Bezpečnostní kontroly na Pražském hradě? „Nejen zbytečné, ale dokonce kontraproduktivní,“ tvrdí bezpečnostní analytik

Prezident Miloš Zeman ministru vnitra Vítu Rakušanovi napsal, že kontroly teď nepovažuje za správné a v souladu se zájmy občanů. Doteď je veřejně nekritizoval. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že jeho rezort navrhl zrušení kontrol už na začátku letošního roku, prezidentská kancelář tomu ale tehdy nebyla nakloněná, situace se ovšem změnila kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Kontroly na Pražském hradě.|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Plošné kontroly, při kterých musí každý vstupující do areálu Pražského hradu projít prohlídkou, platí od roku 2016. O jejich nutnosti mluvil už v roce 2015 sám prezident Miloš Zeman, od té doby Hrad k jejich zrušení několikrát vyzvali zastupitelé Prahy 6.

Kontraproduktivní kontroly

Kontroly byly podle bezpečnostního analytika Josefa Krause dlouhodobě kritizovány z toho důvodu, že se Česko nachází v bezpečnostním prostředí. „Samozřejmě nelze vyloučit případný útok – Pražský hrad navštěvuje ohromné množství lidí a je lákavým potenciálním měkkým cílem. Na druhou stranu nelze úplně z ničeho usuzovat nebo očekávat, že by k něčemu takovému mělo dojít.“

Čtěte také

iROZHLAS

,Nedoporučujeme změnu.‘ Zeman vyzval k ukončení kontrol na Hradě, policie ale zrušení neplánuje

Podle Krause neměly kontroly šanci masovému teroristickému útoku zabránit. „Kontroly samy o sobě, tak, jak byly prováděny, by stejně úplně nebyly schopny zabránit útoku masového rázu na větší množství návštěvníků. Osobně v nich nespatřuju nějaký smysl, což jsem nespatřoval ani na začátku.

Naopak byly kontroly kontraproduktivní – docházelo k poměrně masovému srocování lidí právě u kontrolních bodů před rámy. „Pokud by bylo cílem nikoli třeba útok na hlavu státu nebo na jakéhokoli politického reprezentanta uvnitř komplexu, ale připoutat pozornost médií a zabít nebo zranit co nejvíce lidí, naprosto bez problému by si takový útočník vybral právě ta kontrolní místa, kde byla koncentrace lidí naprosto extrémní,“ popisuje Kraus. „Z toho úhlu to bylo nejenom zbytečné, dokonce bych si troufl tvrdit i kontraproduktivní,“ shrnuje.

Teroristický útok?

O ponechání nebo zrušení kontrol rozhoduje policie. Ministr vnitra vysvětluje ponechání kontrol změnou situace – ruským útokem na Ukrajinu. „Co se týče třeba teroristického rizika, konflikt na Ukrajině nějak dramaticky pravděpodobnost nezvýšil,“ komentuje Kraus.

„Ale nemám informace co má ministr vnitra, ten resort získává informace od bezpečnostních služeb, které tuhle situaci monitorují. Pakliže oni vyhodnotili, že se situace proměnila a je v tuto chvíli potřeba kontroly udržet, budeme jim v tom věřit,“ dodává.

Jaký způsob ochrany je v takových místech jako je Pražský hrad potřebný? „Ochrana je určitě na místě, ale zaměřil bych ji více právě na prostory, které mohou být rizikové vzhledem třeba k bezpečnosti hlavy státu,“ upřesňuje Kraus.

Vnitřní ochrana

Venkovní prostory ale podle Krause nemá velký smysl chránit. „Pražský hrad, celý komplex, je obrovský, zejména venkovní prostory, kde je nejvíce turistů. Tam nějaká ochrana skutečně nemá ve větší míře smysl, alespoň v bezpečnostním prostředí, kde se Česká republika nachází.“

Naopak je třeba dbát na bezpečnost vnitřních prostor, kde se pohybuje prezident a političtí činitelé. „Vnitřní prostory, kde se pohybuje prezident, případně jiní vysocí státní činitelé, zasluhují určitou míru ochrany. Tam už by se neměl jen tak každý dostat,“ tvrdí.

Členové skupiny Ztohoven stáhli na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenky|foto: Ztohoven

„Rozhodně by mělo docházet i ke kontrole toho, zda nedochází k propašovávání nějakých nebezpečných předmětů, chladných nebo palných zbraních, nástražných systémů a podobně. To je v podstatě standard, který je z hlediska ochrany vysokých státních činitelů aplikován na podobný druh objektů prakticky kdekoliv, nejen v České republice ale i v zahraničí,“ uzavírá Kraus.