Bedřich Moldan, senátor

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane senátore, co se to dnes událo na summitu, to odcházení afrických zemí, nebo přesněji řečeno zemí G77, které na čas opustily jednání summitu a aby se poté zase vrátili?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Tak doufám, že to není nic dramatického, že to patří k takovým těm konferenčním folklórům, protože je zcela zřejmé, že tady v Kodani skutečně o něco jde. Jde o opravdu velké peníze a tak si musíme zvyknout, nebo musíme přijmout to, že prostě různé delegace demonstrují nejrůznějším způsobem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, ale minimálně z pohledu světových médií to vypadalo, že těchto některých delegací bylo poměrně hodně. To přece opravdu byla téměř kompletní reprezentace té G77. To znamená těch jakoby chudších rozvojových zemí.

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, tak byla to jenom africká skupina. I když samozřejmě i těch je poměrně hodně, přes 50, ale podle té atmosféry, která tady celkově panuje, jak jsem mohl zaznamenat, tak rozhodně se předpokládá, že k nějakému výsledku se dojde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to znamená, k nějakému výsledku se dojde? Popravdě řečeno, laikovi, který to zpovzdálí sleduje, by přišlo poněkud podivné, kdyby se k nějakému výsledku, pane senátore, nedošlo. Ten výsledek by měl podle vašeho názoru být jaký? Měla by to být nezávazná deklarace a nebo něco právně závazného ala Kjótský protokol?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Tak, já jsem schválně řekl to nějaké, protože jsem předpokládal, že na to jistě zareagujete. Je to tak, že v současné době se vlastně vyjednávají dva texty. Což sice se třeba Evropské unii a mě osobně příliš nelíbí, ale je to tak. Jeden text je vlastně rozšíření nebo doplnění Kjótského protokolu, který je poměrně velmi rozsáhlý, je tam, jsou tam všechny ty technické věci, které v Kjótském protokolu už dneska jsou a jsou zpřesňovány jako, jak se přesně měří emise a jak se počítá výsadba lesů a podobně. A jsou tam také uvedeny, nebo předpokládá se, že tam budou uvedeny zcela konkrétní závazky rozvinutý států. Tím se myslí závazky jaksi konkrétní krátkodobé do roku 2020. Také v rámci toho Kjótského protokolu je vcelku jasné, že se počítají ty emise všechny ty věci k roku, k základnímu roku, kterým je rok 1990. Ovšem má to samozřejmě tu základní vadu, že v tom Kjótském protokolu, jak všichni velmi dobře víme, nejsou žádné konkrétní závazky rozvojových zemí a rovněž tam nejsou Spojené státy, které od Kjótského protokolu, ač ho původně podepsaly, tak od něj odstoupily a to znamená, že tam nejsou ani všechny rozvinuté státy a rozvojové vůbec ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, ale tak se k tomu, pane senátore pojďme vrátit, protože minimálně podle toho, co píše server bbcnews tak právě ta nespokojenost zástupců G77 a zejména té africké sekce pramení z toho, že jedna z těch variant je, že by kodaňský summit skončil možná jen tou deklarací, která by žádnou ze zemí k ničemu nezavazovala a tyto státy by podle serveru BBC požadovaly zejména to, aby ty, řekněme, požadavky byly velice dobře specifikovány zejména na straně rozvinutých zemí.

