Blesky mohou být až desítky kilometrů dlouhé, změřili čeští vědci. Jejich metodu zkoušejí i v Japonsku
Čeští vědci poprvé pomocí speciálních aut ze země změřili blesk dlouhý 20 kilometrů. Zjistili také, že většina blesků nikde neuhodí a rozpadne se v oblacích.
„Existují sítě na detekci blesků, kde pak na mapě vidíte jednotlivé záblesky. Dneska už ale víme, že to je nepřesné. Ty puntíky ve skutečnosti není mnoho blesků, ale je to vždycky jeden blesk, který trvá tak dlouho a je tak rozsáhlý,“ ukazuje Martin Kákona z Oddělení dozimetrie Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
2000 snímků za vteřinu
Míříme k jednomu ze tří speciálně vybavených aut. Musíme ho ale obejít, protože to nejpodstatnější je na pravé straně, ukryté nenápadně pod plechovkou od kávy. „Ta tam slouží jenom k tomu, aby přístroj, který je původně určen pro laboratorní měření, s námi mohl jezdit,“ vysvětluje.
Čtěte také
Pod tím je vrtulka, která měří elektrické pole a tím i desítky kilometrů vzdálené blesky. Na střeše auta je ještě rybí oko, tedy panoramatická kamera: „Je vysokofrekvenční a dokáže velmi detailně změřit celou plochu polokoule nad sebou. Udělá asi 2000 snímků za vteřinu, což pro naše účely stačí, a její výhoda je, že je poměrně mobilní,“ říká Ondřej Ploc.
Posledním nepostradatelným zařízením při měření blesků je notebook. Má své místo na zadním sedadle auta a je propojený s měřícími přístroji.
20 kilometrů – žádná míra
„Záznam spustí vlastní výboj. Výstup z osciloskopu putuje do krabičky, ve které je GPS přijímač, a ten impulsu přidá časovou značku. Přesně tak označí čas, kdy k němu došlo. To je pro nás velmi důležité, protože když jsme v terénu s více auty, tak víme, že to je stejná událost měřená dvěma auty,“ vysvětluje Martin Kákona.
Při nedávné bouřce nad pražskou výpadovku na Karlovy Vary ale jedno z aut náhodou vyjelo později, takže muselo zastavit a měřit bouřku zhruba 20 kilometrů od svých kolegů.
„Mysleli jsme, že je to moc. Je to dál, než je pro nás obvyklé. Přesto z těch dvou aut máme velmi podobný záznam, kde je vidět jeden blesk. Nejsou tam moc velké rozdíly. Z toho je vidět, že blesk je velmi rozsáhlý, dvacet kilometrů není žádná míra, a že blesky můžou být skutečně desítky kilometrů dlouhé,“ zdůrazňuje Kákona.
Blesky v mraku
Během bouřkového období odborníci z akademického Ústavu jaderné fyziky naměří zhruba stovku blesků, přičemž většina trvá přes půl sekundy. Ovšem kupodivu jen málokterý z nich skončí v zemi.
Podle Martina Kákony je to méně než 10 procent všech blesků. Většina je totiž uvnitř nebo na okraji mraku a vůbec se nevyvinou do blesku, jaký si obvykle představíme, tedy toho z mraku do země, který je pro člověka dobře viditelný.
Český způsob měření blesků z auta teď zkoušejí i v Japonsku.
Související
-
Extrémní projevy počasí? Před tornády jednoduše varovat nejde, upozorňuje ředitel ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav chce po nedávných extrémních projevech počasí lépe a více informovat o vydávaných výstrahách. Jak vlastně systém výstrah funguje?
-
Čím víc toho o bouřkách víte, tím větší máte strach, říká lovec blesků
Bojíte se bouřek? Měli byste. Alespoň to v rozhovoru s Lucií Výbornou naznačuje muž nadmíru povolaný - lovec blesků a člen Amatérské meteorologické společnosti Miro...
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: ‚Náš milovaný butik se stal obětí vloupání.‘ Podvodné e-shopy lákají na výprodeje
-
Za většinou zakázaných knih v USA stojí státy Florida a Iowa. Velkou roli hraje náboženství, říká odborník
-
ONLINE: Rusové v noci zaútočili drony na Kyjev. V obytné oblasti vypukl požár, jsou nejméně tři mrtví
-
Na USA máme největší páky na světě, kanadská ministryně zahraničí věří, že vyhrají celní válku