Banány z Islandu jsou sladší než ty tropické

Island je v posledních letech v mezinárodních médiích spojován především s ekonomickou krizí nebo s výbuchy sopky, která na několik týdnů paralyzovala leteckou dopravu na většině evropského území. Exotické plody naopak s Islandem obvykle nejsou spojovány vůbec. I přesto rostou hned nedaleko islandského hlavního města Reykjavíku.

Cesta za banány na Island může na první pohled vypadat přinejmenším stejně podivně jako zimní výprava pohádkové Marušky za dvanácti měsíčky pro jahody. Ovšem jen do chvíle, než se dozvíte, že na Islandu banány skutečně rostou a že Island je dokonce po Španělsku druhým největším pěstitelem těchto plodů v Evropě.

Ale pomalu, tak slavné to s banány na sopečném ostrově v severním Atlantiku zase není. Jedná se hlavně o kuriozitu, i když ono druhé místo v Evropě je – světe div se – skutečně pravda.

Banánovým centrem Islandu je malé městečko Hveragerdi asi 45 kilometrů východně od Reykjavíku. Zatímco příznivci golfu sem směřují kvůli hřišti, jehož jamky leží mezi kouřícími zřídly, zasvěcené hledače banánů přitahují skleníky Islandské zemědělské univerzity. Je tu vždy otevřeno, stačí jen vejít. A uvidíte-li zralý banán, můžete si jej klidně utrhnout a ochutnat. Stojí za to.

„Naše banány jsou sladší než ty, které koupíte v obchodech, protože zrají po celou dobu na stromě. Nejsou tedy sklízeny v nezralém stavu, pak převáženy přes půl zeměkoule a nato ještě dodatečně upravovány,“ říká s neskrývanou hrdostí zdejší výzkumnice Gudridur Helgadottir.

Gudridur Helgadottir

Po ochutnávce nabízeného banánu mi nezbývá, než jí dát za pravdu. Nic podobného si v islandských obchodech nekoupíte. Plody z Hveragerdi se totiž ze skleníků zemědělské univerzity do obchodů vůbec nedostanou.

Pěstování banánů na Islandu začalo zhruba před 50 lety jako recese. Hveragerdi je jediným místem tohoto ostrova, kde se banány pěstují ve velkém. Tedy přesněji na 700 čtverečních metrech ve sklenících vyhřívaných geotermální energií. Právě díky ní lze teplotu celoročně udržet na příjemných 25 stupních Celsia, což banánům svědčí.

Rostlina banánovník dorůstá na Islandu do své dospělé několikametrové výšky zhruba 2,5 roku. Za tu dobu plodí jen jednou jedinkrát a poté musí být nahrazena jinou. V Hveragerdi každoročně dorůstá zhruba stovka banánovníků, což v souhrnu znamená vypěstování 2 až 3 tun banánů. Velcí světoví producenti jako Kostarika, Ekvádor, Kolumbie nebo Filipíny se proto konkurence z Islandu bát určitě nemusí.

Pěstování banánů není levnou záležitostí. „Náklady nikdy nepočítáme. Bojíme se, k jakým závěrům bychom mohli dojít,“ dodává Gudridur Helgadottir s tím, že vůbec nejdražší položkou jsou platby za elektrické osvětlení skleníků v zimě. Protože je však vytápění skleníků díky geotermální energii z hlubin země prakticky zdarma, banány jako kuriozita se na Islandu stále pěstují a pěstovat budou i dál.

Geotermální energii na Islandu

Snahu nadšenců z Islandské zemědělské univerzity nezlomilo ani zemětřesení, které před 2 lety skleníky poškodilo. A nejen to. Kromě banánů si v Hveragerdi pěstují dokonce i fíky, pomeranče a kávu. Té si tu dokonce vypěstovali dostatek pro vlastní kávovou párty pro 120 lidí.

Islandská káva chutná prý stejně dobře jako druhy dovážené z tradičních pěstitelských velmocí. Vlastně ještě lépe, protože to, co si člověk vypěstuje vlastní pílí, chutná vždycky ze všeho nejlíp. A na Islandu, který jinak pro zemědělství není zrovna zaslíbenou zemí, to možná vědí lépe než jiní.


Zvětšit mapu: Hveragerdi, Island
autor: Tomáš Sniegoň
Spustit audio