Bioplyn, větrné elektrárny a vodík. Jak funguje energeticky soběstačná vesnice v Německu?

Vesnice Feldheim v německém Braniborsku je už několik let úplně nezávislá na okolí a veškerou energii si dokáže zajistit sama. Elektřinu obyvatelům vyrábí větrná elektrárna, teplo zajišťuje bioplynová stanice původně určená pro vytápění vepřína. Proud ukládají v nízké budově – vzniklo tam první bateriové úložiště svého druhu v Německu. Poslechněte si reportáž.

„Vedle vepřína jsme postavili bioplynovou stanici. Původně se to dělalo pro selata, aby byla v teple. Jako biomasu tam dáváme kukuřici a trochu obilného šrotu. Jde čistě jen o plodiny z okolních polí. Stanice běží automaticky a nejenže vytápí vepřín, ale teď už i celou vesnici,“ říká Siegfried Kappert, ze kterého se za poslední léta stal průvodce po vlastní vesnici.

Vedle vepřína stojí ve Feldheimu bioplynová stanice

Feldheim si totiž získal proslulost tím, že si dokáže sám zajistit teplo i proud.

Kompletní soběstačnost

„Elektřinu máme díky větrným elektrárnám. Takže jsme kompletně soběstační. Už nemusíme řešit žádné energetické koncerny, stojíme na vlastních nohou,“ vypráví hrdě Kappert.

„Vybudovali jsme si vlastní síť přívodů, ke které je připojené všechno zemědělské i obytné budovy. Jako zálohu tu máme ještě výtopnu na dřevní štěpku, ale zbytky dřeva tam pálíme, jen když přijdou velké mrazy, protože bioplyn v zimě vzniká pomaleji,“ dodává.

Feldheim má ani ne 150 obyvatel, na spotřebu celé vesnice tak stačí jediná větrná turbína. Provází Siegfried Kappert

Inspirace pro celé Německo

Do Feldheimu prakticky každý měsíc přijíždí delegace z celého světa. Ze všeho nejvíc je zajímá jeden nízký pestrobarevný dům.

Čtěte také

„Na kraji vesnice máme bateriové uložiště, zvenku ho krásně pomalovali místní školáci. Proud z větrníků ukládáme a pak postupně pouštíme do elektrické sítě. Byla to první taková stavba v celém Německu  teď se sem mnoho lidí jezdí inspirovat,“ vypráví Siegfried Kappert.

Feldheim má téměř 150 obyvatel a na spotřebu celé vesnice stačí jediná větrná turbína. Proud ze všech ostatních se prodává jinam.

„Popravdě, tohle je hodně větrná oblast, protože jsme asi ve 150 metrech nad mořem. Táhne sem hlavně ze západu – v podstatě od oceánu přes Francii. Mimochodem v Evropě je i vědecky podložené, že vítr od západu je mohutnější než ten od východu,“ dodává Siegfried Kappert.

V dálce za ním se staví – vzniká ještě stanice na výrobu vodíku.

autoři: Václav Jabůrek , agf
Spustit audio

Související