Berounský spor o pozemek se skládkou

10. duben 2001
Pod kůži

Několikanásobek svého ročního rozpočtu možná zaplatí město Beroun za chybu svých úředníků. Ti totiž ještě před rokem 89 prodali obecní pozemek soukromému majiteli, nadále však toto území používali ke skládkování komunálního odpadu. Jeho odklizení tak může město přijít na více až osm set milionů korun.

Radnice tuto variantu odmítá, vlastník pozemku je rozhodnutý svůj boj vyhrát. Jak celý problém vzniknul a má vůbec nějaké řešení? Těmito otázkami se v dnešním dílu cyklu Pod kůži zabývá náš spolupracovník Ladislav Pavlík.

„Co tady vidíte kolem sebe, tak je krásný malebný údolí Českého krasu, chráněná krajinná oblast prvního stupně, kde lidská noha nesmí vstoupit mimo vyznačené cesty. To, co vidíme tamhle před náma, to monstrum, tak to je skládka města Berouna. Budeme říkat, že výška je kolem 25 metrů tohodletoho naloženého materiálu. Je to komunální veškerý odpad, co byl z fabrik, co tady byly dřív eternitový gramofonový závody, takže to je plný chemikálií, ředidel a veškerého sajrajtu.“

Popisuje nevábně vyhlížející hromadu u břehu Berounky majitel pozemku Květoslav Šebela a vysvětluje, jak dnešní spor vzniknul:

„V roce 85 jsme se stali majiteli pozemků a v tu dobu byla vyměněna skládka, která tady byla předtím opravdu asi 20 let, ještě před hranicí našeho pozemku. Postupem času se tenhleten ohromný val přibližoval k hranici našeho pozemku a začaly vznikat třenice mezi městem a námi jako vlastníky. A protože nedošlo k žádné slušné dohodě, tak jsme vlastně v roce 91 byli postaveni před soud na vyklizení našeho pozemku, přestože jsme ho řádně zakoupili, zaplatili, zaregistrovali, zatímco město má jenom takové podklady mírně řečeno padělaný.“

Berounský starosta Jiří Besser takový termín odmítá.

„Já bych rozhodně nemluvil o falešný smlouvě, ale myslím si, že je tam dvojí smlouva. Soud rozhodl a uznal za platnou tu smlouvu druhou, čili pozemky jsou pana Šebely. Respektive jedna pětina pozemků pod skládkou v Berouně-Lištici.“

Proces na určení vlastníka se však táhl více než deset let, než Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Květoslava Šebely.

„Mezitím se tady vytvořil tenhleten úžasný rozměr tohleto monstrum odpadu.“ Pouze jeho polovina by stačila na zavezení stávající skládky v 25 kilometrů vzdáleném Stašově. Náklady na likvidaci Lištické haldy by proto podle Květoslava Šebely rozhodně nebyly malé.

„Částka by samozřejmě musela být upřesněna soudním znalcem. Zatím zhruba, co jsme počítali my, dneska na vyklizení by byla částka minimálně sedm- až osmkrát 100 milionů.“

Tedy více než čtyřnásobek ročního rozpočtu města Beroun. K jejímu zaplacení by proto jeho vedení přistoupilo podle starosty Jiřího Bessera pouze na základě dalšího soudního rozhodnutí na vyklizení pozemku.

„Pokud bude opět rozhodovat soud, tak si uvědomí, že nemůže odsoudit město Beroun, že musí odsoudit když tak státní podniky, které tu skládku provozovaly, že musí odsoudit lidi, kteří před 25 lety udělali určitá pochybení třeba na úřadu nebo i v soukromém životě, a že všechno nemůže hradit město Beroun nebo český stát jenom proto, že jeden grafolog určil, že jeden z podpisů je jiný.“

Situace se tedy zdá neřešitelná, ne však podle pana Šebely.

„Neřešitelná situace je jenom a jenom z toho titulu, že se o ní nikdo nezajímal a že město prakticky celou kauzu prakticky před všemi občany i před všemi zastupiteli tajil. Zastupitel je člověk, který sedí v zastupitelstvu dostává úřadem a uvolněnými funkcionáři zpracované materiály, které se k nim dostávají postupným způsobem. Tento problém není žádným problémem - to je spor o pozemek, který proběhl desítky a pokud zastupitelé říkají, že o tom nebyli informováni, tak třeba nebyli zastupitelé, kteří vykonávají tuto funkci 2 roky nebo jsou v těchto pozicích 2 roky. Protože poslední 2 roky pouze probíhal soud o určení vlastnictví k tomuto pozemku.“

Květoslav Šebela proto navrhuje ještě jedno řešení.

„Tady v tomhletom údolí se může pokračovat dle našeho názoru ukládáním sutí a zemin, kde by se vytvořil zalesněný val, zatravněný, takže by byl výhled od řeky, od cesty turistický nebylo nic vidět.“

Navíc by z utržených peněz mohlo město vyplatit panu Šebelovi odškodné. Území je ale součástí chráněné oblasti, a s jeho záborem pro skládku by proto musela souhlasit jeho správa.

„Jestliže je tady takováhle skládka v tomhle rozsahu v chráněné krajinné oblasti a nebudou mít zájem na tom, aby ta skládka byla tady nějakým způsobem zlikvidovaná, nebo budeme říkat, aby to tady splnilo alespoň nějaký takový chráněný oblasti, tak něco jiného říkají a něco jiného konají.“

Dodává pan Šebela a jeho slova ostře odmítá berounský starosta Jiří Besser.

„K tomu opravdu není co dodat. Kdo ví něco o tom, jak dnes musí být ukládán komunální odpad podle těch úplně nejnovějších předpisů v posledních dvou tří letech, tak ten by mu odpověděl určitě lépe než já.“

Spor o likvidaci lištické skládky není sporem o životní prostředí a jeho záchranu, ale především vleklou pří o stamilionové částky. Jejich výplatu by zřejmě musel garantovat stát, který by se tak mohl postarat o příjmy některé odpadové firmy. Zprvu banální spor o pozemek tak může mít i zcela pragmatické vyústění.

autor: lap
Spustit audio

Více z pořadu