Bezpečí na sítích: Jak Romové v Česku mohou čelit nenávisti a bránit se efektivně

Míra nenávistných projevů vůči Romům na sociálních sítích se v čase proměňuje a závisí na tom, co se zrovna ve společnosti děje. Jaké rady nabízí Desatero: Jak se cítit bezpečněji na sociálních sítích, když jako Rom/Romka v Česku čelím nenávisti, vysvětluje manažer komunikace organizace ROMEA Kristian Szinai.

„Já bych začal pravidlem číslo jedna: Nemusím reagovat. Ono to zní strašně zjednodušeně, ale je nejúčinnější, protože ve výsledku je vždy důležité chránit si vlastní psychiku, vlastní kapacitu. Protože pokud chceme vyhrát nějakou válku nebo nějaký boj v tom osobním životě, tak je jednodušší v tom boji ani vůbec nebýt, nebo v něm nepokračovat.“

Mohou však nastat situace, kdy je potřeba reagovat.

„V takovou chvíli je dobré vědět, proč na to reaguji. To je nejdůležitější otázka – vědět, proč to dělám. Může to být proto, že třeba chci podpořit ostatní. Ale v takovém případě dává smysl odpovědět jednou větou a už se k té diskuzi zpátky nevracet. Můžu reagovat třeba proto, že mám pocit, že by se s tím mělo něco dělat, chci to třeba někam nahlásit. To je taky samozřejmě v pořádku. A konkrétně pak v tom Desateru dáváme rady, co dělat v různých krocích, když to třeba nevyjde, protože se běžně stává, že ty platformy na jednu stranu nemusí stíhat, ale ve výsledku nejsou schopny vyhodnocovat tato různá nahlašování, takže to pak vede k rezignaci těch lidí. Samozřejmě i ty sítě říkají: ‘Když je tam nějaký problém, tak to nahlaste a my to vyřešíme.’ Ale ve chvíli, kdy nahlásíte deset příspěvků a z toho Vám sotva uznají jeden, tak to pak člověk nechce dělat. Takže radíme, co potom dělat dál. Protože když Vám někdo napíše něco nevhodného a už je to za hranou, je to třeba na hraně zákona, tak člověk má samozřejmě možnost se bránit i v tom normálním offline světě. Může například podat trestní oznámení nebo zajít na policii.“

Pokud se člověk setká s rasovou nenávistí na sociálních sítích, má postupovat následovně.

„Ve chvíli, kdy se rozhodne, že s tím něco chce dělat, tak by si měl vytvořit důkaz o tom, že se to stalo, protože kdykoliv se to může smazat z různých důvodů. Takže je potřeba mít ideálně snímek obrazovky – Screenshot, kdy si vyfotím ten obsah, uložím si ideálně i URL adresu na ten konkrétní příspěvek, komentář, cokoliv. Snažím se zachovat nějaký kontext, proč ta diskuze vznikla. Měl by tam být ideálně vidět i čas a datum, aby se dalo zpětně zjistit, kdy k tomu došlo. Potom to nahlásit platformě – vždy u každého příspěvku ta možnost je. A pokud ta platforma nezareaguje podle očekávání, tak potom dává smysl to řešit dál. A teď záleží na konkrétní situaci. Ale pokud mám pocit, že ten člověk se mě dotknul už na nějaké fakt velké hraně, to znamená, že mě napadl třeba na základě etnicity, tak se můžu obrátit na různé organizace, kteří se věnují pomoci těmto obětem předsudečného násilí. Taková organizace je například In Iustitia. V takové situaci dává smysl takovou organizaci kontaktovat a ona už se pak s tím člověkem spojí s poradí mu, jak pokračovat dál. Další možnost je, jít rovnou na policii a tam to nahlásit.“

Může však dojít k tomu, že chybou jednotlivce policie takové nahlášení bude zlehčovat.

„Pokud by se toto stalo, že Vám na policii nepomůžou, tak ta policie i na tohle myslí a člověk má možnost kontaktovat styčného důstojníka pro menšiny. On je pro každý kraj a tento člověk je tam na policii proto, aby tyto věci řešil, když člověk má pocit, že ta policie třeba selhala z jakéhokoliv důvodu.“

Desatero je dostupné na webu Pracovní skupiny pro bezpečnost Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.