Během slavnostního večera Ozvěny Romfestu obdrží Gejza Horváth Cenu Muzea romské kultury

Gejza Horváth je hudební skladatel, textař, redaktor týdeníku Romano hangos/Romský hlas a spisovatel. S Muzeem romské kultury spolupracuje už od jeho vzniku. Zpráva, že letošní cenu muzeum udělí právě jemu, ho značně dojala.

„To pro mě bylo obrovské překvapení. Já jsem šel do muzea na jednání – a oni to na mě takto připravili. Před jednáním jsme se posadili za stůl, přišli lidi, začalo se jednat a pak na mě vytáhli tady toto. Já jsem měl reagovat, ale nebyl jsem schopen slova, bylo to obrovské překvapení a měl jsem co dělat, abych tu situaci zvládnul.“

Ceny si Gejza Horváth značně považuje.

„Já to beru opravdu jako vyznamenání, protože ti lidé vědí, co dělám a patřičně to ohodnotili. Pro mě to má nesmírný význam, že si vybrali mě mezi tolika lidmi, kteří tu jsou a kteří by si to vyznamenání také zasloužili. Věřím, že muzeum ty lidi eviduje, že o nich ví a že na ně také dojde. Cítil jsem jako poctu, že vybrali mě.“

Muzeum romské kultury bylo založeno v roce 1991 z iniciativy romských intelektuálů. Nejdříve pracovalo jako nevládní nezisková organizace a od roku 2005 je státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Dnes má vlastní budovu v Bratislavské ulici v Brně, ale začátky byly daleko skromnější.

„Oni byli ještě v Jugoslávské ulici, tam měli takové nouzové kanceláře, ale už se tam vytvářely sbírky. A některé věci vzhledem k mému věku a k tomu, že jsem žil v osadě, jsem jim mohl objasnit – co k čemu sloužilo, popisoval jsem, život, jak jsme žili my doma, co jsme používali – třeba jaké nádobí, jaké hudební nástroje. A protože jsem byl po ruce a přímo člověk z osady, tak jsem s nimi spolupracoval od začátku, od vzniku muzea.“

Cesta Gejzy Horvátha k zakladatelům muzea vedla přes hudbu.

„Oni si mě všimli tak, že jsem skládal písničky, lidi ty moje písně brali, zpívalo se to a oni o mně tady v Brně už věděli, protože ti zakladatelé muzea byli vesměs Brňáci. Obraceli se na mě a já jsem jim velice rád vyšel vstříc, protože to muzeum jsem pokládal opravdu za organizaci, která tady nebyla a najednou vznikla, tak jsem to cítil i jako svoji hrdost, i jako svoji povinnost.“

Vzpomíná budoucí laureát Ceny Muzea romské kultury Gejza Horváth.