Bitvu s covidem vyhráváme. Uzavření firem na Velikonoce je stále ve hře, říká epidemiolog Smejkal

24. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal

Jak pokračuje testování ve firmách a proč se dosud netestuje PCR testy? Máme už data z výsledků prvních samotestů? A kdy můžeme očekávat rozvolňování? Epidemiolog Petr Smejkal v rozhovoru s Janem Pokorným shrnuje to nejdůležitější, co se v uplynulém týdnu v boji proti pandemii odehrálo. 

Svého času jste nechtěl, aby se o vás mluvilo jako o novém Prymulovi. Ani to nejde, protože bývalý ministr je znovu veřejně ve fóru. Nechcete ho do své mezioborové skupiny?

Skupinu už máme utvořenou, ale pokud bude mít zájem, budeme se s ním radit. Je to odborník na slovo vzatý.

Takže nálepka nového Prymuly z vás padá.

Jak všichni vědí, já jsem infektolog a pouhý nemocniční epidemiolog. Na spoustu věcí si netroufám, a proto mám kolem sebe lidi. Pokud nám bude chtít radit profesor Prymula, je to jen dobře. Ne tedy ohledně toho, že bychom tu měli schvalovat nějaké věci, které nejsou v Evropské unii… 

Vše, co o očkování potřebujete vědět, na jednom místě. Podívejte se, jak se Česku daří v boji proti covidu.

To už on ale prý nechce. 

Prý ne.

Testy včera odhalily 10 883 nakažených, to je asi o 3100 méně než před týdnem. Když to porovnáme s počtem provedených testů, jsme pořád na jedné třetině záchytů, nebo se to lepší?

Jsme pořád vysoko. Objevilo se třeba kritérium, že musíme jet do doby, než budeme mít 3000 lidí v nemocnicích, to ale není to kritérium, podle nějž bychom se měli řídit. Jedno z těch hlavních je procentuální počet pozitivních záchytů, ten by měl být rozhodně pod 10 procent.

Jak se v Česku testuje?

Vaše skupina doporučuje různé věci týkající se plošného testování, například zvýšení jejich frekvence nebo důraz na kvalitu odběru. Jak jste s návrhy uspěli?

Jde to pomalu, ale konečně se ve firmách začalo testovat. Celý loňský rok se to nedělo, byť neříkám, že u všech. Chceme, abychom postupně přešli k PCR testům, jejich výhoda je, že se nemusí provádět nepříjemným odběrem, u PCR testů stačí provést je ze slin nebo kloktáním. Tam ještě nejsme, do té doby musíme testovat dvakrát týdně antigeny.

Kdy u PCR testů budeme? Záleží na penězích?

Na penězích, na vůli a kapacitách. Na jaře nás zachránily univerzity a vědecké ústavy, kdyby se kapacita rozjela tam – byť je to pro ně velká zátěž – pojede to rychleji.

Je to asi částečně politické rozhodnutí, například uvolnit PCR testy samoplátcům zdarma jednou za dva týdny…

Přesně tak. Ve Francii si můžete na ulici udělat PCR test zdarma. To by byl ideál.

Vaše mezioborová skupina chce také data o provedených samotestech. Máte je? 

Nemáme, snažíme se. Včera jsme měli velmi konstruktivní jednání s paní hlavní hygieničkou, jak to vlastně zajistit. Ale nevíme, jak to testování probíhá, jakými testy. Abychom ale do někoho nedloubali – oni opravdu dlouhou dobu nevěděli, z jakých testů vybírat. Je dobré to zkontrolovat a vysvětlit, že jsou testy dobré a jsou testy špatné a že záleží na odběru.

A stát by měl jen říct, které testy se mají používat.

A hlavně přispět těm malým, kteří si to nemohou dovolit. 

