Bezbariérovost je v Česku stále minimální! upozorňuje cvičitelka psích pomocníků

Psi jsou vybíraní a cvičení proto, aby člověku pomáhali kompenzovat nějaký handicap. Nejznámější jsou psi vodící, kteří se v Česku pohybují už přes 50 let, lidé je také snadno rozeznají, protože vodí zejména na ulici.

Signální psi se pak dělí na dva typy – pro lidi se ztrátami vědomí a se sluchovým postižením. A právě pro sluchový handicap je výcvik psa nejsložitější. „Když si sednu na vozíček, tak jsem vozíčkář, ale hrát neslyšícího je velmi složité,“ vysvětluje.

Čtěte také

Asistenční pes pomáhá člověku spíše doma, v práci nebo ve škole a v exteriéru není tak úplně viditelný. „Epiletpik, karidak, diabetik nebo neslyšící člověk vypadají úplně normálně a lidé nechápou, proč jdou třeba do krámu se psem,“ podotýká.

Do výcviku se vybírají se psi, kteří chtějí spolupracovat s člověkem

Od 90. let se pohled lidí na člověka s postižením a jejich psí pomocníky sice zlepšil, stále se ale najdou ti, kteří jim chtějí vstup do veřejných míst zamezit. „Autista, který nikdy do krámu nešel, po roce práce se psem jde do obchoďáku a zastaví ho ochranka, která na něj začne křičet,“ upozorňuje s tím, že člověk se pak vrátí o rok zpět.

Ve výcviku se osvědčil i kůň

Určitou výzvou bylo vycvičit vodícího minikoně, zkusit, jak na to bude reagovat společnost v zemi, kde je naprosto minimální bezbariérovost. „Zjistili jsme, že koník je schopen v praxi fungovat, i když vodícího psa nenahradí,“ říká.

Výhodou vodících koní oproti psovi je například to, že může udělat oporu člověku, která má ztrátu zraku a zároveň problém s pohybem. O koně se totiž může opřít, kdyžto o psa nikoliv, protože by se mu zničila páteř.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.