Berlínský zámek vstává z popela a Němci se bojí o peníze

Zatím se tato část Berlína proměnila v obří staveniště
Zatím se tato část Berlína proměnila v obří staveniště

Berlínský zámek, historické sídlo Hohenzollernů, povstane z popela jako bájný fénix. Místo uprostřed města, kde si ještě nedávno pouštěli kluci draky, ožilo stavebním ruchem. Má tahle monumentální stavba paláce, který po dlouhá desetiletí upadal v zapomnění, pro dnešní Berlín vůbec nějaký smysl?

Ještě před rokem se tu lidé slunili na trávníku, venčili psy, děti se tu proháněly s míčem, a to vše přímo v centru města naproti muzejnímu ostrovu. Teď tu už bagry a jeřáby pracují naplno. Manfreda Rettiga, předsedu nadace berlínského zámku, tento pohled naplňuje uspokojením.

„Teď byl položen základní kámen. V roce 2017 nebo 2018 by měla být stavba hotová a asi tak rok a půl potřebujeme na přesunutí a instalování sbírek,“ popisuje.

Čtěte také

Obnovená rezidence někdejšího panovnického rodu Hohenzollernů bude sloužit jako muzeum a kulturní a vzdělávací fórum. „Měla by sloužit jako místo, kde se povede dialog mezi kulturami,“ naznačuje Manfred Rettig.

Bez obnovy památek by Evropané přišli o část identity

Mnozí si kladou otázku: Proč tedy pro muzeum nepostaví novou stavbu? Proč téměř sto let po pádu pruské monarchie obnovovat panovnický zámek?

Franco Stella a Manfred Rettig z nadace berlínského zámku sledují první stavební práce

„Debata o obnově památek se vede už léta všude po světě,“ říká italský architekt Franco Stella. „Ke zničení vzácných budov dochází během přírodních katastrof, zemětřesení a v důsledku válečných konfliktů. Kdyby v řadě evropských měst nedošlo po válce k obnově zničených staveb, ztratili by Evropané část své identity.“

„Pokud jde o názor, že je to kopie, tak platí: architektura není hudba nebo literatura. Každé dílo je nové,“ říká architekt, který někdejšímu zámku vtiskl novou tvář. Zvenčí by měl být zámek ze tří stěn kopií původní stavby, ale interiér bude zcela moderní.

Čtěte také

Manfred Rettig ukazuje na plátně, jak bude celý zámek vypadat, jaké sochy by měly ozdobit portály a podobně. Vše má ovšem zásadní háček. Dodnes není jisté, zda se na stavbu najdou peníze.

Nebude stavba jen dírou na peníze? bojí se Němci

Zdobené zámecké brány má totiž zaplatit právě nadace z peněz vybraných ve sbírkách. Z 80 miliónů eur se podařilo nashromáždit pouhou čtvrtinu. Celá stavba pak přijde na 600 miliónů eur. Zaplatit to má stát. A to je důvod, proč obnovu městského zámku podporuje jen třetina Němců.

A takhle to tu vypadalo dřív

„Samozřejmě, že je to dobrý nápad, Berlín nemá žádný střed a koneckonců Bundestag stavbu schválil,“ soudí sice rodilá Berlíňanka, ale její hlas tu je ojedinělý.

„Snad budou opatrnější než při stavbě letiště, snad to mají lépe připravené. Na kolik asi přijde takový pravý zámek?“ uvažuje jeden z Němců a další se přidává: „Člověk může dopředu počítat s tím, že se to opět prodraží.“

Většina lidí v Německu se obává, že berlínský zámek se stane další bezednou dírou, ve které zmizí miliardy ze státního rozpočtu podobně jako při výstavbě berlínského letiště nebo labské filharmonie v Hamburku. Tyto stavby měly být už dávno hotové a přitom dodnes nikdo netuší, kdy konečně dojde k jejich otevření.


Zvětšit mapu: náměstí, kde dříve stávalo sídlo Hohenzollernů v Berlíně