Situace ve firmách

Když už jsme u testování ve firmách, sociolog Daniel Prokop říká, cituji, „v našem výzkumu Život během pandemie hlásí 14 % zaměstnanců, že zaměstnavatel vyzývá, aby se kontakty nehlásily hygieně, aby se lidé v případě nemoci netestovali na covid a aby ani v případě kontaktu s nakaženým či se symptomy nepřestali chodit do práce“. Myslíte, že to tak fakt je? 

Daniel Prokop je špička. Jeho datům věřím.

Debatujete o tom třeba se zástupci průmyslu?

Posledně už jsme o tom mluvili, byla to napjatá debata. V pátek budu mít pravděpodobně další debatu s Hospodářskou komorou. Chce si to vysvětlit jako vždy. Ale přesně o tomto se budeme bavit. Tohle se prostě nesmí stávat.

Velikonoce a uzavření některých firem nebo většiny firem. Je to stále ve hře? 

Je to samozřejmě stále ve hře. Tlačím na to, že kdyby testování bylo na ideální úrovni, tak se o tomto vůbec nemusíme bavit. Samozřejmě, že by nám pomohlo volno nebo nedělní provoz ve firmách, zkrátka zvolnění provozu. Zejména v místech, která jsou mezi oněmi 14 procenty, kde vyzývají zaměstnance, aby se netestovali. Kdyby se testy prováděly správným způsobem, tak se o tomhle vůbec nemusíme bavit.

Čtěte také

Ministr Havlíček říká, cituji: „Nemůžeme průmysl uzavřít celý a dělat to po oborech. To by bylo hrozně komplikované, protože bychom museli hodnotit desetitisíce podniků, jestli jsou jakožto dodavatelé součástí kritické infrastruktury.“ Chápete, že to fakt není jednoduché? 

Chápu, ale to chápeme všichni. Samozřejmě nemůžeme zastavit jadernou elektrárnu. To všichni chápou. Ale musíme se o tom bavit! Uvědomte si, že školy jsou zavřené, že děti trpí, divadla nehrají, kina nehrají… a my se tu bavíme o tom, že je v provozech problém testovat dvakrát týdně? 

Teď už se tolik nesmějete, poprvé vás vidím trochu rozhorleného…

Jsem rád, že už je to konečně téma, o kterém diskutujeme.

Jak se bude očkovat?

Co jsme se za poslední rok dozvěděli o novém koronaviru?

Víme toho daleko více, než jsme věděli předtím. Víme, že to není obyčejná chřipečka. Všichni už vědí, že se přenáší i bez příznaků, že až 50 % přenosů jsou z bezpříznakového člověka. Je to virus, který jako jiné mutuje. Už jsme se také dozvěděli, že nás to nesmí zaskočit, ale že tu bitvu můžeme vyhrát a že ji už, zdá se, konečně vyhráváme. Virus se snaží a bojuje proti nám tímto zákeřným způsobem, ale s očkováním to vyhrajeme úplně.

„Zákeřným způsobem“ myslíte různými mutacemi. 

Ano.

Čekáte výrazné snížení očkovacích dávek od Pfizeru a dalších firem v dubnu?

Neslyšel jsem, že by se to mělo dít u Pfizeru. Doufám, že ne. Ale musí se s tím samozřejmě počítat. 

Kdyby mělo být v následujících týdnech méně vakcín, měl by se tím spíš prodloužit interval u dvou očkovací vakcín?

Ano, o to se hodně snažíme. Má to podporu třeba i České společnosti intenzivní medicíny, má to podporu vakcinologické společnosti. Většina odborné veřejnosti je za. Chápeme, že je to logistický problém, ale je to menší věc než velký přínos, který by to mělo. Když to spočítáte, zachránilo by to 200 lidských životů při smrtnosti kolem jednoho procenta. To je docela velké číslo, že? 

Ministerstvo zdravotnictví nám včera v 17:13 na tento dotaz odpovědělo, že o prodloužení intervalu mezi dávkami se uvažuje, a to od druhé poloviny dubna. Finální řešení bude představeno příští týden.

Je to pomalé.

Je to pozdě?

