Blýská se na lepší časy ve vztazích mezi EU a USA. „Potřebujeme se,“ shrnula von der Leyenová

Jedním z hlavních bodů k diskuzi mezi von der Leyenovou a Bidenem byly státní pobídky pro výrobce letadel na obou stranách oceánu – Boeing a Airbus. Neshody ohledně těchto gigantů se táhly řadu let. Nakonec se ale USA a EU dohodly na pět let zmrazit uplatňování cel na zboží druhé strany, která zavedly před dvěma lety.

Čtěte také

Biden předkládá Evropě strategii, která by pomohla čelit čínskému modelu kapitalismu podporovaného státem, píše The Guardian

„Zanechali jsme soudních sporů a začali jsme ve věci výroby letadel skoro po dvaceti letech spolupracovat. Byl to nejdelší spor v historii Světové obchodní organizace (WTO). Velmi dobře si pamatuji, jak to všechno začalo, když mi v únoru prezident Biden telefonoval. Společně jsme se rozhodli vyřešit tento problém. Dnes mohu říct, že jsme to dokázali,“ prohlásila Leyenová.

Trump nastavil Evropě zrcadlo

Vztahy mezi EU a USA dostávají nový impuls. Jde možná dokonce o restart vzájemných kontaktů.

Čtěte také

Biden je sice přesvědčený euroatlantista, ale největší práci musí odvést Evropa sama, glosuje analytik Boháček

„Je známo, že v době, kdy v Bílém domě vládl prezident Trump, nepatřily vztahy s Evropskou unií k nejlepším. Do jisté míry se v tom odrážela osobnost samotného prezidenta, který byl impulzivní a nebral si servítky. Který jednal někdy i nepromyšleně. Přiváděl tím evropské kolegy k zoufalství. Také se netajil tím, že jeho politický program šel doprava, v podstatě proti směru takové politické korektnosti, což mnoho evropských politiků neslo nelibě. Dá se tedy říct, že vztahy tehdy trpěly,“ míní politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vladimír Baar.

„Trump ale také nastavil Evropanům zrcadlo v tom, že pokud zejména ty země, které jsou členy Severoatlantické aliance (NATO), nebudou platit svoje závazky, tak může ta jakási pojišťovna ze strany USA v podstatě skončit. To se také mnoha evropským politikům nelíbilo,“ shrnuje Baar.

Problém geneticky modifikovaných plodin

Podle politického geografa Baara je teď šance, že se podaří mezi EU a USA uzavřít obchodní a investiční dohodu TTIP, kterou administrativa Donalda Trumpa shodila se stolu. Nebude to ale tak úplně snadné.

Čtěte také

Pro a zase pro, to jsou argumenty biologů pro geneticky modifikované potraviny, tvrdí Marek Vácha

„Faktem je, že jsou tady určité neshody, které se budou asi těžko odstraňovat. Je to hlavně velmi odlišný přístup Evropy a Spojených států k otázce geneticky upravených potravin. Paternalistická Evropská unie, která si myslí, že občan není dostatečně svéprávný, chce, aby se takové potraviny neprodukovaly, protože dosud není prokázáno, že nejsou škodlivé,“ vysvětluje Baar a srovnává:

„Zatímco Američané to řeší tak, že co není prokázáno, že je škodlivé, ať jde ke spotřebitelům a každý si dle svého rozumu vybere. V tomto směru bude tedy obchod se zemědělskými produkty jedním z velkých témat této transatlantické dohody o volném obchodu.“

Baar připomíná, že i dohoda EU s Kanadou se připravovala a upřesňovala řadu let. Smlouva TTIP by tak podle něj mohla být uzavřená do roku 2024 nebo 2025.

Poslechněte si celou Evropu Plus Pavla Nováka.