Bernau se už přes 500 let brání nájezdům husitů
Husitskou tradicí se v Čechách chlubí řada měst. Možná však někoho překvapí, že na husity každoročně vzpomínají v německém městečku Bernau ležícím severně nad Berlínem. Až tam se husité při svých spanilých jízdách dostali. Město ovšem nedobyli a místní si tu radost opakovaně užívají. Už dlouhých 575 let.
Jako by se člověk vrátil o staletí zpět. Pozoruji pastýře, děvečky, pacholíky, otrhané žebráky, zástup malomocných, rytíře na koních a vyšňořené hradní paní. Ale to už se blíží nebezpeční husité s palcáty, řemdihy a cepy. V jejich skupině jsou nebezpeční bojovníci, ženy se sudlicemi i markytánky, které na vozíku vezou zraněného bojovníka se zkrvavenou nohou.
„Husité stanuli před Bernau v roce 1432. Chtěli město dobýt, ale jak to bylo přesně, se v kronikách nedochovalo,“ říká mi Rita Walter z rádia Antenne Brandenburg, které třídenní slavnosti spoluorganizuje.
Překvapuje mne, že husité pronikli při svých spanilých jízdách až tak daleko. K Bernau se dostali během tažení proti Braniborské marce. Jaká byla bojová síla husitů a jak se naopak bránili bernauští, se v kronikách nedochovalo.
Legendy uvádějí, že asi 1500 husitů chtělo vzít město ztečí, ale bez těžkých zbraní se jim to nepovedlo. Na mnohoměsíční obléhání města chráněného bytelnými hradbami neměli čas. Jisté je, že Bernau se ubránilo a jeho obyvatelé se to rozhodli patřičně oslavit. „Ano poprvé se husitské slavnosti konaly už ve středověku. Mají skutečně neuvěřitelnou tradici,“ potvrzuje Rita Walter.
Během éry NDR oslavy upadly málem v zapomnění, ale od roku 1992 místní tradici obnovili a opět každoročně oslavují vítězství nad husity.
„Je tu mnoho obrazů z historie, které jsou každý rok stejné, ale protože obyvatelé Bernau rádi pátrají ve starých kronikách, vyhledávají epizody, které by mohli nově předvést. Vždy se objeví nějaký nový obraz, nová scénka a je moc hezké, když v dobových kostýmech přijdou i diváci,“ přibližuje Rita Walter.
Do dobového průvodu se letos zapojilo na 3300 lidí. „ Jsem johanita,“ potvrzuje mi mladík, jaký převlek zvolil letos. „Nejsem tu poprvé a pokaždé je to velká zábava.“
Zato opodál stojící bojovník vypadá značně znavený. „Věci, které mám na sobě, nejsou nijak lehké,“ vysvětluje mi muž v drátěné košili, proč se opírá o zeď. Jakoby celým svým postojem dával najevo, jak dopadne jeho družina v závěrečné bitvě.
Zatím ovšem náměstím v Bernau pochodují další a další skupinky v kostýmech. Krušnou dobu třicetileté války připomíná legendární vojevůdce Valdštejn. Člověk se dozvídá, kdy tu založili první pivovar, kdy vznikl první tělocvičný spolek, odkdy tu mají lékárnu a že se ve městě narodilo několik dobrých boxerů.
„Jsem z Berlína. Vypravila jsem se sem už podruhé. Ten průvod je moc hezký, je pěkné vidět dobové oblečení, jak se vyvíjela historie tohoto místa, jak dlouhou historii Bernau má,“ svěřila se mi další z návštěvnic husitského svátku a společně se stovkami místních i turistů se vydala do uliček středověkého městečka na dobrý dlabenec s žejdlíkem piva. A všichni si pěkně zanotovali, jaký to mají pěkný život.
