Bohumil Doležal, komentátor Lidových novin

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že máte k dispozici facebookový profil pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Tam můžete psát své dotazy, já z nich cosi vyberu a přetlumočím panu Doležalovi. Pane Doležale, dost obtížně vzhledem k tomu, že je 17 hodin, kdy, pokud se nepletu, právě odlétá ruský prezident Dmitrij Medvěděv z České republiky. Můžeme začít něčím jiným, než právě jeho návštěvou? Zajímal by mě váš názor na to, jestli jsme v těch minulých necelých 24 hodinách byli svědky řekněme standardní dvoustranné návštěvy hlav suverénních států, nebo jestli jsme byli svědky něčeho nadstandardního vzhledem k tomu, jak ekonomický náboj ta celá mise měla?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, nepochybně jaksi nadstandardní je zájem Ruské federace, který dal pan prezident Medvěděv najevo o, zejména o ..., často souvisí s dostavbou Temelína, to je první věc. A nadstandardní, myslím, byla i přítomnost našeho pana prezidenta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
On kromě jiného říkal, protože jedno z velkých témat byly nedávné volby do Státní dumy, respektive to, jak mezinárodní instituce jaksi ohodnotily ty volby jako ne zcela standardní, co se řekněme evropského kontextu týče. Český prezident Václav Klaus na otázky, zda by se česká politická reprezentace neměla výrazněji postavit k těm pochybnostem o regulérnosti českých voleb, tak řekl toto: "Jsou to jejich volby, nikoliv naše volby, to je pro mě východisko veškerého uvažování." Má pravdu?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, podívejte se, pan prezident Klaus jistě není v takové situaci, už vzhledem jaksi váhovému rozdílu mezi Českou republikou a Ruskem, aby ruskému prezidentovi tedy za volby myl hlavu. Ale na druhé straně já mám dojem, že pan prezident Klaus v téhle věci udělal to, co kdysi vytýkal českým politikům a středoevropským politikům, francouzský prezident Chirac, že zmeškal dobrou příležitost mlčet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měl jenom mlčet?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, nevím. Mně se zdá, že jako pustit se do ruskýho prezidenta na týhle tý úrovni by možná nebylo ono, ale rozhodně neměl zakazovat těm ostatním, aby o tom mluvili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jedna poznámka k celé návštěvě, Václav Klaus také pochválil nabídku ruských firem, které se ucházejí o stavbu jaderné elektrárny Temelín. Řekl, že je pro české firmy nejvýhodnější a že by debata o tom, kdo bude další bloky Temelína stavět, tedy jaksi, kdo bude vítězem oné soutěže, měla být striktně ekonomická. Není toto vyjádření, nebo kombinace těchto dvou vyjádření de facto podporou toho ruského sdružení, v jehož čele stojí státní firma Rosatom?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Je to jistě jaksi výrazná podpora ruských zájmů, je i toto jakýsi příklad toho, kde by bylo lepší prostě ty věci takhle explicitní takhle nevybalovat a jaksi není pravda, že by ta věc neměla i svou určitou politickou stránku, kterou prostě nelze samozřejmě nechávat stranou a o tom, která nabídka je výhodnější a která míň výhodná, to bych fakt nechal na lidech, kteří jsou s tím odborně blízce seznámeni a budou o tom rozhodovat, na expertech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna poslední otázka k tomuto tématu návštěvy Dmitrije Medvěděva v České republice. Vzhledem k tomu, že se prezident České republiky takto vyjádřil, myslíte si, že to může zároveň odrážet i to, jakým způsobem se potom o vítězi bude rozhodovat, případně, jak se rozhodne?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, já bych na to odpověděl tak, že doufám, že ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, tak to beze sporu uvidíme nejpozději v roce 2013. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, komentátor Lidových novin Bohumil Doležal je dnes jejich hostem.

