Bohatství Saska vznikalo v hutích u Freibergu. Stříbrná ruda sem putovala z Krušných hor

Před Freibergem vede přes řeku Muldu vysoký viadukt, po kterém už téměř dvě století jezdí vlaky. Kdo se v tu chvíli podívá z okna, zahlédne průmyslový areál, kolem kterého řeka vytváří velký oblouk. Staré haly, rezavé konstrukce a nad nimi vysoké komíny působí opuštěně. Je tu ticho. Už několik desítek let se tu nic nevyrábí.

Nejstarší hutě na světě

To jsou Muldenhütten – jedny z nejstarších hutí na světě. Stříbrné rudy se tu tavily už ve 14. století. I proto jsou dnes součástí světového dědictví UNESCO. Zasadil se o to muž, který hornictví v Krušných horách zná jako málokdo – profesor Helmut Albrecht.

Profesor Helmut Albrecht se snaží slavnou minulost hutí zprostředkovat veřejnosti|foto:Pavel Polák

„Tento hutní komplex není jen nejstarší, ale také nejvýznamnější. Právě tady se zpracovávalo nejvíce stříbra – vlastně celé bohatství Saska. Dá se říct, že nádhera Drážďan byla financována stříbrem z Krušných hor. Ruda se svážela sem, do Muldenhütten, kde se tavila. Teprve tady totiž vznikala skutečná hodnota – samotné stříbro,“ vysvětluje.

Stříbro se tu zpracovávalo až do 19. století. Později se v hutích tavily také další kovy – zinek, olovo nebo kadmium – všechno z místního regionu.

„Bylo to také místo inovací. Díky Báňské akademii ve Freibergu se právě tady vyvíjely nové postupy, jak z rudy získat i poslední zbytky cenných kovů, které bylo možné dál zpracovat a prodat. A právě v tom spočívá mimořádný význam tohoto místa,“ připomíná Albrecht.

Dřevo z české strany hor

Až do roku 1991 se v místních pecích tavily krušnohorské rudy. K mnohasetleté historii saských hutí patří ale i česká stopa.

„Existovala dohoda mezi saským královstvím a českým králem, respektive Habsburky, o využívání dřeva. Lesy v okolí už totiž byly kvůli hornictví a hutnictví téměř vykácené. Dřevo se proto dopravovalo z české části Krušných hor vodními kanály a po řece Muldě až sem,“ vypráví profesor Albrecht.

Později dřevo nahradil nový zdroj energie – hnědé uhlí. Toho byl v české kotlině, hned za saskou hranicí, dostatek.

Právě tady vznikalo celé bohatství Saska|foto:Pavel Polák

Dědictví, které není snadné ukázat

Bývalé hutě mají slavnou minulost. Ukázat ji veřejnosti ale není jednoduché. Přesto se o to profesor Albrecht snaží.

„Je to místo s mimořádným historickým významem, ale zároveň velmi problematické. Půda je totiž silně kontaminovaná těžkými kovy – areál byl svou vlastní výrobou doslova zamořen.“

Muldenhütten jsou tak světovým dědictvím, které stále hledá cestu, jak se znovu otevřít lidem. Pohled z projíždějícího vlaku totiž nestačí.