Bílý voják: s plastovou atrapou na izraelsko-palestinské vztahy
Bývalý elitní válečník izraelské armády se převlékl do bílé uniformy a vydal se bojovat s větrnými mlýny – tedy za mír mezi židovským státem a Palestinci!
Izraelských vojáků v zelených uniformách se dají potkat v židovském státě i v Palestině tisíce. Jenže občas je možné natrefit také na bílého vojáka. Je to izraelský aktivista a umělec, 29letý Juda Braun. V bílém vojenském úboru, s bílou zbraní i s nabíleným obličejem včetně plnovousu se snaží upozornit na bizarnost izraelsko-arabského konfliktu.
Jen další voják na hranici? Bizarní
„Izraelci i Palestinci vidí ve vojákovi každý něco jiného. Pro Palestince jsou izraelští vojáci ti, co je zastavují a šikanují při cestě do práce. Pro Izraelce je armáda místem, kde strávili několik let života,“ vysvětluje Izraelec kanadského původu své nezvyklé oblečení, když jsme si dali sraz na palestinském tržišti.
„Bílý voják proto kombinuje čistotu bílé barvy se sílou, kterou představuje příslušník armády. Je to surrealistické a přesně toho jsem chtěl dosáhnout – ukázat bizarnost zdejší situace,“ vysvětluje svůj záměr Juda Braun.
Spojenec růžového tanku
Mnozí posluchači si určitě vzpomenou na sovětský tank přebarvený na růžovo, který stál před lety na pražském Smíchově. I to byl jakýsi happening, a také dost kontroverzní.
„To je legrační, že to zmiňuješ! Moje první myšlenka totiž byla skutečně růžový voják. Neměl jsem růžovou barvu, tak jsem se natřel na bílo a pak jsem to chtěl upravit ve photoshopu. Ale ukázalo se, že bílá je daleko lepší! Bílá je nepopsaná, umožňuje každému, aby v ní našel, co hledá,“ reaguje na mou zmínku 29letý umělec.
Když se Juda Braun obleče do bílého, od skutečných izraelských vojáků hlídkujících v Palestině ho odlišuje jenom ta barva. Zbraň je plastová atrapa, veškerá výstroj jsou ale legálně nakoupené originály z armády. A když ho občas vojáci nebo policisté zatknou a vybavení mu seberou, Juda si hned dokoupí nové.
„Měl bych si koupit letenku do Prahy co nejdříve!“
„Chodit v bílé vojenské výstroji není zakázané, mám právníka, který to má velmi dobře zpracované. Ale armáda a policie tu chtějí mít monopol na moc, na uplatňování síly. A tak mě zastavují a v podtextu cítím otázku: Jak to, že tu patroluješ ty, co tu pohledáváš? Ale já to otáčím: Kdo dal vám právo tady hlídkovat?“
Tak se ptá izraelský Žid, který sám strávil dětství v židovské osadě na okupovaných územích a pak bojoval s elitní jednotkou v palestinské Gaze i ve druhé libanonské válce.
„Každý mě vidí z jiného úhlu: Izraelci i Palestinci, židovští pravičáci i levičáci. Někdy třeba čelím nadávkám osadníků, že oslabuji morálku židovského národa. Tady u Damašské brány mi zase davy Palestinců jednou hrozily pěstí, jindy mě Arabové zvali na kafe,“ doplňuje umělec.
Už od pondělí má Juda účinkovat několik dní v Praze, v rámci Dnů Jeruzaléma. „Blízký východ se hroutí, Libye, Egypt, teď Sýrie a Libanon… všichni se zabíjejí navzájem, a k tomu hrozí zničením Izraele. Nevěstí to nic dobrého. Měl bych si koupit letenku do Prahy co nejdříve!“ zakončuje Juda Braun s neskrývanou ironií.