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já nejsem komentátor Lidových novin, já jsem spolupracovník.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Spolupracovník Lidových novin. Tak. Chce, zpátky k přímé volbě prezidenta, chce podle vašeho názoru některá z politických stran v parlamentu opravdu zavést přímou volbu prezidenta?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já nevím, tak strany se k tomu zavázaly v programovém prohlášení vlády. Já nevidím v tuto chvíli důvodu o tom pochybovat, protože se mi zdá, že z toho, co teď víme, to vypadá tak, že by se těch pár hlasů po ústavní většinu pro ten nynější návrh novely ústavy dalo sehnat, vzhledem k tomu, že komunisté a Věci veřejné, že jo, ten hlavní problém je ten, že je spor nejen prostě, to, o co je spor, jsou kompetence prezidenta, zda ty kompetence nemají být nějakým způsobem zúženy. Sama myšlenka zúžit ty kompetence je podle mého názoru správná. A spor vypadá tak, že sice sociální demokraté mají jako jaksi jinou představu o šíři těch kompetencí než třeba ODS, ale významní představitelé sociální demokracie, jak jsem si dneska tedy přečetl, pan Hašek a pan Tejc, považují tu samu záležitost s přímou volbou za významnější, než tohle to. Věci veřejné a komunisté už taky dali na vědomí, že prostě ta otázka kompetencí u nich nebude stát nějakým způsobem v první prostě linii, takže není, podle mého názoru není prostě vyloučeno, že by nějakým způsobem se mohli dohodnout, to ostatně uvidíme příští týden.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není vyloučeno, že to myslí vážně. Na druhou stranu vy sám, pane Doležale, jste před časem v komentáři napsal přímý volba je zbytečný populistický drahý a riskantní nesmysl. Zkuste mi to rozvést, proč?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Podívejte se, co znamená přímá volba? Přímá volba je přitažlivá, protože o tom rozhoduje jaksi lid, to znamená, všichni, kteří mají aktivní volební právo do parlamentu. Na druhou stranu, co mluví pro přímou volbu, co mluví pro přímou volbu fakticky, to, že je jaksi, že vždycky nějakým způsobem dopadne, není možné, že by se to prostě vleklo nekonečně dlouho. Dále pro ..., nevýhodou je, že přímá volba je velmi drahá, to jaksi jsem si přečetl, že by to vyšlo na víc než na třičtvrtě miliardy korun.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, není to zkousnutelná cena za to, že bude posílen prostě instrument přímé demokracie?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, já, podívejte se, já jsem dost zarytej stoupenec demokracie zastupitelství. V čem spočítá demokracie zastupitelská? Přímá volba prostě je nutná do parlamentu, ve všech ostatních případech se mají zvažovat plusy a minusu, protože co, když volí volič zástupce v parlamentu nebo politika, nebo vyslovuje mu svou důvěru, co mu dává najevo? On mu nedává najevo, že chce rozhodovat v každém okamžiku o tom, co udělá, protože by vznikal naprostý chaos, ale dává mu najevo, že bere na vědomí jeho kompetence a že bere na vědomí dobu, kterou má na to, aby prostě naplnil svůj mandát a že má v něj důvěru, to znamená, že je přesvědčen, že je schopný se rozhodnout ve prospěch jeho voliče a ve prospěch země, a to i tenkrát, když třeba v tom či onom konkrétním případě ten volič nebude s tím, koho volil okamžitě a hned souhlasit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, to beze sporu, tak popisujete jaksi principiální fungování zastupitelské demokracie, na druhou stranu, když to vezmeme čistě prakticky a vzpomeneme si na začátek roku 2008, kdy se naposledy volil nepřímo prezident, tak to provázely věci jako vyhrožování na záchodcích, nekonečné dohadování, licitování s ne úplně vážně míněnými kandidáty, kteří měli odebírat hlasy, dokonce osobní vyhrožování a posílání snad dokonce nějakých kulek, to je lepší varianta stále ještě?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, to jistě ne, ale to není nutný doprovod, není nutný doprovod zastupitelské volby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vypadá to, že v Česku ano.

