uzavírá Fajčík.

Brněnští vědci na projektu spolupracují i s kolegy z Tchaj-wanu. Ti chtějí stejný princip využít k odhalování falešných recenzí například u restaurací. Funkční systém by mohl být hotový příští rok. Nejprve ho ale čeká testování v praxi.

Proč společnost není schopná rozpoznat falešné informace? A co ukazují dosavadní pokusy o moderování a ověřování komentářů v internetových diskuzích? Poslechněte si rozhovor reportéra Marka Hensla s datovým novinářem ČRo Janem Cibulkou v záznamu Magazínu Experiment.