Každý den je důležitý. Nikdy není pozdě, ale je to pozdě. Teď se nebavíme o lidech, kteří už dostali první dávku, bavíme se o těch, kteří ji ještě nedostali. Imunitu máte po 15 dnech po první dávce takovou, že se prostě do nemocnice nedostanete. S velkým úspěchem to dělaly už jiné země, pomůže to spoustě lidem.

Mluvil jste o imunitě. Jakou imunitu získávám po očkování?

Jsou dvě – buněčná a látková. Právě proto když si někteří lidé změří protilátky, říkají, že jich mají málo, ale oni už mají i tu buněčnou imunitu. I ta se dá měřit, byť je to složité. Látková imunita vám ale po očkování stoupá do stovkových hodnot. Ale jak říkám, i 15 dnů po očkování se můžete nakazit. 

Změna na ministerstvu?

Pane doktore, zdá se, že kolem ministra zdravotnictví visí ve vzduchu jeho možné odvolání. Pokud premiér říká, že žádné změny v březnu nechystá, tak nevíme, jestli v dubnu ano. Jaká je spolupráce mezi skupinou MeSES a ministrem zdravotnictví Janem Blatným? 

V poslední době dobrá, chceme se sejít i osobně. Včera jsme se sešli i s paní hlavní hygieničkou…

Jaká je?

Velmi vstřícná. Bavili jsme se o trasování, o tom, že bude třeba vytvořit nového PSA, o tom, jak kontrolovat testování ve firmách… Témat je hodně. Schůzka byla konstruktivní. Doufám, že se nám podaří napojit se na progresivně myslící lidi z ministerstva zdravotnictví. My ale pořád chceme a zůstaneme pouze odbornou skupinou, do politiky se míchat nebudeme.

Čtěte také

Takže spolupráce s ministrem Blatným je na standardní úrovni.

Je dobrá.

Kdyby tam byl nějaký nový ministr, co by to znamenalo pro vás? Mohl by vás rozpustit?

Jasně, to nikdy nevíme. Doufáme, že i kdyby se vyměnil ministr, bude spolupráce pokračovat.

Tanec s covidem

Máme informace o tom, jaká je míra promořenosti v české populaci?

Dá se odhadovat, například buněčná imunita se ale neví. Myslím ale, že to bude rozhodně více než 2 miliony lidí, a to se bavíme o neočkovaných. Tu imunitu mají, protože se setkali s covidem nebo tu nemoc možná prodělali. Uvedu příklad z Izraele. Tam člověka, který prodělal covid, považují šest měsíců po nemoci za bezpečného a dostává i covid pas. Možná se u nás trošku bojíme a necháváme jen oněch 90 dnů. Ale to je zase na odbornou diskuzi. Ale jsou země, které faktu, že jste prodělal covid, dávají váhu na dlouhou dobu. 

Je ale také prokazatelné, že nemálo lidí dostalo covid dvakrát.

Přesně tak. A teď nevíme, jestli to je infekce, nebo reaktivace. To se dá zjistit PCR vyšetřením, že daný člověk třeba dostal jinou mutaci, proto je nutné mutace rozlišovat. Ve většině případů už nemá reinfekce tak závažný průběh.

Víte, na co často vzpomínám? Na to, co říkal v jednom z prvních rozhovorů s Bárou Tachecí profesor Konvalinka, totiž že se také může stát, že budeme žít v rytmu „tanec a kladivo“… 

„Tanec a kladivo“ byla moc hezká práce jednoho španělského vědce z jara minulého roku. To se spíš týkalo toho, že ono kladivo jsou ostrá opatření a tanec je to, jak chytře po rozvolnění budeme tancovat s virem. Kladivem umíme bouchnout dobře, ale tanec jsme stále nezvládli. Teď máme možnost připravit se, abychom dobře tancovali, protože další lockdown už si dovolit nemůžeme.

autoři: Jan Pokorný , als
Spustit audio

Související