Banky nemohou nárůst cen „pročekat“. Krotit inflaci nejde jinak než snížením poptávky, míní ekonom Singer

Bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer v České televizi řekl, že bez vlivu České národní banky by inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř. Opravdu nelze inflaci krotit nijak jinak?

No, v tržní ekonomice velmi špatně. To se přiznám, že si neumím moc představit. Krátkodobě se dají odpouštět nějaké daně, to jsme teď také zažili, u DPH a spotřební daně, ale dlouhodobě to nejde, protože to naopak spíš zvyšuje deficit rozpočtu a ten zase naopak tlačí na to, aby ceny rostly. Prostě snižování inflace v tržní ekonomice probíhá přes snížení poptávky a na snížení poptávky, celkové poptávky v ekonomice, je prostě nejlepší prostředek zvednout sazby.

Čtěte také

Uvolněnou ekonomiku potřebujeme dál ochlazovat. Reálně jsou úrokové sazby stále záporné, říká Rusnok

Co znamenají dva hlasy v bankovní radě proti zvyšování úrokových sazeb?

Upřímně řečeno, známe i poměr, 5:2, což je stále dost bezpečný poměr pro rozhodování.

Já to nezpochybňuju. Ale víte něco třeba o zákulisí toho jednání? Přece jen byli dva proti.

Tak oba dva kolegové – předpokládám, že to byli kolegové Dědek a Michl – se vyjadřovali proti nárůstu sazeb docela zřetelně, myslím, že své názory komunikovali v médiích srozumitelně. Ale mně se zdá, že ten vývoj spíš ukazuje, že ta většina má pravdu. Koneckonců i ty centrální banky, velké centrální banky, které se snažily to tak nějak pročekat, už začínají buď signalizovat nebo zvyšovat úrok. Centrální banky kolem nás, třeba Polska a Maďarska, už také zvedají sazby. Nezdá se mi, že je tady velký prostor k pochybám.

Například Evropská centrální banka ale dává najevo, že základní úrokové sazby zvyšovat nehodlá.

Ta komunikace zrovna z tohoto čtvrtka je hodnocená jako poměrně rozporuplná. Na té tiskovce prezidentka Evropské centrální banky Lagardeová odmítla opakovat to, co zatím říkala vždy, že letos k žádnému zvýšení sazeb nedojde. Na druhou stranu samozřejmě upozornila, že předtím by chtěli spíše zastavit další uvolňování peněz do ekonomiky, což je logické.

Čtěte také

Jaký bude rok 2022? Většina Čechů vnímá budoucnost pozitivně, největší obavy máme z inflace a terorismu

Mimochodem ale už sama tato ochota připustit, že se něco takového stane, tu jednak před pár měsíci nebyla, druhak naznačuje, že si ECB začíná uvědomovat, že těžko může doufat, že pročeká období, kdy ceny stále rostou o 5 %, v některých částech eurozóny i o 12 % a oni mají základní úrokovou míru -0,5 %. Je těžké někoho přesvědčovat, že to je přiměřená měnová politika.

Už zmíněný Luděk Niedermayer nedávno Hospodářských novinách konstatoval, že současný růst inflace komplikuje život podnikatelům, pro které je těžké při prudkém zdražování peněz dělat finanční plány. Dodal, že být v eurozóně, byl by pro naše podnikatele život snazší. Má v tom pravdu?

Záleží jak dlouho a jak kdy. Já myslím, že není úplně snadné být v měnové oblasti, na které se na pětiprocentní inflaci reaguje tak, že se zatím nereaguje.

Co znamená, že má podle Miroslava Singera Česká republika mimořádně přehřátý trh práce? A kdy by se měla inflace přiblížit pohledem ekonoma optimální míře dvou procent? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.