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já nevím. Podívejte se, je možný udělat úpravy, který, kterým budou eliminovat tyto výstřednosti na minimum. Za prvé v roce 2008 byla krajně nestabilní politická situace, krajně nestabilní, to se nedá srovnat, nedá srovnat s dnešní situací, nebyla definovaná většina v parlamentu pro nikoho, to je prostě jedna věc. Za druhý, tam byly učiněný dvě rozhodnutí už na začátku, které velmi přispěly k tomu, že ta volba proběhla tak, jak proběhla, to první rozhodnutí bylo, že volba bude veřejná, a to druhý rozhodnutí, to druhý rozhodnutí bylo, který prostě se přijalo samo sebou, že bude rozprava. Ve Spolkový republice Německo, když se volí prezident, volí se tedy trošku jinak, než u nás, volí ho volitelé jinak vymezení, ale volí se veřejně a rozprava neexistuje. Už tohle to samo by dokázalo podle mýho názoru tu proceduru velmi zcivilizovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak si představme teď, že se opravdu vládní koalice například alespoň s částí opozice nějakým způsobem dohodne, ta změna ústavy bude nakonec schválena, bude zavedena přímá volba prezidenta, tak co to podle vašeho názoru přinese?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já mám obavy, že ty jaksi náklady té věci budou prostě daleko větší než naděje, které se do ní, které se do té přímé volby vkládají. U nás je taková zvláštní politická situace. U nás jako už od minulých voleb do Poslanecké sněmovny většina nebo já nevím, jestli většina, ale spousta lidí a je to neobyčejně takový silný skoro /nesrozumitelné/ hnutí očekává, že přijde nějaký spasitel. A samozřejmě toto očekávání nesmírně poznamenává politiku. Místo, aby lidi se nějakým způsobem jaksi v té politice na té své úrovni, na které jsou, angažovali, tak prostě chtějí někoho, kdo to všechno udělá za ně a chtějí ho prostě, chtějí ho prostě vybrat tím způsobem, že je významnější, kdo nemá být zvolenej, kdo má být, nemají být zvoleni dinosauři, když se to hodně rozšíří, lidi, který maj nějakou praktickou zkušenost s politikou. A tedy tohle to negativní vymezení potom způsobuje, může způsobit, že prostě ta přímá volba se zvrtne prostě v něco strašlivýho. Já vím, že se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, v co strašlivého?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
No, v to, že bude zvolený buď nějaký prostě cynický populista, anebo v lepším případě, já se omlouvám za ten výraz, kašpar.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A myslíte si, že někde v tom institutu přímé volby tak, jak by mohl být schválen, nebo tak aspoň, jak ta novela ústavy je napsána, se neskrývá nějaký záchranný mechanismus, aby, když tedy převezmu váš termín toho kašpara, nebyl takový člověk zvolen?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já se obávám, že ne, protože podívejte se, jsou okamžiky, kdy docela civilizovaná společnost propadne prostě naprosto iracionálnímu běsnění, to se stalo v Německu v 33. roce, o se dávno předtím stalo v Itálii s Mussolinim. Já bych se tohoto hrozně bál, protože česká společnost je, myslím hrozným způsobem frustrovaná a její nespokojenost s politikou je ještě větší, než jakou si ta politika zaslouží, protože o to, aby ta nespokojenost byla co největší, pečujou rukou společnou a nerozdílnou všechny politický strany, protože navzájem o sobě vykládaj to nejhorší a člověk samozřejmě, normální občan si z toho samozřejmě vždycky vybere ne, že ty, co to říkaj, jsou dobrý, ale že mají pravdu v tom, že ty druhý jsou špatný, špatný jsou všichni potom.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ve chvíli, kdy říkáte, že přímou volbou tedy může být za určitých okolností zvolen člověk, který prostě nemusí mít všech 5 pohromadě, nebude populista a tak dále, tak je jistota, že jaksi zákonodárci někoho podobného nezvolí sami ze své vůle?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já si myslím, že jaksi ta politika přece jenom je určitý síto, který brání prostě nejhorším výstřelkům. Ono, víte největší nebezpečí je ne to, že bude zvolen někdo, kdo nemá všech pět pohromadě, ale že bude zvolen někdo, kdo zatraceně má všech pět pohromadě a jeho úmysly jsou černý, toho já bych se bál daleko víc a přeci jenom demokratický ..., jaksi na té parlamentní úrovni je podle mého názoru, tam je prostě ta, abych tak řekl, sebeobrana toho politickýho argumentu daleko větší než potom jaksi v celostátním měřítku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, zejména o přímé volbě prezidenta hovořím s komentátorem Bohumilem Doležalem. To, o čem zatím po té přerušené debatě v Poslanecké sněmovně diskutuje vládní koalice a zejména opoziční politici z České strany sociálně demokratické, jsou kompetence případnou přímou volbou zvoleného prezidenta. To, co za tím prosazuje Česká strana sociálně demokratická a někteří politici koalice, jsou například takzvané kontrasignace u milostí, to znamená, že přerušení trestního stíhání či udělení milosti by muselo být někým kontrasignováno společně s panem prezidentem. Je to jaksi dobrý krok?