Bangladéš čelí největší humanitární krizi současnosti. Jedna z nejchudších zemí světa přijala statisíce barmských uprchlíků
Do Bangladéše kvůli násilí podle OSN uprchlo ze sousední Barmy na půl milionu Rohingů. Barmská vláda trvale odmítá obvinění z útlaku této muslimské menšiny. Mezinárodní společenství to odsoudilo jako etnickou čistku. Mezitím ale uprchlí Rohingové žijí v bangladéšských lesích i na polích bez jídla a pitné vody nebo se tísní v uprchlických táborech.
„Vojáci vykopli dveře našeho domu, a protože jsem stála nejblíž, sekli mě mačetou do zápěstí. Stále to bolí, asi mám v té ráně nějakou infekci,“ říká paní Da - lue a ukazuje mi hlubokou ránu na ruce.
Barmští vojáci mají na svědomí i horší případy. Znásilňují, mrzačí, zapalují Rohingům domy a vyhánějí je z území takzvaného Rakhajnského státu. Přitom muslimové tam přišli už při velké islamizační vlně v 16. století z dnešní Indie.
„Barmští vojáci mi zastřelili bratra. Bezdůvodně. Prostě přišli do vesnice a začali střílet kolem sebe,“ říká pan Ali, který strávil na cestě z Barmy do Bangladéše osm dnů. Během té cesty se najedl jen dvakrát.
Rýže, která zachraňuje životy
Jediná možnost, kam Rohingové můžou utéct, je sousední Bangladéš. Přelidněná země, která je sama závislá na potravinové pomoci, úpí pod půlmilionovou armádou běženců, ale dveře jim nezavřela.
Životy Rohingů zachraňují lidé, jako je bangladéšský dobrovolník Rišád. Ještě za tmy mi nad kouřícími kotly s rýží vysvětluje, že takových uvaří pětadvacet denně.
„Máme na to dvě polní kuchyně. Snažíme se aspoň trochu to střídat, takže jeden den je rýže bílá, druhý den rýže s kari. Jen se zeleninou musíme šetřit.“
Co dokáže hlad
Kolem desáté dopoledne je navařeno. Rišádův tým naloží hrnce na korbu pick-upu a vyráží za těmi, kteří už čekají v dlouhých frontách. Někteří z nich nejedli tři dny – tlačí se, předbíhají a Rišádův tým musí občas použít i klacek.
„Podívejte se, co dokáže hlad. Tohle nemůže chudá země, jako je Bangladéš sama zvládnout. Musí pomoct bohatý muslimský svět. A také OSN a Evropská unie by se měly přidat!“ říká pan Zajád z Rijádu.
Popravdě řečeno, moc nevím, kam ho zařadit. Přijel v perfektním obleku, udělal si selfie s frontou Rohingů za zády a zase zmizel.
Žáci na mě počkají
Mezitím si na kraji protějšího rýžového pole zřídil své ležení mobilní lékařský tým.
Vitamin E – užívá se při nadměrné fyzické zátěži, k podpoře imunitních procesů nebo při nedostatečné výživě či podvýživě
„Tohle je vitamín E. Denně ho nitrožilně aplikujeme tak dvě stě padesáti, až třem stům dětem,“ ukazuje Mohammad Zayer. Není ani lékařem ani zdravotním bratrem, pracuje jako učitel v blízké vesnici Balukálí.
Turecká humanitární organizace ho za jediný den vyškolila a teď už píchá injekce malým Rohingům od rána do večera. Říká, že jeho žáci na něj počkají, jen se bojí si přiznat, jak dlouho to bude trvat.
