Bohdan Urban: Největší výzvou digitalizace jsou průřezové agendy mezi resorty. Další odklad ale nehrozí

O vašem jmenování rozhodla vláda Andreje Babiše 9. března. Ve funkci jste tedy něco málo přes dva měsíce. Co jste stihl udělat a změnit?

Od samého počátku se snažím o zjednodušení vnitřních procesů, které je pro chod organizace nezbytné. Jde o zcela nezbytný předpoklad pro to, abychom doručovali digitální služby pro občany i firmy.

Čtěte také

Letos chceme digitalizovat 1 378 státních služeb. Věříme, že se to povede, říká státní zmocněnec Klučka

Souvisí s tím nějaké personální změny? Pokud se zjednoduší procesy, bude potřeba méně lidí?

Organizační strukturu jsme zjednodušili a další drobné změny ještě připravujeme. Samozřejmě to souvisí i s tím, že v rámci snižování stavů připravujeme k 1. červenci snížení počtu osob pod požadovaných šest procent. Půjde o jedenáct tabulkových míst.

Jde o cílový stav, nebo si dovedete představit ještě další snižování počtu zaměstnanců?

Spíše si dovedu představit přealokaci mezi jednotlivými útvary podle toho, jakou mají dnes náplň práce a jak je důležitá pro digitalizaci.

Je v Digitální informační agentuře něco dalšího, co by bylo potřeba změnit?

Asi bych nezačínal tím, co je potřeba změnit. Když jsem nastupoval, vytyčil jsem si několik osobních priorit. Tou první je příprava na volby, která zahrnuje celou řadu dalších aktivit. Druhou je naplňování zákona o právu na digitální služby, který nabývá účinnosti 1. února příštího roku. A samozřejmě sem patří také příprava voleb v širším slova smyslu přes tzv. onboarding do informačního systému správy voleb.

Zákon o přístupu k digitálním službám má garantovat, že budeme moci všechno vyřizovat digitálně. Vy jste před necelým měsícem zveřejnili audit, podle kterého zbývá do konce ledna digitalizovat 1378 služeb. K dnešku je to číslo stejné, nebo se v mezičase podařilo něco dokončit?

Čtěte také

Co jsou digitální služby státu a proč je vůbec třeba všechno digitalizovat? Žárovky s Blankou Šoulavou z Česko.Digital

Je to stejné, nicméně postupujeme podle harmonogramu, aby k 1. únoru byly služby zdigitalizovány všechny. Zbývá tam zhruba 50 služeb, u kterých je digitalizace obtížná zejména z toho důvodu, že není dokončena legislativa.

Co důležitého bude mezi těmi padesáti, které ani od února příštího roku nebudou v digitální podobě? A je ten zbytek stihnutelný?

Jde o služby z oblasti zdravotnictví a částečně ze sociálních služeb.

Rád bych ale zmínil, že Digitální a informační agentura v této oblasti plní především metodickou a koordinační roli. Zároveň jsme publikovali takzvané Easy forms, které umožňují jednotlivé agendy zdigitalizovat prostřednictvím našeho připraveného nástroje.

Pokud jde o vlastní agendy DIA, postupujeme podle plánu. Co se týče termínů, máme už připravený i zrychlený plán, protože po lednové komunikaci a pokynu pana premiéra došlo k urychlení digitalizace. Takže ano, považujeme to za stihnutelné.

Intenzivně spolupracujeme s jednotlivými resorty, poskytujeme metodickou podporu a zároveň se snažíme maximálně zrychlit naše podpůrné činnosti tak, aby bylo možné všechny cíle včas naplnit. Zodpovědnost je ale na jednotlivých resortech.

Co z těch více než 1300 služeb je nejnáročnější?

Možná bych připomněl, co je cílem formulářů. Cílem je naplnit zákon o právu na digitální služby tak, aby žádný občan nemusel žádná data, která o něm již stát má, znovu vyplňovat. Z toho logicky vyplývá, že nejnáročnější jsou formuláře, které vyžadují poměrně velké penzum buď údajů anebo příloh. Některé komplexnější formuláře mají 30 a více datových položek. Toto jsou největší limity digitalizace.

Čtěte také

Bankovní identitu využívá už pět milionů lidí. Potenciál je ve zdravotnictví, říká o další digitalizaci její ředitel

Možná pro představu, o co konkrétně jde?

Jde o takzvané agendy, které jsou průřezové, to znamená, je tam potřeba data z vícero informačních systémů. To znamená, že kromě základních registrů potřebujete třeba data z daňové nebo sociální oblasti.

Jedna věc je, jestli se to stihne udělat, naprogramovat, zprovoznit. Druhá věc je, jestli se to stihne odladit a jestli to bude prověřené a funkční. Počítají harmonogramy i s tímto?

Formulářová řešení fungují v principu jako podací či kontaktní formuláře. Složitější integrace probíhá až na pozadí, tedy při samotném vyžádání nebo zpracování dat, která už stát vlastní.

Pokud jde o samotný provoz, infrastruktura pro tvorbu formulářů je postavena tak, aby umožňovala jejich vytváření. Následná komunikace, tedy samotné použití formuláře, už pak standardně probíhá prostřednictvím datových zpráv nebo datových schránek.

Na komunikační úrovni by tedy problém být neměl.

Zákon měl být účinný původně už od února roku 2025, tedy před rokem a čtvrt. Krátce před tímto datem, když bylo jasné, že se to nestihne, tehdejší parlament účinnost zákona o dva roky odložil. Další odklad v tuto chvíli ve hře není?

Čtěte také

iROZHLAS

Digitální služby státu? Lidé si nejvíce stěžují na špatné propojení systémů, ukazuje průzkum

Ne, není. Odklad si dovedu představit jen velmi obtížně. Snad jedině v případě, že by se ukázalo, že nejsme schopni data doladit tak, abychom zákon naplnili. I z mého pohledu je to poměrně složitá úvaha. Digitální a informační agentura je primárním technologickým garantem naplňování zákona, a právě proto jsem mluvil o harmonogramu. Naším cílem je, aby digitalizace skutečně proběhla v požadovaném rozsahu a kvalitě.

Zákon o právu na digitální služby ale zahrnuje více veřejnoprávních povinností státu. Pokud bychom tedy ze strany resortu nebo uživatelů slyšeli, že někde něco drhne, muselo by se to řešit. Nemyslím si však, že by to bylo čistě technologické rozhodnutí, ani že jde pouze o rozhodnutí Digitální informační agentury. Za sebe tedy znovu opakuji, že takový scénář si opravdu nedovedu představit.

Spadá do gesce Digitální informační agentury i zabezpečení systému před případnými útoky hackerů? A co by měla přinést Evropská peněženka digitální identity? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.