Berlín slaví, Nefertiti se vrátila

Novou podobu vdechnul budově slavný britský architekt David Chipperfield.

"Architektura není jako obrazy. Architektura je pohyb, je to prostor, je to materiál. Kdybychom bývali odstranili materiál, který tu je 150 let, a hodili ho do koše, zničili bychom architekturu," vysvětluje svůj revoluční nápad skloubit původní Stülerovu stavbu z poloviny 19. století se stopami válečných škod a novými doplňky hvězdný David Chipperfield, jehož tým sháněl po Berlíně a širokém okolí použité cihly s historickou patinou.

"Celá koncepce postavená na historické věrohodnosti je úžasně přesvědčivá. Prostě nemůžeme popřít, že tato budova ležela na Muzejním ostrově 60 let v troskách. Kdyby bývala v 50. letech prošla rekonstrukcí, vypadalo by teď muzeum úplně jinak. Jsem přesvědčený o tom, že by toho z původního Stülera mnoho nezbylo. Je přece jasné, že Stülera nebo tady ve schodišťové hale, kde stojíme, Kaulbachovy malby, nemůžeme napodobit," uvádí prezident Nadace pruského kulturního dědictví Hermann Parzinger.

Ten kategoricky odmítá scénář nastíněný egyptskou vládou týkající se navrácení hlavního taháku Nového muzeu, tedy busty Nefertiti.

"Dokumenty, které se údajně nově objevily, jsou známé už od roku 1998. Nefertiti se do Německa dostala zákonnou cestou a taky tady v Berlíně ji máme v souladu s právem. Nefertiti se stane nádhernou vyslankyní Berlína v Německu a střední Evropě a bude okouzlovat návštěvníky," věří Hermann Parzinger.

Po staré Národní galerii a Bodeho muzeu se v původní, nebo vlastně v jiné kráse zaskvěl třetí z klenotů Muzejního ostrova. Termín úplného dokončení restaurace této součásti světového kulturního dědictví UNESCO se zpozdí o třináct let. Všechny muzejní skvosty propojené pod zemí takzvanou archeologickou promenádou si budeme moci projít až v roce 2028.