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, já jsem ještě, ještě jsem chtěl říct, promiňte, že to je, že jsem to říkal tak dlouho, ono je to totiž opravdu dosti složité. Zároveň se paralelně vyjednává další jaksi dokument, který by zavazoval naopak všechny státy a který by měl vlastně jakoby navazovat na tenhle ten docela konkrétní Kjótský protokol, kde by byly závazky do, zejména do roku 2050 velmi náročné a kde by byly také i konkrétní závazky rozvojových zemí. Takže musíme, musíme opravdu počkat, jak tohle to se vyvrbí, protože rozvinuté státy, teda speciálně Evropská unie, nebyla vůbec nadšena tím Kjótským protokolem, ale teď v současné době už se teda přijalo, že prostě se na tím Kjótským protokolem velmi vážně jedná a to by mohlo být, mohl být takový velmi konkrétní dokument ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. A teď, pane senátore, omlouvám se, že vás ještě jednou přerušuji, pojďme to přiblížit, řekněme, lidem, kteří se dnem i nocí nezaobírají globálními změnami klimatu a možná ani nečetli několikrát za sebou Kjótský protokol, teď omluvte můj sarkasmus, ale co by znamenalo, nebo podle jakých kritérií a jaký je váš odhad, že dopadne kodaňský summit? Který z těch protokolů bude přijat a jakou bude mít minimálně pro Českou republiku závaznost?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že budou přijaty oba ty protokoly, že moto dojde k nějakému, nějaké dohodě o financování, protože Evropská unie už signalizovala, že přinese na stůl konkrétní finanční závazky, které od roku 2013 se budou realizovat. Takže já jsem přesvědčen, že budou oba tyto dokumenty přijaty. A když se ptáte, co to znamená pro Českou republiku. No tak pro Českou republiku to samozřejmě znamená určité další závazky. Záleží totiž na tom, nakolik se nakonec Evropská unie rozhodne, že sníží ty své emise. Jestli to teda bude o těch, již oznámených 20 % a nebo to bude těch 30 %. Pokud to bude 20 %, tak už jsme se s tím všichni v podstatě naučili žít, není to upřímně řečeno, pro nás do toho roku 2020 žádný velký problém, to si řekněme zcela otevřeně ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pokud by to bylo o 10 % víc?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Pokud by to bylo o 10 %, tak už teda, už se s tím bude muset nově zacházet a bude se muset, budou se muset přepočítat různá ta procenta ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To, to bezesporu, pane senátore, ale zkuste mi říct tedy nějaký odhad, kolik by to znamenalo pro Evropskou unii, možná pro Českou republiku, jako jednoho ze členů 27?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Jako peněz? Myslíte?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, to je samozřejmě velká otázka. My, takhle, my, já jsem přesvědčen, že upřímně řečeno, proti ve srovnání s tím, co Česká republika již uvažuje a k čemu se zavázala, totiž, že zvýší výrazně v příštích letech svou rozvojovou pomoc, protože my jsme daleko pod hladinou toho, co rozvinuté státy, zejména evropské státy, již poskytují a my jsme se zavázali, že postupně, ne tedy, ne tedy v dohledné době, ale řekněme během nějakých 5, 10 let, že bychom se na podobnou úroveň mohli dostat. A teď bude strašně záležet na tom, jestli, jakým způsobem se budou alokovat ty prostředky pro tu změnu klimatu. Jestli tedy bude možné využít vlastně těch stávajících mechanismů, nebo jenom mírně změněných. Takže já jsem přesvědčen, že po této stránce by to pro Českou republiku žádný, žádný, žádné zvláštní břímě nemělo být.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, jenom, abych tomu úplně správně rozuměl. Pokud by se Evropská unie oproti tomu dvacítkovému plánu rozhodla zavázat se, že sníží své emise skleníkových plynů do roku 2020 o 30 %, tak by to pro Česko neznamenalo žádné náklady navíc?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, to, já jsem, já jsem povídal o tom, o těch nákladech, které bychom vlastně měli poskytnout těm rozvojovým zemím. Co se týče našich nákladů, tak tam samozřejmě to bude cosi znamenat, ale jsem přesvědčen o tom, že zase, pokud budeme mít chytrou politiku, investiční, pokud budeme už být schopni podporovat všechny ty moderní technologie a všechny ty věci, které vlastně už existují, tak že by to nemělo nějak výrazně nás zatížit, náš hrubý domácí produkt, když to řeknu svůj odhad, který je samozřejmě věštění z křišťálové koule, tak rozhodně pod nějakých, řekněme, v rámci nějakých malých desetin procenta HDP.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu senátor Bedřich Moldan, člen Občanské demokratické strany a také ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Pane senátore, nechybí vám na konferenci v Kodani zastoupení více velkých kritiků, vůbec myšlenky globálních klimatických změn, respektive globálního oteplování? Nemělo by takových lidí tam být více?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, to je, to je dobrá otázka, ale ono totiž ve skutečnosti těch kritiků vlastně není mnoho. Česká média s velkým úspěchem je všude hledají a nacházejí, protože těch lidí, kteří se zabývají klimatem a klimatickým výzkumem, myslím po té stránce odborné, vědecké, jsou desítky tisíc a když se v nich najde, řekněme, nějaká stovka, tak prostě česká média rychle to objeví a často je publikují. Takže mě to opravdu vůbec nepřekvapuje, že tady nějak ten hlas není silně slyšet. Možná, že dokonce se něco takového objeví, ale upřímně řečeno, nepředpokládám to, protože všechny ty země, i ty které, i ty které nemají vůbec jaksi rády tuhle tu snahu o zmírnění změny klimatu, jako třeba arabské státy, Saúdská Arábie, tak dávno se s tím smířily a dávno přijímají ten, ten takzvaný mainstream, ten hlavní proud myšlení klimatického.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Vy jste, pane senátore, na začátku našeho rozhovoru říkal, že v Kodani na summitu jde velké peníze. Tak se bavme, o jaké peníze jde?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, tak ty, já jsem si teďka nedávno, před malou chvílí zrovna četl takové ty odhady, které přinášejí různé instituce, od světové banky přes různé studie, přes Evropskou unii a podobně, vždycky jsou to, vždycky se to pohybuje tak, řekněme, mezi takovými 80 až 150 miliardami. No se to počítá v dolarech, dolarů ročně, které by bylo potřeba vynaložit na přenos technologií, na pomoc těm rozvinutým zemím, jak co se týče adaptačních opatření, tak těch zmírňujících opatření. Ovšem dneska se mluví hlavně konkrétně, o konkrétních penězích na ta adaptační opatření. Ale celkově se teda mluví v podstatě o malých stovkách miliard dolarů, které se předpokládá, že rozvinuté státy dokáží někde mobilizovat a poskytnout zemím rozvojovým.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Minulý týden, a to s tím velice úzce souvisí, Česko společně s Evropskou unií slíbilo, že do roku 2012 poskytne rozvojovým zemím na boj proti emisí skleníkových plynů přes 300 milionů korun, tedy Česko samotné, abych to specifikoval úplně přesně. K čemu to podle vás bude, pane senátore? Protože já jen dodám, že někteří kritici tohoto kroku říkají, že to jsou pouze přebalené peníze, protože ve státním rozpočtu je samozřejmě kolonka na rozvojovou pomoc a oni tvrdí, že to jsou pouze přejmenované tyto peníze.

