Belgičané milují komiksy a především svého hrdinu Tintina. Jeho autorovi postavili i vlastní muzeum

Na začátku Hergého světového úspěchu byla jednoduchá černobílá kresba reportéra Tintina.

Vedle Šmoulů je nejpopulárnější belgickou komiksovou postavou Tintin, odvážný mladý reportér, kterého všude provází jeho chytrý pes Filuta. Autorem jejich příběhů byl kreslíř Georges Remi, který je mnohem známější pod pseudonymem Hergé. Všechna jeho díla na jednom místě můžete vidět v muzeu v Nové Lovani.

„Jakmile vstoupíte do Hergého muzea, ocitnete se v Hergého světě. Je to moderní budova navržená francouzským architektem Christianem de Portzamparcem a vypadá jako loď, se kterou proplujete Hergého dobrodružstvími,“ vítá mě průvodce Marc.

Komiks o Tintinovi čelí v Kanadě kritice, prý špatně vykresluje Indiány

02472059.jpeg

Neohrožený reportér, dobrodruh a amatérský detektiv Tintin čelí obvinění z rasismu. Přesněji řečeno knížka o něm a jeho příhodách v Americe se nelíbí některým obyvatelům kanadského Winnipegu. Kreslený komiks totiž podle nich ukazuje severoamerické Indiány ve špatném světle.

Loď je to ovšem hodně netradiční. Vstup do ní připomíná spíš obří komiksové rámečky. V jednom z nich je Tintin v přístavu a druhý je čistě bílý, jen s Hergého podpisem. Vnitřek korábu je tvořen několikapatrovými sály jako vystřiženými z knih o Tintinovi.

„Jeden vypadá jako pyramida, další jako mrakodrap a tamten zase jako skála,“ ukazuje Marc. „A v téhle štíhlé šachovnicové věži je výtah, který připomíná raketu z Tintina na Měsíci.“

Komiksová historie 20. století

„Hergé byl mužem 20. století a v Tintinových dobrodružstvích sledujeme historii tohoto století. První Tintinův příběh se objevil v lednu 1929 v časopise příznačně nazvaném Malé 20. století,“ poznamenává průvodce Marc.

Hergého muzeum je moderní budova navržená francouzským architektem Christianem de Portzamparcem.

Tehdy to byla ještě jednoduchá černobílá kresba. Výpravy zvídavého novináře do Afriky, Ameriky nebo do Sovětského svazu postupně získaly barvu a začaly se v nich objevovat další postavy – roztržitý profesor Hluchavka, cholerický kapitán Haddock, který používá nadávky jako bašibuzukové a flibustýři.

A samozřejmě dvojice popletených detektivů, kteří vypadají jako dvojčata a jmenují se Dupond a Dupont. V angličtině se jim říká Thomson a Thompson, v češtině Kadlec a Tkadlec.

Tintinovi rozumějí po celém světě

Do Prahy míří Malý Mikuláš i další kresby francouzského ilustrátora Jeana Jacquese Sempého

Malý Mikuláš provází dětské čtenáře i jejich rodiče už od 60. let 20. století

O setkání s kreslířem a ilustrátorem Jeanem Jacquesem Sempém jsem usiloval dlouhá léta. A nakonec se mi to povedlo. Navíc v pražské Ville Pellé začíná ve čtvrtek retrospektivní výstava tohoto kreslíře. Její součástí jsou i Sempého proslulé titulní strany amerického časopisu New Yorker nebo jeho kresby života v Paříži a na francouzském venkově.

Hergé ale nemaloval jen Tintina a jeho dobrodružství. Vytvořil i řadu dalších komiksů jako Jo, Zefka a Žoko nebo Quick a Flupke. Věnoval se zároveň reklamě. Maloval plakáty, obaly knih nebo loga.

Ukázky všech jeho děl jsou mezi více než 300 originály v muzeu také k vidění. Světovou proslulost Hergému přesto přinesla hlavně komiksová dobrodružství blonďatého reportéra v pumpkách.

„Byla přeložena do více než stovky jazyků. Vyšla všude v Evropě včetně Česka, ale i v Číně, v Japonsku nebo v Americe,“ vyjmenovává Marc. Pár českých překladů tady v muzeu také mají.

Okno do dětské fantazie

Hergého portréty od Andyho Warhola, jehož byl kreslíř velkým fanouškem.

„Tintinova dobrodružství jsou srozumitelná lidem na celém světě. Hergé totiž moc dobře rozuměl světu dětí,“ tvrdí Marc. „Přijíždějí sem teenageři, děti, dospělí i staří lidé. Mají ho rády všechny generace, protože každý se v Tintinovi a v Hergého světě najde“

Díky tomu jsou podle mého průvodce příběhy tohoto milovníka koček, skupiny Pink Floyd a přítele malíře Andyho Warhola tak oblíbené i dnes, kdy komiksům vládnou superhrdinové s nadpřirozenými schopnostmi.

Součástí expozice je i Tintinova žraločí ponorka.
Spustit audio
autoři: Filip Nerad, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas