Běchovice letos po sto dvacáté. Na zajímavé příběhy ze závodu vzpomíná kardiochirurg Pirk

24. září 2016

Poslední zářijová neděle patří už spoustu let nejstaršímu běžeckému závodu na světě s nepřetržitou tradicí. Na trať Běchovice-Praha vyrazí zítra před polednem sportovci už po 120. a stejně jako v předešlých ročnících půjde nejen o výsledky, ale také o zajímavé příběhy, které tento deseti kilometrový běh píše už od roku 1897. Hodně už jich prožil známý kardiochirurg a propagátor pohybu - profesor Jan Pirk.

„Přeci jen 30 let se zúčastňovat něčeho, tak to už je hezká řádka let. Navíc já bydlím u cíle Běchovic, takže je to strašně príma. Myslím, že kdyby měli něco takového, jako jsou Běchovice, v jiném státě, tak z toho bude ohromná atrakce.“

Jana Pirka trochu mrzí, že se na startu u běchovického patníku číslo 13 setkávají z drtivé většiny čeští závodníci, přestože je na světě jen jediný starší běh - Bostonský maraton, který ale nemá nepřerušenou tradici. Publicita Běchovic za českými hranicemi je minimální. Na druhou stranu i tak je kapacita 3 333 sportovců naplněna a většina závod nebere jen jako společenské setkání.

„No já to beru jako velice sportovní událost. Ta společenská událost následuje až potom, že se sejdeme s kamarády, s kterými jsme přes rok absolvovali několik závodů a i s těmi, kteří neběhají. Posedíme u nás na zahrádce, manželka udělá výborný guláš, máme pivo a hezké odpoledne.“

A to si v neděli pravděpodobně opět užijí za příjemných podzimních teplot sahajících až ke 20 stupňům. Každopádně ale na běžce čeká 10 profilově velmi náročných kilometrů včetně tradičního Hrdlořezáku - tedy nepříjemného táhlého stoupání ve druhé polovině trati. A že nejde o nic jednoduchého, dokazuje i zhruba 10 let stará historka Jana Pirka.

„Doběhl jsem do cíle a tam někdo křičí: Není tady někde doktor? Tak jsem běžel a asi 30 metrů před cílem ležel na silnici běžec. Byl tam kamarád Tonda Pařízek, profesor, gynekolog, člen organizačního výboru Běchovic, který tam přihlížel. Okamžitě jsme přiskočili a začali jsme resuscitovat toho běžce.“

A dvojice doktorů musela sportovce resuscitovat poměrně dlouho, protože záchranáři měli obsazený telefon. Nakonec ale dorazili.

„Dali elektrický výboj a odvezli ho do nemocnice. On nás leta mezi běžci pomlouval, co jsme to za blbé doktory, že jsme mu zlomili žebra při resuscitaci. On neví, že bez toho by byl mrtvý,“ vzpomíná na trochu zvláštní vyústění příběhu kardiochirurg a závodník Jan Pirk.

Na podobný zásah doufejme v neděli nedojde a na jubilejní 120. ročník běhu z Běchovic do Prahy se bude vzpomínat jen v dobrém.

Běchovický silniční závod slaví významné jubileum. V galerii Zlatá husa představeny nové trofeje pro vítěze mistrovských závodů
autoři: jam , nis
Spustit audio