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Tak, já pevně doufám, že to tak úplně pravda není. Nemohu mluvit, ministerstvo financí, od kterého údajně takovýto výrok pochází a já si myslím, že to byl výrok dosti, dosti neuvážený, že opravdu tady budeme muset se nad tím, nad tím velmi zamyslet. Je to něco podobného, jako když hovoříme, já nevím, o vojácích v Afghánistánu a dalších našich závazcích. My jsme prostě členy světového společenství, ať už jde o klima nebo o bezpečnost, nebo o cokoliv a musíme se prostě podle chovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, dobrá. Na druhou stranu v rámci, řekněme, 3 let, pokud by opravdu byla relevantní částka 300 milionů korun ze tří státních rozpočtů České republiky, tak se možná z toho nebude tak úplně střílet. Na druhou stranu, měla by se tato částka, podle vašeho názoru, zvyšovat? Tedy pomoc České republiky rozvojovým zemím, aby snáze mohly bojovat se svými emisemi skleníkových plynů?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že se nejenom by měla, že se i může a že se určitě bude zvyšovat. Ovšem řekl bych, že právě proto, že my sice tu rozvojovou pomoc už velmi dlouho poskytujeme, ovšem ve velmi omezeném měřítku, takže Česká republika se touto věcí bude zabývat nejenom na té, po té stránce získání nějakých těch zdrojů, ale zejména také po té stránce, aby ty peníze, které tedy nakonec, jsou to veřejné peníze, čili peníze daňových poplatníků, aby byly správně utraceny, správně využity, to znamená efektivně, to znamená, že to nemůže být nějaký jenom prostě prázdný šek, který prostě se pošle do nějaké rozvojové země, ale že to bude spíše na základě určitého partnerství, že se tam budou uplatňovat naši experti, naše technologie, naše firmy. Takže to se prostě všechno musíme teprve naučit a potom jsem přesvědčen, že se to jistě může zvýšit. Máme tady příklady, já nevím, skandinávských zemí, Švédska, nebo i taková Francie vydává poměrně hodně na tu rozvojovou pomoc a nikde jsem si nevšiml, že by byly stížnosti na to, že to nějak tu zemi, nějak nad míru zatěžuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím přímo z dánské Kodaně senátor za ODS Bedřich Moldan. Pane senátore, pojďme, prosím, zpátky k české politice. Já jsem vás na začátku představil také jako ekologického experta Občanské demokratické strany. Na druhou stranu za oblast životního prostředí v té volební vizi ODS, Vize 2010 zodpovídá první místopředseda strany David Vodrážka. Znamená to, že on se stal náhle tím zeleným expertem ODS?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Tak, David Vodrážka je první místopředseda a zřejmě došlo k dohodě na nejvyšších jaksi, při, v rámci nejvyššího vedení ODS, že každý z těch čelních funkcionářů má něco na starosti a tohle to je má na starosti David Vodrážka, je to komunální politik zároveň, čili má k těmto věcem blízko, protože u nás valnou většinou za oblast životního prostředí jsou zodpovědny obce a David Vodrážka vytvořil a ještě dotvořuje tým, který celou tu věc bude dávat dohromady a pokud s ptáte na mě osobně, tak samozřejmě jsem členem tohoto týmu. Já už jsem se účastnil několika i tiskových konferencí ODS k této věci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, Občanská demokratická strana nikdy nevynikala svou, řekněme, zelenou politikou, nebo ekologickou politikou. Vždycky spíš upřednostňovala ta tvrdá ekonomická témata. Znamená to, že se to bude měnit? Že Občanská demokratická strana vytvoří nějakou regulérní zelenou politiku?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, tak to je samozřejmě téma, které mě osobně, jsem na něj velmi citlivý, protože mě to pochopitelně velmi mrzí, že ODS má takovouto, takovouto pověst a bohužel ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsem rád, že se mnou souhlasíte, pane senátore.