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Podle mýho názoru je myslím náležitý krok to, že má bejt zrušená takzvaná /nesrozumitelné/, to je možnost prezidenta zasahovat do neukončenýho trestního řízení ještě před tím, než prostě bude, než je vynesen pravomocný rozsudek soudu, to je v pořádku. Pokud jde o milosti u lidí odsouzených, vzhledem k tomu, že je to milost, tak je to taková přece jenom i osobní záležitost a nejsem si jistý tím, jestli v tomhle by měl být prezident omezován. Nevidím to jako moc zásadní záležitost, ale jaksi připadalo by mi věcnější a hezčí, kdyby, kdyby se prostě ta, to omezení týkalo výlučně prostě toho zasahování do probíhajícího trestního řízení nebo situace, kdy trestní řízení už se k němu schyluje, ale ještě neproběhlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ten řekněme kámen úrazu číslo dvě je jmenování členů Bankovní rady České národní banky. Zatím je jmenuje sám prezident republiky. Česká strana sociálně demokratická opět požaduje jakousi kontrasignaci to, jak by to konkrétně mělo vypadat, zatím není úplně jasné, ale je ten stávající mechanismus úplně v pořádku, když jen prezident svírá v rukou pravomoc bankovní radu jmenovat?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
V téhle té věci mají sociální demokraté úplně pravdu, to samozřejmě v pořádku není. Upozorňoval na to koneckonců i prezident Klaus, a ten má taky v téhle věci pravdu, i když jako poprvé se o tom rozhodovalo tenkrát, když ty pravomoce byly jaksi pravomoci Václava Havla, on byl velký /nesrozumitelné/, to nemění nic na tom, že má pravdu v týhle tý věci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nemají pravdu také politici koalice, kteří říkají jakmile do toho vneseme nějaký politický prvek, kdyby tím, kdo by kontrasignoval tu volbu, měl být třeba premiér, tak rázem tady máme zpolitizované rozhodování o členech centrální banky?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Já tomu absolutně nerozumím, vždyť prezident je taky politik, že jo, to je první věc. A druhá věc je, že kontrasignace premiérem není jediná možnost, mně nepřipadá nejšťastnější druhá možnost, o které sociální demokraté také mluvili, je schvalování prostě těch nominací Senátem, to se v případě ústavních soudů osvědčilo a nevím, proč by to nebylo možné i tady. A je to politický stejně hodně a stejně málo, jako je to politický u ústavních soudců.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a pak ona omezená trestněprávní imunita u prezidenta, která by možná podle toho návrhu, o kterém zatím mluví Česká strana sociálně demokratická, měla být zhruba ve stejném gardu, jako je u poslanců, to znamená, omezena na mandát?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Tam bych řekl, jak říká pan prezident Klaus, že na to nemám silný názor, asi by něco takovýho bejt mělo, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pochopil jsem to správně, že podle vašeho názoru, pane Doležale, s případnou přímou volbou by měly být zúženy pravomoci prezidenta, že nemělo by to být opačně, že by ten mandát získaný z přímé volby je silnější a tedy i širší pole pro působnost prezidenta?

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Takhle, to je zásadní věc. Já si myslím, že pravomoci prezidenta by v každém případě měly být omezený, a to ještě daleko radikálnějším způsobem, protože není například jasně vymezen, jaký pravomoce má v zahraniční politice prezident a jaký má premiér a ministr zahraničí. To mně připadá jako úplně nejzásadnější věc. Čili pravomoce omezit ano, přímá volba ne. To je prostě jako můj názor. A to, co vy říkáte vy, to je úplná pravda, když je prezident zvolenej přímou volbou, tak má daleko silnější postavení a vlastně by měl mít větší pravomoci a když se tady na jedný straně poskytuje prezidentovi silnej mandát a na druhý straně se mu ubíraj pravomoce, tak mně to připadá trošku jako, když se do jednoho vozu zapřáhnou dva koně prostě na různejch stranách, to mně připadá jako, to mně připadá jako nesmyslný. A moje stanovisko, opakuju, můj názor je prostě omezení pravomocí ano, ještě radikálnější, přímá volba ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak zatím to vypadá, že zítra v devět ráno by mělo v Poslanecké sněmovně pokračovat projednávání právě změny ústavy v tomto gardu, to znamená, směrem k případné přímé volbě prezidenta republiky. Uvidíme, jak to všechno dopadne. O svých názorech dnes mluvil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu komentátor Bohumil Doležal. Pane Doležale, díky za návštěvu a za váš čas, na shledanou.

Bohumil DOLEŽAL, spolupracovník Lidových novin:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.