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Ale bohužel právem. Takže to prostě tak je. A já tedy pevně doufám, že se to přece jenom změní, protože, řeknu malý příklad, pro ODS je jedním z velkých vzorů britská konzervativní strana, která již několik let se velmi konzistentně snaží získat vrch na labouristy právě tím, že má ještě zelenější politiku než labouristi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vám mohu uvést jeden příklad, a ten se týká Lisabonské smlouvy. Není daleko doba, kdy Lisabonská smlouva byla i pro vašeho stranického předsedu Mirka Topolánka téměř sprostým slovem, ostatně to i sám na veřejnosti říkal, o několik málo měsíců později už ODS říkala, je to nejlepší řešení z těch všech špatných, pojďme s ním pracovat a od té doby je ODS zastáncem Lisabonské smlouvy. Není to tak podobné i s globálními klimatickými změnami a vůbec zelenými tématy, není to prostě téma z nutnosti, které ODS přijme?

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
No, tak je to úplně jedno, jestli je to z nutnosti nebo nenutnost. Důležité je, aby ODS toto téma skutečně přijalo a přijala a velmi seriózně s ním pracovala. Ono totiž z nutnosti, vemte si to tak, abych dal příklad trochu z ekologie, máme enviromentální regulace, to všichni samozřejmě na to se zlobí, podnikatelé, no ale přitom ty regulace jsou za posledních několik desítek let nejdůležitějším zdrojem technologických inovací, inspirací pro nové věci a tak dále. Čili, sice je tady nutnost, ale nakonec ten výsledek je velmi dobrý a velmi zajímavý. Takže já bych se tak nějak toho slova, že to je z nutnosti vůbec nebál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Senátor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy byl u mikrofonu v dánské Kodani. Pane senátore, díky za váš komentář a hezký večer.

Bedřich MOLDAN, senátor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy /ODS/:
Děkuji. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl tady v Praze u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. I já vám přeji příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.